Zákon EU o drobném podnikání činnost malým a středním firmám neusnadňuje
Od prvního února do konce března probíhala na stránkách Evropské komise veřejná konzultace k dokumentu Small business act (neobratně česky řečeno zákon o drobném podnikání, SBA). Ten komise navrhla v rámci revidované lisabonské strategie kvůli hospodářskému růstu a zaměstnanosti. A její nedílnou součástí je takzvaná modernizovaná politika orientovaná na malé a střední podniky (MSP).
Evropské MSP jsou důležitým motorem hospodářského růstu Evropy, protože vytvářejí zhruba sto milionů lokálních pracovních míst a tvoří přes 99,8 procenta všech podniků v EU. Jejich velikost jim však znesnadňuje orientaci v legislativě, přístup k inovacím a výzkumu, ochranu v oblasti práv duševního vlastnictví, dosah na finanční instrumenty a konkurenceschopnost v globálním světě. Potýkají se s mnoha regulačními omezeními a s nedostatečným oceněním od veřejných činitelů a volených zástupců. Europoslankyně Zuzana Roithová na jedné z pracovních snídaní České podnikatelské reprezentace při EU (CEBRE) prohlásila: „Existuje široká shoda, pokud jde o podporu MSP, ale navzdory slibům tvůrců komunitárního práva a národních zákonodárců, že budou myslet především na malé a střední podniky, převažuje v praxi podpora těch velkých, které se významně podílejí na příjmech státního rozpočtu.“
Komplexní dokument
Komise si význam evropských MSP uvědomuje, a proto si naplánovala, že do letošního června schválí komplexní dokument sjednocující principy a konkrétní opatření. Měly by alespoň rámcově zjednodušit a vylepšit podmínky MSP, a tím přispět ke stimulaci jejich rozvoje a konkurenceschopnosti ve světě. Inspiraci našla v americkém zákoně small business act z roku 1953, jehož cílem bylo zvýšit přístup tamějších MSP k veřejným zakázkám. Realita dnešního evropského trhu včetně zdejších tradic však potřebu takového zákona nereflektuje (téměř polovinu veřejných zakázek v EU uskutečňují MSP). Naopak je žádoucí zaměřit se na podporu rozvoje MSP, ke kterému nepochybně přispívá „zdravá regulace“. Proto se dokument takového typu musí v Evropské unii vedle závazných principů zaměřit i na jednotlivé politiky a horizontálně řešit problematiku evropských MSP napříč EU. Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu, v tomto ohledu upozorňuje: „Je především třeba se zaměřit na praktické aspekty týkající se MSP, jako jsou odstranění přetrvávajících bariér na vnitřním trhu, vzájemné uznávání původu a efektivní provádění směrnice o službách.“
Aktivní debata
Samostatnou politiku zaměřenou na MSP začala EU vytvářet zhruba před pěti lety. Od té doby se EU i jejím členským státům podařilo zakomponovat politiku MSP do více oblastí. Evropská komise definovala principy na ochranu malých a středních podniků - mezi nejznámější patří think small first (mysli nejdříve na malé) - a umožnila vznik neformálních platforem, pravidelných diskusních fór a konzultací MSP na dané téma. Komise nyní čelí složitému úkolu, jak zajistit efektivní provádění takových principů a současně se vyvarovat dalších obecných dokumentů, například Charta pro malé podniky, které ani pro ni, ani pro členské státy nejsou dostatečně závazné. Aktivní debata se proto vede na téma, jaký legislativní nástroj zaručí, aby politika MSP uskutečňovaná prostřednictvím unijních a národních iniciativ byla koherentní.
Loni na podzim Evropská komise požádala podnikatelské reprezentace o první příspěvky k SBA a o návrhy oblastí a témat, kterých by se měl tento dokument týkat. Na základě obdržených příspěvků vytvořila materiál ve formě dotazníku, který konzultovala s veřejností prostřednictvím své webové stránky. Otázky kladené v elektronickém dotazníku se vztahovaly k jednotlivým tématům, jež vznikla jako průnik obdržených stanovisek a komentářů. Týkala se lepší regulace a snižování administrativní zátěže, výchovy k podnikání a jeho společenského uznání, vzdělávání, inovace, lepšího přístupu MSP k finančním nástrojům, ekoenergetiky a výzvy globalizace, internacionalizace, mobility na vnitřním trhu a odstraňování překážek.
Komu slouží politika MSP?
Za několik měsíců se Evropské komisi na základě podnětů „zvenku“ podařilo vytvořit pracovní dokument a veřejně si vyslechnout stanoviska zástupců podnikatelské sféry a členských států. Svědčí to o schopnosti EU shodnout se na tématických okruzích a klíčových problémech, se kterými se evropští podnikatelé každodenně potýkají. Jak ale vypadá průměrný evropský podnikatel? Vycházíme-li z evropské definice, reprezentují podnikatelskou sféru unie z 99,8 procenta malé a střední podniky. Otázkou je, proč bychom měli usilovat o specifickou politiku - v tomto případě další výjimky kupodivu pro naprostou většinu -, a co komisi vede k vytváření politiky pro pouhých 0,2 procenta evropských podniků. Navíc malé, střední a velké podniky musejí v rámci jednotného trhu překonávat stejné překážky, které v některých případech mohou být pro velké podniky mnohem složitější. Neměla by se proto komise spíše zaměřit na principy a postupy, které unie dosud nejen v oblasti MSP, ale i podnikatelské sféry jako takové vytvořila, ale z různých důvodů nedokázala zajistit jejich provádění a dodržování? Proč by měly být vytvářeny další principy a dokumenty, jestliže jich je již dnes dostatečný počet? Do jaké míry jsou závěry revidovaných strategií a zhodnocení pokroku efektivní, jestliže jejich výstupy nejsou náležitě využité? Zásadní a klíčová je otázka, komu tyto principy, postupy, opatření a závěry slouží. Odpověď zní: Evropským institucím a členským státům jako národním, regionálním a lokálním aktérům. Dosud vytvořené hromady listin slouží především komisi a národním, případně lokálním orgánům, při vytváření zákonů. Jsou pro ně vodítky, která upozorňují, že při vytváření zákonů je nutné nejprve myslet na malé a střední podniky. Navzdory výraznému pokroku v podpoře MSP tvůrci národního a evropského práva však na tyto principy občas zapomínají. Proč, jestliže malé a střední podniky vytvářejí 60 procent HDP unie a zaměstnávají sto milionů pracovníků?
Ve slepé uličce
Proto Evropská komise přemýšlí, jak zajistit, aby byly principy politiky MSP respektovány. Pokusila se o to s pomocí modernizované politiky MSP, revidované lisabonské strategie, Charty pro malé podniky a nyní prostřednictvím small business act. Zdá se však, že SBA nebyla správná volba. Komise, která při zpracování návrhu vycházela z amerického zákona o malých a středních podnicích, totiž zapomněla, že v Evropě znamenají slova small (EU definuje malé a střední podniky do 250, USA do 500 zaměstnanců), business (oproti 45 procentům občanů unie by chtělo mít vlastní podnik 61 procent Američanů) a act (komunitární právo tento pojem nezná, a aby mohl být SBA právně závazný, nelze použít pojem act) úplně něco jiného než v USA. Komise se tedy nachází ve slepé uličce a neví, jak z ní ven. Proto hledá právní formu, která by jí pomohla dodat závazný charakter již dávno definovaným principům, a volá o pomoc prostřednictvím veřejné konzultace. Aby ne, jestliže národním parlamentům s výjimkou Irska leží na stole k podpisu Lisabonská smlouva a navíc se má již příští rok uskutečnit volba nové Evropské komise.
Box 1
Průměrný podnikatel unie
Dle evropské definice malých a středních podniků (MSP) patří v Evropské unii do této kategorie 99,8 procenta firem. Nejčastěji tedy podnikatel unie je středně malým podnikatelem.
Evropská definice malých a středních podniků je příliš složitá. Definuje MSP jako podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur a/nebo bilanční suma roční rozvahy 43 milionů eur. Definice, která v roce 2005 nahradila původní, je o to složitější, čím více se zabývá vazbami mezi podniky. Pokud by Evropská komise uvažovala o její další revizi, měla by se zaměřit spíše na objemové než na kvantitativní ukazatele (co se týká počtu zaměstnanců). Revize by měla reflektovat aktuální ekonomický vývoj a zamezit tomu, aby někteří podnikatelé s ohledem na extrémní změny obratu kvůli rostoucím či klesajícím cenám surovin (ropa, nikl a podobně) jeden den vyhovovali definici MSP, další však nikoli.
Box 2
České MSP v číslech
V roce 2006 bylo v ČR jeden milion aktivních podnikatelů, tedy 99,8 procenta všech podnikatelských subjektů. Počet MSP (fyzických i právnických osob) zaznamenal v letech 2001 až 2002 značný nárůst a od roku 2004 mírně klesá. Ve struktuře MSP významně převyšují fyzické osoby, a to v poměru pět ku jedné k právnickým subjektům. V ČR se MSP podílejí 35 procenty na HDP a 61 procenty na zaměstnanosti. Průměrná mzda v sektoru MSP je o deset procent nižší než celostátní průměr podnikatelské sféry (16 937 korun v roce 2006). MSP se na celkových investicích podnikatelské sféry v ČR podílejí 54 procenty a tento poměr se neustále zvyšuje. Podíl vývozu (dovozu) MSP na celkovém českém vývozu (dovozu) činil 43,5 procenta (54,5 procenta) v roce 2006. V roce 2006 bylo na podporu MSP poskytnuto 10,4 miliard korun z toho 5,857 miliardy ze státního rozpočtu, tedy 2,5krát více než v roce 1998. Zbývající částku byla získána z evropských fondů a z prostředků finančního trhu.
Kapitoly návrhu SBA
Lepší regulace
Prestiž MSP a všeobecná image podnikání, kvalifikace
Příležitosti jednotného trhu a internacionalizace
Znalostní ekonomie
Environmentální výzvy
Finance a inovace
