Americký dolar byl po mnoho let měnou, jejíž pozice na světových trzích byla zcela dominantní a neotřesitelná. Jako takový navíc nevládl jen světovému obchodu, ale podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) tvořil ještě v roce 1999 zhruba 71 procent všech rezerv světových centrálních bank.
Během uplynulého čtvrtstoletí se ovšem situace začala pozvolna měnit, přičemž letos už bylo v dolaru drženo o 12 procent rezerv méně. Zároveň s tím naopak narostl podíl alternativních měn, jako jsou švýcarský frank, čínský jüan nebo australský dolar, a to ze dvou procent v roce 1999 na současných jedenáct.
Nejnovější údaje vyvolaly podle Business Insideru určité obavy mezi investory ohledně toho, že by dolar mohl být vytlačen ze své dominantní pozice na finančních trzích. A nejistotu nyní podpořila i nově zveřejněná zpráva amerického think tanku Brookings Institution, která poukázala na čtyři zásadní problémy, jež k tomu mohou vést.
Vysoké vládní výdaje investory netěší
První komplikací jsou americké sankce vůči Rusku, které začaly USA spolu se zeměmi Evropské unie zavádět po zahájení jeho války na Ukrajině. Tento krok podnítil záměr ustoupit od dolaru (dedolarizovat) nejen v Ruské federaci, ale i v dalších zemích sdružení BRICS, k nimž patří ještě Brazílie, Indie, Čína a Jižní Afrika.
Zmíněné státy se totiž obávají, že také je by mohly v budoucnu nějakým způsobem ohrozit či omezit americké sankce. V čele této iniciativy samozřejmě stojí Rusko, které už navrhlo konkurenční měnu k dolaru a alternativní platební platformu. Odklon od zelených bankovek ale oznámila i Čína, když minulý týden zkritizovala sankce udělené americkým ministerstvem financí na několik čínských firem.
Dalším důležitým faktorem by mohl být rostoucí dluh Spojených států. Ten má podle odborníků z Brookings Institution potenciál způsobit, že investoři budou vůči dolaru ostražitější, a to hlavně kvůli obavám, že USA nebudou schopné splácet své závazky.
Velikost amerického dluhu sice zatím kritickou úroveň nepřekročila, trhy ale zneklidňují především vysoké vládní výdaje. „Americký kongres se už mnohokrát dohadoval ohledně rozpočtu, což způsobilo i ochromení vládních úřadů známé jako shutdown. Další politická nestabilita by mohla narušit důvěru investorů v dolar,“ uvedli výzkumníci Brookings Institution.
Odklon od dolaru může být riskantní
Kromě faktorů, které jsou způsobené konkrétními kroky americké vlády, můžou pád dolaru ovlivnit i vnější okolnosti. K nim patří třeba pokročilejší platební systémy, jež usnadňují směnu méně obvyklých měn. Jejich větší rozvoj může v budoucnu snížit poptávku po americkém dolaru, který byl dlouho považován za nejatraktivnější prostředek směny vůbec.
„V minulosti byl převod méně obvyklých měn na dolary snazší a levnější než jejich vzájemná výměna. Ale například Čína a Indie již brzy nebudou muset směňovat své příslušné měny za dolary, a to díky novému systému umožňujícímu přímou výměnu jüanů za rupie. Odstraněním mezikroku v podobě dolaru navíc obě strany ušetří,“ vysvětlil Eswar Prasad, vedoucí pracovník Brookings Institution.
Posledním zásadním faktorem je pak vznik nových digitálních měn vydávaných centrálními bankami jednotlivých zemí (CBDC). V tomto odvětví se v poslední době intenzivně angažuje třeba Čína, která už vlastní CBDC testuje delší dobu. Pokud se přitom tato měna ukáže jako úspěšná, mohl by to být další důvod, proč někteří aktéři americký dolar opustí.
I přes všechny zmíněné body je ovšem nutné podotknout, že podle řady měnových expertů si dolar svoji stávající pozici minimálně prozatím zachová. „V současné době neexistují na finančních trzích žádní blízcí konkurenti dolaru. Země, které se i přesto pokoušejí dedolarizovat, riskují řadu negativních důsledků, jako je pomalejší růst ekonomiky nebo problémy s likviditou,“ nechal se slyšet odborník na komodity Jeffrey Christian.
To samé ostatně před časem redakci Euro.cz sdělil i analytik společnosti Akcenta, která se operacemi na devizových trzích zabývá dlouhodobě, Miroslav Novák: „Proces dedolariazce byl sice již nastartován, ale je zatím tak pomalý, že je téměř nepostřehnutelný. A bude pravděpodobně trvat opravdu dlouho, hrubým odhadem několik desetiletí, než bude hegemonie amerického dolaru jako světové rezervní měny a měny, ve které probíhá většina mezinárodních transakcí, snížena. Schválně říkám snížena, nikoliv ukončena. Za dolar totiž zatím není a podle mě ještě dlouho nebude nějaká rozumná alternativa.“
