Brusel chce změnit formu některých bankovních služeb
Lze strhávat z cizího účtu bez souhlasu majitele formou inkasa libovolnou částku? Nic nereálného. Tedy alespoň dle představ směrnice o platebním styku z dílny Evropské unie. Materiál upravuje pravidla platebního styku v zemích unie a pro všechny členské země EU je závazný. V současné době je Česko společně se Slovenskem jedinou zemí, která řeší inkaso formou předem schváleného povolení majitele účtu, kdo může z jeho konta strhávat peníze. Tuto „česko-slovenskou“ formu inkasa Brusel nezná. Proto směrnice, která kromě jednorázových a trvalých příkazů řeší rovněž inkaso, trochu narazila na dvě odlišná pojetí inkasní platby. V ostatních zemích je totiž běžné, že telekomunikační nebo například energetické společnosti mohou z účtu lidí strhávat libovolné prostředky. Majitel účtu potvrzuje platby až zpětně, a pokud je některá z transakcí neoprávněná, banka mu okamžitě stržené peníze připíše nazpět.
Kdyby české banky musely přistoupit na takový systém, mohl by dle náměstkyně ministra financí Kláry Hájkové nastat problém. „V Česku je totiž inkaso jako služba ve srovnání se zahraničím hodně využívané. A je otázkou, zda by nebylo zneužívané,“ uvedla Hájková. Další háček by mohl být i v tom, že by banky mohly inkaso zdražit, domnívá se Hájková.
Dražší a rizikovější
To potvrzují i některé banky. „Nově navrhovaný způsob inkasa je zcela odlišný od současného stavu aplikovaného v Česku. A pokud bude ve formě uvedené ve směrnici transponován do české legislativy, bude povinností bank nově zavedený způsob inkasa dodržovat. Jde o aktivně diskutovanou změnu, jejíž dopady zástupci bankovního sektoru v současnosti analyzují. Pokud v budoucnosti nastanou jakékoli změny, budou vyhodnocována rovněž případná rizika. A s ohledem na jejich možné dopady nelze vyloučit ani jiný poplatkový režim, než který banky uplatňují v současnosti,“ zněla odpověď Kristýny Havligerové z České spořitelny.
Směrnice by měla začít platit nejpozději od listopadu 2009. Banky jsou zatím v hodnocení této bruselské novinky opatrné. „Některé systémy inkas v západní Evropě jsou založeny na větší důvěře zúčastněných stran. Pokud bude systém inkas správně zaveden, budeme schopni dosáhnout srovnatelné míry rizika zneužití jako u současných domácích inkas. Záležet bude také na formě překlopení evropské platební směrnice do českého práva,“ uvedl mluvčí UniCredit Bank Tomáš Pavlík. Dle něho tato inkasa nutně nemusejí vytlačit současný národní inkasní systém. To také týdeníku EURO potvrdila náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Jisté proto zatím je to, že zmiňovaný mechanismus – tedy, že majitel účtu bude až zpětně potvrzovat oprávněnost inkas – začne platit u eurových plateb. Pro banky, které přistoupily k takzvanému systému SEPA, už jej pro transakce v eurech uplatňují v současnosti.
Bankám se nové inkaso prodraží
Také Komerční banka připustila, že změna inkasa zatím není úplně jistá. Potvrdila však, že riziko zneužití je u tohoto systému podstatně vyšší, což bude znamenat vyšší náklady na zabezpečení. „Zavedení tohoto typu inkasních plateb bude společně s již zmíněnou směrnicí vyžadovat vynaložení značných prostředků na úpravy informačních systémů bank. Poplatky za služby jsou však předmětem nejtvrdšího konkurenčního boje, a proto nelze z této skutečnosti vyvodit, že by nutně musel být zdražen inkasní způsob placení,“ sdělila mluvčí Komerční banky Monika Klucová.
Ekonomové nechtějí tento unijní počin – jak někteří nový druh inkasa popisují – příliš komentovat. Oslovení analytici však tvrdí, že jde o zcela zbytečnou změnu. Navíc vzhledem k riziku, které s sebou novinka nese, by to opravdu mohlo znamenat vyšší náklady na danou službu.
Pro všechny stejná práva
Směrnice o platebních službách je součástí unijního plánu vytvořit jednotnou zónu. Nařizuje stejná práva pro klienty i poskytovatele platebních služeb v celé Evropské unii. Zkracuje například lhůty pro provedení platby od podání příkazu ze současných tří dnů na jeden. Řeší také odpovědnost při ztrátě platební karty. Klient by měl ručit při nepovolených transakcích do výše 150 eur, než nahlásí ztrátu bance. Teprve poté ponese plnou odpovědnost banka. Cílem směrnice je umožnit občanům i firmám platit v jiné členské zemi stejným systémem jako v domovské zemi. Platební mechanismus se totiž v každé evropské zemi řídí různými pravidly. To se projevuje vyššími náklady a pomalejším provedením platebních operací než v případě domácích plateb, zdůvodňuje směrnici Brusel.
Souvislosti
Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu
- Závazná pro členské země Evropské unie od 1. listopadu 2009
- Upravuje stejná práva a povinnosti pro klienty i poskytovatele platebních služeb ve všech zemích unie
- Řeší také odpovědnost za nepovolené transakce, poplatky i lhůty platebních transakcí
- Cílem je vytvořit stejné platební podmínky pro firmy i fyzické osoby v celé Evropské unii
