Spojené státy přijaly nové zásady řízení společností
Tunelářům odzvonilo a čekají je zlé časy, uvedl prezident Spojených států George W. Bush krátce poté, co podepsal opatření ve formě zákona, který někteří lidé považují za jeden z nejvýznamnějších pokusů o vymýcení podvodů v podnikové sféře v USA od 30. let minulého století.
Sarbanes-Oxley Act.
Nový zákon, “Sarbanes-Oxley Act”, spolu s prováděcími předpisy přijatými americkou Komisí pro cenné papíry poskytuje rámec pro rozsáhlé reformy kladoucí si za cíl potírání podnikových a účetních podvodů a zlepšení řízení podniků (corporate governance).
Sarbanes-Oxley Act mimo jiné:
- ve většině případů zakazuje osobní půjčky poskytované společností či jejími dceřinými společnostmi členům představenstva či jiným funkcionářům společnosti;
- vyžaduje, aby výbor pro audity dané společnosti schvaloval všechny služby poskytované auditorem společnosti, ať již auditorského či neauditorského charakteru;
- zakazuje auditoru společnosti poskytovat určité služby neauditorského charakteru souběžně s prováděním auditu;
- stanoví, že vedoucí zaměstnanci auditorské společnosti mohou mít na starosti jednoho klienta nejvýše po dobu pěti let;
- vyžaduje, aby výkonní funkcionáři společnosti osvědčili správnost výročních a čtvrtletních zpráv formou samostatného osvědčení;
- vyžaduje, aby audit společnosti řídil nezávislý výbor pro audit sestávající z externích osob;
- rozšiřuje informační povinnosti společnosti ve výročních zprávách, přičemž k novým požadavkům patří mimo jiné informace o:
a) nezávislosti a odborné finanční znalosti členů výboru pro audit dané společnosti,
b) existenci etických pravidel vztahujících se na členy představenstva a vedoucí pracovníky,
c) účasti vedení v procesu interního auditu a jeho vyhodnocení.
- Stanoví, že americká Komise pro cenné papíry musí provádět kontrolu výročních zpráv nejméně jednou za tři roky s cílem kontrolovat a zajišťovat dodržování amerických právních předpisů upravujících oblast cenných papírů.
Komise.
V rámci reforem má být také vytvořena nezávislá komise pro dohled nad auditorskými firmami, jejíž působnost bude spočívat v dohledu nad auditory společností, které podléhají americkým právním předpisům v oblasti cenných papírů. Uvedená komise bude odpovídat za registraci auditorů, vytváření pravidel a norem auditu, včetně pravidel upravujících kontrolu kvality, etické otázky a nezávislost. Společnosti předkládající auditorské zprávy Komisi pro cenné papíry budou moci využívat služeb pouze těch auditorů, kteří se zaregistrovali u komise pro dohled a dle zjištění komise řádně provádějí svou činnost a plní své závazky. Auditoři se sídlem mimo území Spojených států amerických, kteří vypracovávají auditorské zprávy pro zahraniční společnosti podléhající americkým právním předpisům v oblasti cenných papírů, se rovněž budou muset zaregistrovat u komise pro dohled. Komise má mít pravomoc provádět šetření, vést disciplinární řízení a ukládat sankce za účelem náležitého uplatnění právních předpisů.
Vytvoření nezávislé komise pro dohled nad auditory s pravomocí ukládat sankce představuje specifický přístup k problému, s nímž se nepotýkají pouze Spojené státy americké, tedy problému jak vykonávat dohled nad auditory ve snaze zajistit spolehlivý audit. Obavy ze ztráty certifikace a stigma s její ztrátou spojené snad auditory přiměje dodržovat pravidla. Sankce by potom měly být dalším způsobem, jak auditory odradit od porušování příslušných pravidel.
Ochranné mechanismy.
Nový zákon obsahuje i další mechanismy, jejichž cílem je odradit subjekty od jeho porušování a zajistit řádné finanční výkaznictví. Pokud například společnost předloží Komisi pro cenné papíry opravené účetní výkazy v důsledku předchozího podstatného nesouladu s požadavky na finanční výkaznictví, jsou její generální ředitel i finanční ředitel povinni společnosti vrátit jakýkoli bonus, prémii za výsledky nebo podíl na zisku, které obdrželi během dvanácti měsíců od prvního podání dokumentů, jež poté musely být opraveny. Zákon pamatuje i na možnost, že by se vedoucí pracovníci pokoušeli vyhnout odpovědnosti a postihu za porušení právních předpisů v oblasti cenných papírů podáním návrhu na vyhlášení konkursu na svou osobu. Nedovoluje, aby takové závazky zanikly v rámci konkursu. Promlčecí lhůta, týkající se uplatňování nároků ze strany fyzických osob proti společnostem a jejich vedoucím pracovníkům vzhledem k jejich odpovědnosti za podvodné či manipulativní jednání s cennými papíry, byla navíc prodloužena. Nyní je dva roky po zjištění porušení zákona nebo pět let po vlastním porušení zákona na základě toho, která z těchto skutečností nastane dříve.
Český zájem.
Proč by tato nová pravidla vlastně měla zajímat Českou republiku? Vzhledem k velikosti kapitálového trhu Spojených států a jeho vlivu na to, co trh obecně očekává, by se české společnosti měly s těmito reformami seznámit, neboť jim mohou posloužit jako vodítko s ohledem na “zavedené postupy“ („best practice”) pro řízení podniků v postenronovské éře. Velké české podniky, které by rády působily na zahraničních kapitálových trzích, či již na tyto trhy pronikly, možná budou muset přijmout zásady odvíjející se od změněných „zavedených postupů“ a přesahující zásady vyžadované na základě českého práva. Ratingové agentury, mezinárodní investoři a úvěrové instituce se na otázky řízení podniků rovněž pravděpodobně více zaměří, a pokud se české podniky budou uvedenými zásadami řídit, budou posuzovány příznivěji. A konečně ty české společnosti, které emitovaly cenné papíry v USA nebo uvažují o vstupu na kapitálové trhy USA, by měly vědět, že se reformám nejspíše budou muset přizpůsobit. České společnosti, které nepotřebují hodnocení ratingových agentur nebo mezinárodních investorů, by se nad reformami přesto měly alespoň zamyslet a posoudit, zda by je neměly uvést do praxe na základě principu dobrovolnosti. Je pravdou, že české právo nezávisí na požadavcích právních předpisů USA a že způsob řízení podniku je možná jen otázkou stylu - nikoli seznamu ingrediencí na základě amerického receptu - jehož výsledkem bude úspěšný systém řízení, pokud člověk správně dodrží všechny poměry. Pokud se však shodneme v tom, že poučení z minulosti nám poskytuje jistý vhled do budoucnosti, potom nám určité formální postupy mohou umožnit vytvořit vyvážený systém, pomocí něhož je možné se vyvarovat závažných případů podvodů v podnikové sféře, s nimiž se koneckonců v České republice také setkáváme.
