Změna schválená sněmovnou odlehčí i přetíženým soudům, které musejí spory o přístup k informacím opakovaně řešit. Klíčová formulka se jmenuje informační příkaz a místo soudů ho bude moci udělit zabarikádovaným institucím Úřad pro ochranu osobních údajů.
Informace nad zlato
Může to na první poslech znít jako technická změna, která nemá praktický dopad do reálného života. Jenže pokud by Česko nemělo zákon o svobodném přístupu k informacím, veřejnost by se nikdy nedozvěděla například o sbírání funkcí bývalé starostky Prahy 10 Radmily Kleslové. Stejně tak by mohl Hrad tajit platy svých čelných představitelů. Přitom ani v jednom případě není nárok na to informace nevydat, protože jde o veřejné funkce a peníze. Například Hrad se zveřejnění platu svých vysokých úředníků dokázal bránit tři léta až do roku 2017.
Nešlo přitom o nějaký akademický spor Hradu a novináře Radka Kedroně, ale o aroganci úřadu. Už v roce 2014 totiž vydal Nejvyšší správní soud precedenční rozsudek, podle nějž jsou platy státních úředníků až na pár výjimek věcí veřejnou. Ohledně přístupu k informacím několikrát rozhodoval i Ústavní soud, a pokud našel veřejný zájem, přikláněl se vždy k jejich otevření.
Přečtěte si: Vláda chce omezit přístup k informacím, z Čapího hnízda by se stala neveřejná kauza
Stejně jako v případu Pražské plynárenské Servis distribuce, od které pražský zastupitel Adam Zábranský (Piráti) požadoval seznam členů dozorčí rady a představenstva včetně jejich měsíčních odměn. Firma ovládaná městem má podle Ústavního soudu informace vydat, Adam Zábranský je ale dodnes nemá, přestože soud rozhodl už na jaře. „My se snažíme, aby městem ovládané firmy byly otevřené, ale zrovna v tomto případě se nemůžeme ničeho domoci,“ řekl. Žádost podal už před několika lety a dceřinou společnost Pražské plynárenské si vybral jako modelový příklad. „Po rozhodnutí Ústavního soudu je zřejmé, že by se stejná pravidla měla vztahovat i na mateřskou firmu, ale ani u ní jsem úspěšný nebyl. Podávám proto žalobu,“ řekl.
Jak mohou být tyto úporné krůčky důležité, ukázal příklad již zmíněné Radmily Kleslové. Díky nim dostali voliči před třemi lety zprávu, že bývalá starostka Prahy 10 Radmila Keslová, patřící do okruhu blízkých premiéra Andreje Babiše, si díky trafikám v městských firmách přišla bokem na statisíce měsíčně. Později se přišlo i na její smlouvu u Českých drah.
Úřad nad úřadem
Nejde samozřejmě o peníze jako takové, ale je to ukazatel neobvyklého vlivu a logicky pak následují otázky, odkud pramení a kam může sahat. Stejně tak se proslavil Petr Hulinský, někdejší pražský zastupitel za ČSSD, který to později dotáhl až na náměstka ministra vnitra Milana Chovance. Hulinský jako opoziční zastupitel obdržel za tři roky odměny ve výši zhruba 19 milionů korun za křesla v dozorčích radách pražských firem. Spekulovalo se, že část peněz šla jeho mateřské straně.
| 360 tisíc korun měsíčně brala svého času v pražských městských Radmila Kleslová. |
| 3 roky tajil Hrad platy svých zaměstnanců. Nakonec po soudním příkazu zveřejnil, že mluvčí Jiří Ovčáček bere 60 tisíc a kancléř Vratislav Mynář 120 tisíc korun. |
To vše je přitom jen vrcholkem hory. Kraje a města mají v Česku tisíce firem, ze kterých mohou profitovat vyvolení, a není možné se jim podívat pod prsty. Fakt, že úřady nebo městské firmy ignorují rozhodnutí soudů, a to i toho ústavního, se nyní změní, pokud zákon schválí i Senát a podepíše prezident. Nyní věc funguje tak, že neúspěšný žadatel o informaci se obrací s odvoláním de facto ke stejnému úřadu, který mu informace nedal. V případě obchodní společnosti dokonce k předsedovi představenstva, které už předtím sborně jednou rozhodlo, že informace nevydá. Pak následují soudy, které často věc vrátí zpátky na úřad. Až následně soudy přistupují k vydání informačního příkazu, vše má samozřejmě své lhůty a odvolání, a jak víme, výsledek je stejně nejistý.
Sněmovna nově schválila návrh Piráta Jakuba Michálka, že lidé najdou oporu v Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten dostane pravomoc přezkoumat případné odmítavé rozhodnutí úřadu či městské i státní firmy, a pokud dá stěžovateli za pravdu, může vydat informační příkaz. „Informační příkaz umožňuje Úřadu pro ochranu osobních údajů anebo nadřízenému orgánu státní správy, aby přímo nařídil poskytnutí informace. Jeho neuposlechnutí může vést až k exekuci,“ vysvětlil právník Petr Bouda z mezinárodního týmu Frank Bold. Změna by mohla platit od roku 2020. Sám Michálek pak ocenil, že se uleví přetíženým soudům. Ale ta představa, že Zemanův, Nejedlého a Mynářův Hrad je kvůli svému tajnůstkářství v exekuci, je ještě o něco zajímavější.
Přečtěte si také:
Výjimky z GDPR: Ochrana soukromí dostane nová pravidla
