Německo zpomalí výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie a omezí pro ně podporu. V noci na dnešek se na tom dohodla kancléřka Angela Merkelová s premiéry spolkových zemí s tím, že největší dopad bude mít opatření na větrné elektrárny na pevnině. Vládní plán by měl podle deníku Handelsblatt omezit růst nákladů, které v ceně elektřiny nesou spotřebitelé, a měl by zmírnit přetěžování přenosové soustavy.
Na pevnině bude možné od roku 2017 ročně instalovat větrné elektrárny o výkonu nanejvýš 2,8 gigawattu, což je zhruba tisíc větrných turbín. Zvláštní omezení bude platit pro severní Německo, kde vznikají větrné elektrárny nejrychleji. Kvůli nedostatečné infrastruktuře ale vznikají problémy při přenosu elektřiny z těchto zdrojů do míst s největší spotřebou na jihu Německa, což vedlo v minulosti i k přetěžování přenosových soustav okolních zemí, včetně Česka.
Instalace nových solárních zdrojů má být omezena limitem 600 megawattů ročně. Merkelová se s premiéry zemí nedohodla na limitu pro nová zařízení na výrobu elektrické energie z biomasy, kde narazila na odpor Bavorska. Otazníky zůstaly také nad budoucím rozvojem větrné energie na moři.
Dohoda také od příštího roku změní systém financování obnovitelných zdrojů. Pro nové elektrárny už nebudou vypisovány garantované výkupní ceny elektřiny na 20 let, ale přejde se na systém tržních aukcí. Kdo bude po státu požadovat nejmenší podporu na provoz svého zařízení, ten dostane povolení k jeho uvedení do provozu.
Omezení podpory se netýká malých zdrojů energie s instalovaným výkonem do 750 kilowattů, což jsou především solární panely na střechách rodinných domů. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel uvedl, že pro tyto zdroje bude podpora i v budoucnu vypisována podle dosavadních pravidel.
| Němcům by zelená energie mohla brzy stačit. Čtěte: Na chvíli zelení. Němci si vystačili s obnovitelnými zdroji  |
Velkorysá podpora zelených zdrojů vedla k prudké expanzi větrných a solárních zařízení. To ale v největší evropské ekonomice prudce zvýšilo náklady na energii, protože nové zdroje stlačily dolů burzovní cenu proudu. Tím vzrostl i rozdíl mezi reálnou a garantovanou cenou elektřiny, který doplácejí spotřebitelé. Ti nyní platí v rámci koncové ceny elektřiny 6,35 eurocentu (1,71 korun) za kilowatthodinu na podporu obnovitelných zdrojů, v roce 2010 to ještě bylo 2,05 eurocentu (55 haléřů) za kilowatthodinu. Pro průměrnou domácnost znamená podpora obnovitelných zdrojů dodatečné náklady 300 eur (8100 korun) ročně.
Souhlas spolkových zemí je podmínkou pro reformu podpory obnovitelných zdrojů. Vláda doufá, že bude moci schválit příslušné návrhy v příštích týdnech, aby nová pravidla platila už příští rok.
