T r h s p l y n e m v E U
Na téma liberalizace evropského trhu plynu hovořil týdeník EURO s členem představenstva firmy Wintershall AG Burkhardem Genge.
Země Evropské unie se začínají řídit tzv. Plynárenskou direktivou (Gas Directive). Jaké jsou její principy?
Hlavním cílem této směrnice je zavedení konkurenčního prostředí na evropském trhu plynu. Do roku 2000 jsou ji členské státy EU povinny začlenit do své národní legislativy. Jejím klíčovým principem je volný přístup třetí strany k sítím, dále pak uveřejňování tarifů či hlavních obchodních podmínek a vedení odděleného účetnictví, což znamená, že plynárenské společnosti musí vést zvláštní účty pro dopravu, dodávky, skladování, obchod a jejich neplynárenské aktivity.
Čeho by se mělo touto deregulací trhu v EU dosáhnout?
Cílem Evropské komise bylo udělat krok směrem k ucelenému vnitřnímu trhu Evropské unie, k celkově lepším výsledkům průmyslu, a tím i k jeho vyšší konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku.
Zavedení konkurence na trhu plynu je zcela v souladu s již probíhající liberalizací trhu elektřiny. Oba kroky si nejsou pouze podobné, závisí také jeden na druhém. Elektřina vyráběná na bázi zemního plynu může lépe konkurovat ostatním druhům elektřiny. Proto i plyn musí být prodáván v konkurenčním prostředí. Efektivní konkurence na plynárenském trhu je proto předpokladem také pro konkurenci v elektroenergetice.
Kdo tedy bude profitovat z deregulace?
Budou to především spotřebitelé plynu, kteří pocítí výhody liberalizace přímo. Nepřímo je však pocítí všichni ostatní díky nižším cenám energie, které se promítnou do dalších výrobků a služeb. Kromě nižších cen budou spotřebitelé profitovat z toho, že si budou moci opatřit jednoduché služby v souladu se svými velmi individuálními potřebami, nebudou si muset kupovat pouze standard. Vyberou si mezi nabídkami různých plynárenských společností.
Objeví se po liberalizaci na evropském energetickém trhu noví operátoři?
Liberalizace trhu plynu znamená konec dodávkám realizovaným monopoly. Místo toho nastupuje diferenciace služeb a výběr produktů nejrůznějších dodavatelů. Taková tržní situace určitě přiláká nové aktéry tam, kde se jim bude zdát, že mohou uspět s novými nápady. A bude to dobře. Různorodost služeb přinese zcela novou kvalitu na trh, kterému v minulosti dominovaly dlouhodobé kontrakty na bázi take-or-pay (ber a plať). Proto se domnívám, že v budoucnu se objeví nejen noví dodavatelé plynu, ale také společnosti a agenti, kteří nabídnou instrumenty potřebné k řízení zvýšené flexibility trhu.
Energetický sektor ve střední Evropě patrně ještě není dostatečně připraven na vstup do EU. Co vy si myslíte o liberalizaci energetického trhu ve středoevropských zemích?
Každá situace vyžaduje odpovídající řešení. Středoevropské země dosud transformují své ekonomiky a přibližují se k efektivnímu tržnímu systému. Tento proces není ještě u konce, i když už přinesl značné výsledky. Bylo by zcela chybné požadovat, aby všechny přidružené středoevropské státy zavedly na svém energetickém trhu současně se vstupem do EU takové konkurenční prostředí, jaké budou už mít v té době státy EU. Zavedení konkurence v energetice je však základní součást transformačního procesu. Jakmile ekonomická situace těchto zemí umožní provést první kroky k liberalizaci, měly by být učiněny. Vstup středoevropských zemí do EU bude záviset na rychlosti a stupni jejich ekonomické úspěšnosti. Přitom je ovšem třeba upřednostnit kvalitu reforem před rychlostí.
Ještě závěrem k vašemu plynovodu Wedal, právě napojenému na Interconnector. Jeho prostřednictvím má nyní přístup na evropský kontinent již také britský plyn. Nemůže to vést k určité destabilizaci tohoto trhu?
Nikoliv. Otevření plynovodu z Británie považuji za důležitý krok v integraci evropského plynárenského trhu. Interconnector přispěl k rozvoji konkurence v kontinentální Evropě. Nelze ho považovat za risk. Naopak, je výrazným prvkem stabilizace na trhu plynu jak v Británii, tak na kontinentě a je i nástrojem, který umožní efektivní fungování trhu zemního plynu i v příštím tisíciletí.
