Lidé si konečně budou moci bezplatně a snadno najít aktuální znění zákonů, jejichž dodržování po nich stát vyžaduje. Zmizí i nepřehledné předpisy a nejrůznější přílepky. Slibuje to vládní návrh na zřízení elektronické Sbírky zákonů. Systém přijde na stamiliony korun.
Elektronická sbírka právních předpisů Chcete najít aktuální úplné znění důležitých podnikatelských zákonů? Jak ukázal test v Profitu č. 44/2007, pro běžného podnikatele je to složitý a zdlouhavý úkol. Přes časté novelizace totiž ani ty nejvýznamnější zákony prakticky nevycházejí v úplném znění tak, aby se laik orientoval v celém předpisu a nemusel si jednotlivé změny „vpisovat“ ručně do starších verzí zákona. Nejnovějšími příklady jsou technická novela zákoníku práce nebo vládní daňová reforma. Změny sice Poslanecká sněmovna přijala už vloni a jsou účinné od letošního ledna, dosud však nevyšlo úplné aktuální znění důležitých zákonů tak, jak vypadají po přijatých změnách. Jednotlivé novely přitom nejsou samy o sobě příliš srozumitelné – obsahují vlastně jen návod, jak si předchozí znění zákonů upravit. Zásadní daňové změny vloni vládní koalice prosadila formou zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který souhrnně měnil hned několik různých předpisů. Pod větou „v paragrafu 37 odstavec 1 se číslo pět nahrazuje číslem devět“ se například skrývá zásadní zvýšení sazby DPH. Aktuální znění daňových zákonů nevyšlo ve Sbírce zákonů ani čtyři měsíce po účinnosti změn. Podnikatelům tak nezbývá než si množství změn zanést do původních textů zákonů svépomocí. Nebo se spolehnout na neoficiální (ne vždy spolehlivé) soukromé weby či dokonce platit soukromým vydavatelstvím nebo právníkům za něco, co by měl stát poskytovat zdarma. Podle ohlasů čtenářů Profitu jde například u menší stavební firmy o zbytečné výdaje kolem 30 tisíc korun ročně. „Proč by podnikatelé měli platit za to, aby se vůbec mohli seznámit s tím, co po nich vlastně stát vyžaduje?“ ptá se také prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Chápu, že zveřejňovat úplná znění v tištěné Sbírce zákonů je velice nákladné. Ale alespoň u nejdůležitějších předpisů by to mělo být samozřejmostí,“ říká plzeňský firemní právník Jaroslav Novotný. Stejně jako mnoho jeho kolegů a běžných podnikatelů však především nechápe, proč vláda lépe nevyužívá možnosti internetu. Ministerstvo vnitra sice provozuje hned dvě různé internetové databáze, ale obě mají zásadní nedostatky: Databáze na stránkách ministerstva vnitra je pouhou kopií tištěné Sbírky ve formátu PDF, tedy bez možnosti fulltextového vyhledávání a bez možnosti najít aktuální znění předpisů. Databáze na Portálu veřejné správy pro změnu umožňuje najít přehlednější úplné znění, ale předpisy se v ní objevují až od data jejich účinnosti – tedy nikoliv hned po zveřejnění ve Sbírce zákonů, aby se na ně podnikatelé mohli včas připravit. Ani zde ale není možné snadné fulltextové vyhledávání, navíc na portálu nelze snadno najít některé klíčové předpisy. Aktuální znění zákonů na státní portál dosud dodává soukromá společnost ASPI. Ta zároveň komerčně nabízí nejpoužívanější databázi zákonů, kterou využívají nejen podnikatelé, ale také právníci, soudci či ministerstva. Jinou možnost totiž ani nemají. Kromě ASPI (či konkurenčního systému LexData od vydavatelství C. H. Beck) nemají státní instituce žádný systém, který by je informoval o aktuálně účinném znění předpisů. Neznalost zákona neomlouvá, ale… Jedna ze základních právních zásad říká, že neznalost zákona neomlouvá. Jenže v čím dál tím nepřehlednějším právním systému České republiky se už přestávají orientovat i sami advokáti či soudci, natož běžní podnikatelé. Také ministerstvo vnitra nyní uznalo, že je problematické vyžadovat dodržování zákonů, jestliže jsou nad rozumnou míru komplikované a nepřehledné. „Požadavku na znalost zákonů musí odpovídat povinnost státu umožnit veřejnosti ničím neomezený a přehledný přístup k tomu, co je v daném čase platným a účinným právem,“ konstatuje nejnovější materiál ministerstva vnitra, jehož znění má Profit k dispozici. Tým vedený náměstkem ministra Zdeňkem Zajíčkem poslal před pár dny do vnějšího připomínkového řízení návrh na zavedení elektronické Sbírky zákonů, zkráceně e-Sbírky. Pokud materiál projde, měl by oproti současnému stavu přinést bezplatná, snadno dostupná a oficiální aktuální znění zákonů na internetu. Navíc zpřehlední a zjednoduší situaci už při samotné přípravě a schvalování předpisů. Návrhy nových zákonů se budou povinně zadávat do takzvané e-Šablony. Také následné připomínkování proběhne elektronicky za použití elektronických podpisů. Systém má vést k racionalizaci a částečné automatizaci celého legislativního procesu, včetně hodnocení dopadů chystaného zákona. Podobný pořádek má povinné používání šablony přinést i do projednávání zákonů ve sněmovně, kde právě nejrůznější pozměňovací návrhy a přílepky udělají paskvil třeba i z původně kvalitně připraveného vládního záměru. „Systém umožní, aby se každý pozměňovací návrh ihned promítl do úplného znění schvalovaného zákona, takže ostatní poslanci získají přehled o dopadech případné změny,“ vysvětluje Zajíček. „Elektronická šablona také umožní blokovat ty pozměňovací návrhy, které se v důsledku přijetí nebo nepřijetí předchozích návrhů staly nehlasovatelné,“ dodává. EVROPSKÉ VZORY • Závazná je jen elektronická podoba sbírky: Dánsko (od 2008), Estonsko (od 2008), Kypr (2004), Maďarsko (2006), Portugalsko (2006), Rakousko (2004). • Závazné jsou elektronická i tištěná verze: Estonsko (2002-2007), Francie (2004), Slovinsko (od 2007), Velká Británie (2002). • Elektronická verze funguje, ale je nezávazn Belgie (od 2003), Slovensko (závaznou se má stát od roku 2009). Velký svod Proč už tedy dávno není Sbírka zákonů na webu, podobně jako třeba obchodní nebo živnostenský rejstřík? Legislativci upozorňují, že právně závazné je pouze to znění zákona, které vyšlo v tištěné Sbírce zákonů. „Kdyby byla politické vůle, šlo to jednoduše změnit zákonem, který by internetovou verzi zrovnoprávnil,“ oponuje právník Novotný. „Do té doby navíc nic nebrání ministerstvu vnitra, aby Sbírka zákonů na webu fungovala v podobné podobě jako obchodní rejstřík. U něj také platí, že výpis z webu má jen informační charakter a není právně závazný. Přesto systém rejstříku, provozovaný ministerstvem spravedlnosti, poskytuje velmi vysokou míru právní jistoty,“ uvádí Novotný. Zajíčkův návrh přináší potřebnou změnu priorit: Závazné sice budou jak elektronická, tak tištěná sbírka (ta zůstane například pro lidi, kteří nemají přístup k internetu), v případě rozporů ale bude mít přednost elektronická verze. Podobný systém už funguje v řadě evropských států. Česká republika si na něj ale ještě nejspíš pár let počká – i náměstek Zajíček si zatím netroufá odhadnout datum jeho spuštění. Jsou tu totiž přinejmenším dvě velké komplikace. První je chystaná veřejná zakázka na firmu, která celý systém vytvoří a bude provozovat (pod garancí ministerstva vnitra, vydávajícího dosud tištěnou sbírku). Předpokládané náklady na projekt e-Sbírka a s ním související e-Legislativu včetně prvních čtyř let se pohybují kolem 500 milionů korun. „Firem, které podobný systém dokáží dodat, je hned několik,“ ujišťuje Zajíček. Podle informací Profitu však už nyní existují spory ohledně konkrétního obsahu zakázky a tedy podmínek pro uchazeče. I kdyby soutěž na dodavatele proběhla hladce, je tu možná zásadnější překážka. „Aby bylo možné převést do e-Sbírky i dosud přijaté platné normy, bude muset parlament schválit speciální zákon o svodu platných právních předpisů,“ plánuje Zajíček. V něm bude muset vyjmenovat úplně všechny zákony, které chce do e-Sbírky zařadit. Nutností je ale politická dohoda, aby během celého průběhu projednávání zákona o svodu platných právních předpisů ve sněmovně i Senátu nebyly předkládány a projednávány návrhy jiných právních předpisů. Navíc je nutné zakázat pozměňovací návrhy ke „svodovému“ zákonu, aby se z čistě technického převodu již dávno platných předpisů do elektronické podoby nestala příležitost k jejich dodatečné změně. Jednodušší možností je, aby se součástí e-Sbírky stávaly jen nové právní předpisy, zatímco ty dřívější (platné před vznikem e-Sbírky) by do ní přibývaly v úplném znění až poté, co poprvé od startu systému projdou novelizací. Nevýhodou druhé varianty by však byla dlouhodobá nekompletnost e-Sbírky. Dobrý nápad, ale…**
S projektem e-Sbírky už dříve přišlo sdružení eStát.cz, názorově blízké současnému vedení ministerstva vnitra. Současný vládní návrh je však od původního záměru tak rozdílný, že jej kritizuje i Zajíčkův kolega z eStátu Dalibor Vermiřovský. Ten původně navrhoval, aby závaznou byla pouze elektronická verze. „Zachová-li se současné vydávání tištěné Sbírky, stát neušetří 200 milionů korun ročně za její výrobu, distribuci či nákup,“ upozorňuje. Také speciální zákon o svodu prý přinese obrovské organizační komplikace – podle Vermiřovského je v současné sněmovně nereálná například idea, že by se zcela zastavilo projednávání jiných předpisů nebo že by se poslancům zrušila možnost pozměňovacích návrhů. Vermiřovský proto navrhuje mnohem jednodušší postup, kdy by se převod uskutečnil pouhou novelou dosavadního zákona o Sbírce zákonů. „Současné možnosti konverze dokumentů umožňují bezpečný převod dosavadního znění předpisů do e-Sbírky, přičemž vláda by garantovala neměnnost dat během transferu,“ vysvětluje. Takovému postupu podle něj nebrání ani Ústava, která nepreferuje jednu či druhou formu sbírky.
Vermiřovský však pochopitelně nadále podporuje samotnou myšlenku e-Sbírky. Jako nutnost, která měla být už dávno samozřejmostí, ji vnímá také prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. „V posledních letech k úpravám zákonů dochází velmi často, mnohdy živelně a nekoordinovaně, nezřídka pak na poslední chvíli. Absence takové základní služby je proto jasným nedostatkem,“ dodává.
Také podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Josefa Holuba by poskytování pravidelně aktualizovaných zákonů nyní neměl být zásadní technický problém, vždyť na komerčním základě jsou už nyní k dispozici. Pro jsou i právníci. „Jen doufám, že se e-Sbírky dočkáme aspoň ke konci funkčního období současné vlády,“ říká Jaroslav Novotný. Je však skeptický i proto, že ministerstvo vnitra dosud neodstranilo ani dosavadní nedostatky obou už provozovaných databází.
