Velká část firem v Česku nechce riskovat. Na vývoj a design myslí více i v Číně, říkají designéři Martin Imrich a Jiří Přibyl
Stále ještě zažité představy o exkluzivitě designu vyvrací každý návrhář po svém. Někteří přitom vzdor stavějí do popředí hned v názvu svého studia. Jako například Koncern design studio, které se soustředí především na průmyslový a produktový design. „Studio jsme zakládali v roce 2000, prakticky ještě během školy. Když jsme vymýšleli název, nechtěli jsme ho poddimenzovat, až se budeme v budoucnu rozrůstat,“ vysvětlují šéfové studia Jiří Přibyl a Martin Imrich.
Pravda, do koncernů typu Volkswagen nebo GE mají ještě nějaký ten krůček cesty.
Na nedostatek zakázek si přesto pánové stěžovat nemohou. Za svoji práci jako jediní v Česku dostali čtyři pochvalné červené puntíky v prestižní světové soutěži Red Dot Design Award. Studio o šesti základních zaměstnancích a s pár studenty na stážích spolupracuje s konstrukčními kancelářemi a chystá se na další rozrůstání. „Zrovna teď hledáme vývojového inženýra. Ani jsme nečekali, že to bude takový problém. Designérské školy působí předimenzovaně a občas se dá narazit na použitelné studenty, ale kreativních inženýrů je prostě málo,“ říkají.
Sedačka ze zlata Zatím poslední Red Dot Design Award získal Koncern v Essenu na začátku letošního července za autosedačku Sirona. Mezinárodní porota ocenila kromě bezpečnosti, kterou potvrzují náročné crash testy, možnost otočení sedáku o 90 stupňů a snadné posazení dítěte do auta. Dítě zhruba do tří let v ní může cestovat posazené proti směru jízdy. Při upevnění po směru zase dítě chrání crash pillow, polštář připomínající airbag, který je součástí upínacího pásu. „Na téhle sedačce jsme pracovali zhruba tři roky. Jde ale v podstatě rovnou o druhou generaci výrobku. Tu první verzi, kterou jsme vyvíjeli předtím, jenom nikdo neviděl,“ přibližuje Martin Imrich.
Navrhování komplikují měnící se bezpečnostní požadavky a jiné normy v Evropě i jinde ve světě. Podobné je to s vizuálními detaily, jako je barevné provedení a další různá vylepšení. Jiná barevnost se totiž prodává v jižních a jiná v severských státech. Různě po světě se liší i požadavky na uchycení sedačky v autě a z toho vyplývají odlišné tvary jejich základen. S tím vším se musí při výrobě globálního produktu počítat, takže není překvapivé, že vývoj autosedačky stojí až pět milionů eur. Ty investoval její výrobce, společnost Cybex.
„Asi jsme měli štěstí, že jsme se potkali už zhruba před devíti lety, kdy firma v podstatě začínala. Zároveň je šéf firmy vizionář, který měl od začátku jasno, že chce nabízet to nejlepší a zařadit se mezi top výrobce. Nechtěl, aby jeho firma skončila jako továrna na plastové sedačky s naivními obrázky a bez nápadu. Proto hned od začátku najal do týmu ty nejlepší lidi, investoval do vývoje a inovací produktů a nezapomíná ani na marketing a design,“ popisuje jednoho ze svých největších klientů Jiří Přibyl. V Německu sídlící Cybex založil původem Čech Martin Poš. Z opraváře kočárků se během pár let vypracoval v šéfa firmy s obratem okolo 50 milionů dolarů ročně. A jeho byznys je opravdu globální – design přichází z Prahy, vývoj probíhá v Německu, produkce v Číně. Podobně jako automobilky musí i Cybex při výrobě neustále inovovat vzhled a bezpečnostní prvky sortimentu a zároveň pracovat na nových řadách. Už teď v Koncernu navrhují další dvě autosedačky.
Česko, nebo Čína Není zrovna obvyklé, aby příklad úspěšné dlouhodobé spolupráce mezi designéry a firmou pocházel z Česka (i když výjimky jako společnosti Linet, Best nebo Lasvit se najdou).
Podle zkušeností Koncernu se podnikatelé a ředitelé společností často bojí zavádět na trh progresivní výrobek ve velkých sériích, který by byl od začátku koncipován jako špičkový. Přitom mají technologie, nápady i možnosti, spíše se ale soustředí na subdodávky pro zahraniční koncerny. „Náš průmysl obecně připomíná sedmnáctou spolkovou zemi Německa. Je to jako bychom tady narazili na mentální strop, který nemůžeme překročit. Jsou tu firmy, kterým stačí zisk tří procent z produkce, kde fungují jako subdodavatelé.
Aby dosáhly na zbytek, musely by využít svého potenciálu. Jenže neumějí investovat do vývoje, designu a marketingu vlastních výrobků,“ uvádí Přibyl s tím, že 90 procent klientů Koncernu pochází ze zahraničí.
Naprosto jiný zážitek si dvojice designérů přivezla z Číny. Ta je stále vnímána jako montovna pro světové výrobky, na rozdíl od valné části tuzemského průmyslu si ale tamní firmy uvědomují časovanou bombu takového postavení a nutnost vyvíjet vlastní věci. A tak se na trhu objevují čínské automobily, telefony a další produkty, jejichž kvalita i design se postupně zlepšují. Během nedávného veletrhu v Sia-menu, kde se studio Koncern prezentovalo spolu s dalšími třemi evropskými designéry, registrovali návrháři zájem několika čínských investorů. „Přestěhovat se tam zatím nechystáme. Je to ale pro nás rozhodně perspektivní trh, na který se soustředíme. Komplikací při jednání jsou občas opravdu výrazné kulturní rozdíly. Na druhou stranu Číňané okolo třicítky mají opravdu západní smýšlení a jsou velmi otevření,“ tvrdí Martin Imrich.
Číně často vytýkané plagiátorství je v designu problémem obecně. Studio Koncern se s ním vyrovnalo po svém kolekcí skla Fake It Easy. Sada nádobí, kde se elegance vybroušených tvarů mísí s nesouvisejícími prvky, jako jsou držáky lyžařských hůlek místo nožiček sklenic nebo řadicí páka z mercedesu nahrazující ucho poklice, sama vybízí ke kopírování. Vyzývavý čínský nápis má dokonce kvality plagiátu, i když kouzlem nechtěného. Pár znaků je totiž obráceně. Autoři i tak slibují šikovným plagiátorům, kteří zašlou „fejknutou“ sadu, vystavit certifikát kvality kopie.
„Tady se projevuje pro ně typický smysl pro humor a zároveň úderný a expresivní rukopis, který si leckdy pohrává na hraně různých významů. To ostatně ukázali, když kolekci vystavovali spolu s obrazem ve stylu Poslední večeře Páně,“ představuje designéry Jana Zielinski, ředitelka každoroční výstavy Designblok.
Stěna z popelníků Cit Koncernu pro práci se sklem i s detailem ukazuje ve velkém projekt pro společnost Lasvit. Ze sedmi dílů křišťálové stavebnice Crystal Wall s poetikou šedesátých let se dá vystavět minimálně dvacet vzorů, třeba příčka, která rozdělí rozlehlý interiér. Dekor, který je v Česku k vidění v showroomu společnosti Lasvit, si zákazníky našel v USA, v arabských zemích i v Austrálii, kde je ze systému postavené celé kasino i s barem. Křišťálová stěna působí opravdu luxusně, původně se ale v hlavách designérů zrodila, když sledovali ve sklárnách překládání skleněných popelníků. Jednotlivé díly Crystal Wall mají s inspirací dokonce shodné rozměry.
„I v souvislosti s tímto projektem se projevil charakteristický rys tvorby Koncernu, a tím je určitá buldočí povaha a nezdolnost. Když se v roce 2010 na Designbloku Lasvit rozhodl prezentovat jiným způsobem, oni to nevzdali a Crystal Wall ukázali po svém ve vlastní instalaci,“ upozorňuje Jana Zielinski.
Ani při tvorbě interiérů nezapře Koncern industriální image. Právě teď designérské duo tvoří nábytek, který se hodí především jako výbava do kanceláří. Systém polic a podpěr stavěný z ohýbaných ocelových plechů tak trochu připomíná japonské origami. Strohost kovu pak doplňují stoly z luxusního leštěného dřeva s kovovou intarzií. „Shodou okolností“ nápad na nábytek přišel v době přestavby prostor studia Koncern.
„Máme za to, že naše kanceláře by měly být i naší vizitkou, tak jsme si vymysleli nábytek, ve kterém se bude odrážet i naše zaměření na průmyslový a produktový design. Mysleli jsme, že si to děláme jen pro sebe, ale už máme zájem od společností, které by to chtěly do kanceláří. Tak to možná nabídneme nějaké firmě k výrobě,“ přemýšlí Přibyl. Podobně zamýšlí studio po dokončení prodat investorovi rozpracovaný projekt žebrovaných křesel z plastu.
Udělej si sám I když Koncern vznikl už před dvanácti lety a funguje v korporátním stylu včetně rozdělení funkcí při práci na projektech, nezapřou v sobě designéři studentského ducha.
Sami o studiu mluví jako o poststudentské organizaci, kde se firemním postupům učili za běhu. Od dob, kdy jako jednu z prvních velkoobjemových zakázek vytvořili reklamní zapalovač Marlboro, se po vzoru korporací naučili ochotě podělit se o roční obrat, který v průměru přesahuje deset milionů korun. Takřka studentské nadšení je neopouští ani v případě sledování trendů moderních technologií a je zvlášť vidět, když ukazují tvorbu vlastních modelů na několika 3D tiskárnách. Ostatně tato technologie, v dražším měřítku běžně používaná v automobilovém průmyslu, se dá v odlehčené podobě sehnat ani ne za 20 tisíc korun. „U těch nejlevnějších ale může být problém s náplněmi, kam se používají plasty citlivé na teplotu, a složitější model se tak může začít kroutit. Na druhou stranu jsou dnes dostupnější i tiskárny, které používají odolnější PLA plasty,“ tvrdí Imrich.
Oba designéři se umějí zasnít nad tím, jak tato technologie může změnit podobu průmyslu i designu obecně. Se stále rychleji postupujícím technologickým rozvojem a zlevňováním 3D tiskáren možná není daleko doba, kdy budou podobně běžným vybavením ve firmách i v domácnostech. Pak už by mohly designérům k masové výrobě stačit jenom fungující webové stránky, kde by si jejich návrhy mohli lidé za poplatek sami stahovat a produkovat doma.
Jako příprava na takovou budoucnost působí i jeden z posledních projektů Koncernu, koncept skleněného lustru pro firmu Swarovski. Výsledný design je součástí 3D modelování a podle návrhu designérů na počítačové obrazovce vyrůstá od základů před očima zákazníka. Ve chvíli, kdy je s podobou světla spokojen, stačí stisknutím tlačítka růst zastavit a lustr objednat.
Jiří Přibyl (40) • v roce 1999 absolvoval na Vysokém učení technickém v Brně Fakultu výtvarných umění, Ateliér produktového designu, mezi lety 2001 a 2004 přidal i studium v Multimediálním ateliéru Martin Imrich (36) • ateliér produktového designu na VUT absolvoval v roce 2002, stejný rok byl i na stáži na Ford Design Centre v Kolíně nad Rýnem; v roce 1998 absolvoval stáž na Winchester School of Art ve Velké Británii
Koncern Design Studio • založeno v roce 2000, od té doby se rozrostlo na šest základních zaměstnanců • nejznámější je díky spolupráci se společností Cybex, která trvá už přes devět let a během níž vytvořili autosedačky, které čtyřikrát získaly ocenění RedDot Design Award • kromě automobilových doplňků působí studio v oborech skla a barmanských doplňků, reklamních předmětů, nábytku, svítidel a interiérových aplikací v architektuře • jejich průmyslová i konceptuální tvorba byla k vidění na výstavách v Miláně, Paříži, New Yorku, Londýně či Soulu
O autorovi| Jakub Křešnička • kresnicka@mf.cz
