Koncesionářské poplatky

I když počítač nemá televizní kartu, lze si na něm po internetu nyní už běžně pouštět televizní nebo rozhlasové vysílání.

Musí tedy firma (podnikatel) platit koncesionářský poplatek také za všechny počítače na pracovišti připojené k internetu?

Václav K.

Zákon o televizních poplatcích dosud nepovažuje internetový stream za řádné televizní vysílání. Pokud počítač není osazen televizní kartou s analogovým a/nebo DVB-T tunerem, nepovažuje se za zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání a nezakládá tedy povinnost hradit televizní poplatek.

Štěpán Janda tiskové oddělení České televize

Český rozhlas vybírá poplatek pouze z počítačů, které mají zabudováno hardwarové zařízení pro příjem rozhlasového vysílání. Typicky se jedná o karty či skříně počítačů se zabudovaným FM tunerem nebo o PC se zabudovanou DVB-T kartou. Z počítačů s pouhým připojením k internetu se po dohodě České televize a Českého rozhlasu poplatek nevybírá.

Ondřej Beran, vedoucí útvaru rozhlasových poplatků Českého rozhlasu

Máme nejasno ohledně přijímačů, které si zaměstnanec přinese napracoviště. Zejména v případě, že například rádio poslouchá ve sluchátkách –tedy jen on sám. Zákon stanoví, že poplatníkem se stává také osoba, jestližedrží nebo užívá alespoň jeden měsíc přijímač, přestože není v jejím vlastnictví.Domnívám se, že jestliže přijímač užívá výhradně zaměstnanec a ne zaměstnavatel,nemusí za něj firma platit (zákon totiž hovoří o „užívání právnickou osobou“).Samozřejmě ale jen v případě, že zaměstnancova domácnost už řádně odvádítelevizní či rozhlasový poplatek. Je to tak? Pokud je podle vás nutné platiti za tyto přijímače, existuje už k tomu nějaký rozsudek soudu, který by tentovýklad zákona potvrzoval?

čtenář z Kolína

Placení rozhlasového poplatku z přijímačů zaměstnanců je složitějšíproblematikou a vždy je třeba přihlížet ke konkrétní situaci. V případě, že sizaměstnanec rádio pravidelně přináší na své pracoviště (například přenosnérádio), není zaměstnavatel povinen za takový přijímač platit. Ovšem v případě,že rozhlasový přijímač fyzické osoby zůstane déle než 30 dní v prostoráchzaměstnavatele (takzvaný vnesený přijímač), měl by zaměstnavatel za tentorozhlasový přijímač platit 45 korun měsíčně. Zákon se neohlíží na formupoužívání či poslechu. Povinnost placení poplatku je vymezena pouze k drženínebo vlastnění přijímače.

Ondřej Beran, vedoucí útvaru rozhlasových poplatků Českéhorozhlasu