Nový zákon o spotřebitelských úvěrech platí první měsíc. Z trhu zatím přicházejí samé dobré zprávy
Tuzemská ekonomika je v recesi, platy reálně klesají a běžní zaměstnanci zažívají poměrně těžké časy. Ideální kulisy pro drama typické v moderních společnostech. Nezodpovědně zvolené úvěry a lichva mohou v takovém prostředí bujet jako málokdy předtím. Jenže letošní rok je začátkem mnohem tvrdšího boje vůči nekalým praktikám podobného charakteru. Novela o spotřebitelských úvěrech, které vždycky stály v čele podobných potíží, začala platit od letošního února. Nebankovní společnosti si ji zatím pochvalují. Příliš se jich nedotkla a zdá se, že český úvěrový trh se pomalu přiblížil dospělosti. Žádné prázdné směnky „Novela reaguje na některé neférové praktiky, ke kterým na trhu spotřebitelských úvěrů v České republice dochází. Cílem je posílení postavení spotřebitelů a principu odpovědného úvěrování,“ uvedl k tomu ministr financí Miroslav Kalousek. Co se úvěrů týče, určitě je co napravovat. Ohledně lichvy a s ní spjatých praktik nejsou pochopitelně k dispozici žádné ucelené stastiky, napovědět ale může dramatický nárůst osobních bankrotů. Loni jich podle společnosti Czech Credit Bureau (CCB) bylo vyhlášeno téměř sedmnáct tisíc. Skoro o polovinu více než předchozí rok.
Na rozdíl od bank, které si obvykle každého klienta důkladně prověří, byla vina za situaci obvykle dávána nebankovním společnostem. I když i v jejich praxi se za uplynulých dvacet let mnoho zlepšilo (u větších firem už nezaznamenáváme RPSN přesahující 200 procent, podomní vymahači už také nejsou na denním pořádku), jde o sektor tak velký a nedůsledně zmapovaný, že se v něm může odehrávat prakticky cokoli. A právě tady přichází na řadu zmíněná novela.
Jen pro zopakování shrňme, co vlastně přináší za novinky. Nejzásadnější se zdá odstavec, který ukládá věřiteli povinnost odborně posoudit platební schopnost dlužníka ještě předtím, než s ním uzavře smlouvu. Jde o poměrně tvrdé opatření, proti kterému se postavila i Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA), sdružující solidnější firmy v tomto odvětví. „Seriózní poskytovatelé úvěrů budou nuceni přijmout nadstandardní pravidla pro posuzování bonity klientů. Vyústěním by mohl být přesun značné části zákazníků do šedé zóny,“ upozornila členka představenstva ČLFA Blažena Valkošáková. Ministerstvo však tlaku neustoupilo a napadenou pasáž v zákoně nechalo.
I další pasáže zákona je třeba ocenit. Ruší například možnost použít směnky jako jištění spotřebitelského úvěru. Opět praktika hojně využívaná v šedé ekonomice. Známé jsou hlavně případy, kdy si lichváři a nedůvěryhodné firmy nechávali úvěr jistit bianko směnkou nebo vymáhali peníze ze zajišťovací směnky i přesto, že dlužník už svůj dluh dávno splatil. Novela zároveň neumožňuje uzavírat nebo nabízet úvěry přes nadstandardně placené telefonní linky typu 900 nebo 909, za které dlužníci často dopláceli horentní sumy. Jeden z nejdůležitějších odstavců stanovuje přísné pokuty při porušení zákona. Česká národní banka může uložit sankci až ve výši dvacet milionů, což pro méně seriózní firmy může být skutečně likvidační částka.
Cesty oklikou Dá se nyní očekávat, že éra divokého kapitalismu v Česku končí a trh spotřebitelských úvěrů už bude konečně fungovat jako v civilizované zemi? Nic pochopitelně nepůjde hned, ale pozitivní signál se dá najít už ve způsobu, jakým na zákon nahlížejí samotné úvěrové firmy. Ty ho vesměs vítají. Zároveň nezaznamenávají žádný větší propad své klientely. „Vítáme jakoukoli snahu ministerstva financí ztížit nekalou praxi neseriózních poskytovatelů úvěrů. K novele se stavíme pozitivně. Nás jednání neseriózních společností poškozuje, neboť nezřídka lidé pohlížejí na nebankovní společnosti jako na celek a nerozlišují mezi zodpovědnými poskytovateli a predátory,“ říká Bára Minksová, tisková mluvčí společnosti Cetelem.
Ta podobný názor nezastává sama. „Novelu vítáme. Vidíme v ní cestu, jak v Česku bojovat s lichvou, a snahu vytlačit netransparentní společnosti z šedé zóny z trhu. Žádná z novinek, které novela přináší, se naší společnosti nijak negativně nedotkla,“ doplňuje Zuzana Bienvenu, muvčí společnosti Home Credit.
Firmy však dodávají, že oni takzvaní „predátoři“ rozhodně nezmizejí jen tak. Malé firmičky či skupiny věřitelů, o nichž je řeč, se pohybují de facto v kriminální zóně a úřady budou muset vynaložit velké množství práce, aby je vůbec objevily.
„Podle mého názoru se oblast těchto poskytovatelů rychle přizpůsobí a pravděpodobně si najde nové metody. Proto je potřeba se zaměřit nejen na legislativní snahu, ale zefektivnit i kontrolu a dohled dozorových orgánů právě u této šedé zóny,“ myslí si Bienvenu. Už nyní se objevují první případy obcházení nových pravidel. Jak nedávno upozornil Český rozhlas, řada nebankovních věřitelů si i v přísnějších podmínkách našla cestičku k neférovým ziskům. Namísto bianko směnky přinutí dlužníka podepsat notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti.
Pod tímto ne tak obvyklým právnickým termínem se skrývá velmi nebezpečná zbraň v rukou věřitelů, v porovnání s výše popsanou bianko směnkou v podstatě mnohem účinnější. Proti vymahatelnosti směnky jste se coby dlužník mohli bránit u soudu. Oproti tomu notářský zápis k vymahatelnosti umožňuje věřiteli okamžitě na vás poslat exekutora. Není třeba žádného soudního rozhodnutí. Nesplácíte, máte smůlu. V kombinaci s nadsazenými úroky může být takový postup pro mnoho lidí existenčně osudný.
Zatím dobré zprávy „I v budoucnu budou takoví poskytovatelé úvěrů na českém trhu působit a zneužívat důvěry a neznalosti klientů. Přesto věříme, že novela pomůže úvěrový trh od neseriózních zprostředkovatelů úvěrů a lichvářů do určité míry pročistit,“ říká k tomu Bára Minksová. V otázce šedé zóny bude vždycky stát jedno ústřední dilema. Nakolik jsou samotní dlužníci odpovědní za smlouvy, které sami podepíší? Jak moc můžeme jejich potíže odbývat tím, že si přece každý má pořádně přečíst smlouvu, kterou podepisuje? Na ony otázky se dá odpovědět argumentací, že oni predátoři a lichváři obvykle cílí na nízkopříjmové, méně vzdělané skupiny obyvatel. Do jejich sítí se zároveň často dostávají ti, kteří už tak jako tak stojí na pokraji bankrotu a tváří v tvář zoufalství už jim mnoho možností nezbývá, respektive se tak alespoň cítí.
Účinnost poslední regulace se dá odhadnout už podle toho, že řádně registrovaným a transparentním firmám jejich klientela neubyla. Nestalo se tedy to, před čím odpůrci zákona varovali. Dlužníci, kteří podle nových podmínek nesplňují kritéria k poskytnutí úvěru, se hromadně nepřesunuli k lichvářům. „Novela zákona nás nijak neovlivnila z pohledu obchodních výsledků. Zaznamenáváme nárůst zájmu, a to jak pro fyzické osoby, tak pro podnikatele,“ říká Ondřej Šmakal, mluvčí společnosti Profi Credit. „Trend za první dva měsíce je růstový,“ tvrdí to samé Minksová z Cetelemu.
Lichva jako taková samozřejmě přímo souvisí se sociální situací v některých částech země, a dokud se nezmění ona prapříčina nestoudných praktik, budou lidé zřejmě dál sahat po jednoduchých řešeních. Do té doby můžeme tisíckrát opakovat, že smlouvy je třeba číst. První měsíc platnosti nového zákona ale ukazuje, že šlo za poslední roky o jeden z nejzáslužnějších kroků k posílení pozice spotřebitelů. Když k tomu přidáme úpravu platnou od minulého dubna, která omezila další nekalou praktiku – zneužívání rozhodčích doložek u úvěrů – skoro by se chtělo říct, že se český trh opravdu začíná kultivovat. Už bylo načase. l •
Osobních bankrotů bylo podle společnosti Czech Credit Bureau loni vyhlášeno téměř sedmnáct tisíc.
O autorovi| Tomáš Plhoň plhon@mf.cz
