Hlavní obchodní partneři zemí sedmadvacítky přijali během posledního roku více než dvě stovky protekcionistických opatření, uvedla Evropská komise, a to od starých známých bariér typu cel až po nová jako jsou diskriminační podmínky veřejných zakázek ve prospěch domácích průmyslníků.
Autor: Flickr.com
V září 2008 v celém světě propukla finanční krize, která se rychle přelila do reálné ekonomiky a donutila vládnoucí politiky, aby hledali opatření na její podporu a zabránili masivnímu propouštění. Hledání receptů na krizi se, jak v nejnovější studii (v aj zde) konstatuje Evropská komise, neobešlo bez zavádění protekcionistických opatření. A to i přes proklamace z celého světa, že k nim politici sahat nebudou.
Jak připomíná zpráva, lídři států G20 se už v listopadu 2008 zavázali, že „během dalších 12 měsíců nepostaví bariéry investicím, obchodu se zbožím a službami a exportům a nepřikročí k podpoře domácích vývozů, která by byla v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace“. Tento svůj příslib stvrdili i v dubnu 2009 s tím, že bude platit i během roku 2010. Opatření na podporu skomírajících ekonomik budou odstraněna hned, jak se projeví první známky oživení, zněl další závazek zemí G20.
Politici tedy unisono odsoudili protekcionismus, ovšem, jak zjistilo generální ředitelství Evropské komise pro obchod, realita je trochu jiná. Ve zprávě EK se konstatuje, že „obavy z rozsáhlého protekcionismu se sice nenaplnily“, nicméně „ne všechny státy G20“ respektovaly své závazky a uštědřily tak „churavým ekonomikám“ další ránu.
Evropská komise napočítala v zemích G20 od loňského do letošního října celkem 223 nově zavedených nebo plánovaných opatření, která představují bariéry v obchodu nebo investicích. Mezi největší hříšníky patřilo Rusko (58 opatření), Indonésie a Argentina (shodně 41). Zpráva na druhou stranu konstatuje, že mezinárodní systém volného obchodu má úspěšně za sebou „největší zkoušku ve své historii“ a ani náhodou mu nehrozí kolaps, který prohloubil krizi ve 30. letech.
Více na EurActiv.cz.
