Ústava
Éra nedotknutelnosti české ústavy je historií. Na české politické scéně se již nenajde politik, který by nepovažoval ústavní změny za nutné. S návrhy změn už přišly všechny parlamentní strany.
Sociální demokraté a Občanská demokratická strana našli shodnou řeč hned po volbách. Současná ústava podle nich neumožňuje vytvořit v zemi stabilní politický systém. Spojili tedy síly a vytvořili expertní komisi, která již půl roku pracuje na společném návrhu ústavních změn.
Ostatní strany zatím nevyslyšely výzvu, aby se k práci připojily, třeba na parlamentní půdě, a začaly posílat svoje návrhy rovnou do sněmovny. Kromě neúspěšného sociálnědemokratického návrhu ústavního zákona o referendu byly poslanecké aktivity zatím čtyři. Lidovci navrhli omezení poslanecké imunity, komunisté chtěli referendum zakotvit přímo do ústavy. Oba návrhy byly smeteny ze stolu. V naději tak zůstává jen iniciativa li doveckého poslance Cyrila Svobody, který také požaduje ústavní zákon o referendu. Na rozdíl od sociálních demokratů však nechce rozhodovací, ale pouze poradní referendum. Svobodův návrh zatím úspěšně prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Ústavně zakotvit jednoúčelové referendum pro vstup do Evropské unie se na příští poslanecké schůzi chystá Unie svobody.
Zatímco poslanecká snaha připomíná spíše ojedinělé výstřely do tmy, expertní komise ODS a ČSSD chystá globální úpravy. Zveřejnit by je měla v červenci. A jejich šance na úspěch jsou nepochybně větší, neboť spojení obou stran v Poslan ecké sněmovně i v Senátu postačí k jejich hladkému schválení. Na čem se komise zatím shodla? V prvé řadě jde o systém jmenování vlády prezidentem. Dosud je zcela na libovůli hlavy státu, koho po volbách do Poslanecké sněmovny pověří s estavením nového kabinetu. Podle představ ODS a ČSSD by pro příště měla být prezidentovi ústavně dána povinnost, aby vyjednáváním pověřil předsedu vítězné politické strany. Nově by také měly být omezeny pravomoci vlády, která je v demisi, případně ještě nemá důvěru Poslane cké sněmovny. Nesměla by rozhodovat o zásadních otázkách, měla by jen spravovat běžný chod věcí. Komise se shodla také na nové ústavní povinnosti prezidenta rozpustit Poslaneckou sněmovnu, pokud by se na tom shodli sami poslanci třípětinovou většinou.
V dalších bodech již představitelé obou nejsilnějších stran tak zajedno nejsou. Například ODS se ještě nevzdala myšlenky změnit systém voleb do Poslanecké sněmovny z poměrného na většinový, sociální demokraté s tím ale zásadně nesouhlasí. „Zat ím tady definitivní závěry udělány nebyly, protože každá strana trvá na svých stanoviscích. Prostor dohody se tedy omezuje na to, jak ten současný poměrný systém změnit, řekl jeden z členů komise, poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský. Přijatelným kompromi sem by mohla být změna volebního zákona, která zvýší počet volebních obvodů. Ani zde se ale strany neshodují - ČSSD navrhuje čtrnáct místo současných osmi volebních obvodů (podle počtu budoucích krajů), ODS sedmadvacet (po třech senátních obvodech). V každém případě však bude nový volební systém znamenat posílení pozic ODS a ČSSD na úkor malých politických stran. Právě proto vzbudila sp olečná snaha Klause a Zemana měnit ústavu takový odpor a zřejmě právě proto nejsou představitelé menších stran ochotni s nimi spolupracovat.
Občanská demokratická strana v komisi nepochodila s nápadem zabránit prezidentovi, aby mohl udělovat milost ještě před vynesením soudního verdiktu. Většina sociálních demokratů totiž tuto prezidentovu možnost nepovažuje za zásadní problém.
Otazníky zatím visí také nad plánovanou změnou jmenování členů Bankovní rady České národní banky. To je zatím plně v kompetenci prezidenta. Obě strany se ale shodují, že by o obsazení těchto významných funkcí měly rozhodovat ještě další ústavn í instituce. Jedním z návrhů ODS je, aby třetinu z nich jmenoval prezident na návrh vlády, třetinu na návrh sněmovny a třetinu na návrh Senátu. Další náměty sice zatím nepadly, o konečném řešení však ještě rozhodnuto nebylo.
Nově se komise Klausovy a Zemanovy strany zabývá také jmenováním soudců. Objevují se totiž námitky, že ministr spravedlnosti, na jehož návrh prezident soudce jmenuje, má příliš velkou pravomoc. Sociální demokracie přišla s návrhem vytvořit nov ý orgán, jakousi soudcovskou radu, která by se podílela na jmenování soudců a soudních funkcionářů. „V komisi jsme to zmínili, ale ODS zatím příznivě nereagovala, uvedl Jičínský.
Stranou úvah o přepisování ústavy nezůstala ani samotná vláda. Vicepremiér Pavel Rychetský představil pracovní návrh ústavních změn teprve nedávno, na jeho hlavu se už ale snáší vlna kritiky. Rychetský navrhuje, aby o vyslání ozbrojených sil m imo území republiky a o pobytu cizích vojsk na našem území mohla rozhodovat jenom vláda. Současnou ústavní úpravu, podle které jsou tyto verdikty výhradně svěřeny oběma komorám Parlamentu, totiž Rychetský považuje za málo pružnou. Jeho stranický kol ega Jičínský však tvrdí, že není dobré Parlament z tohoto rozhodovacího procesu zcela vyloučit: „V řadě parlamentních systémů je to tak, že pokud parlament nemůže jednat jako celek, tak existují určité parlamentní orgány, které mají v těchto si tuacích pravomoc parlamentu.
Vláda také v nejbližší době hodlá do ústavy zakomponovat nadřazenost mezinárodního práva nad českou legislativu. Návrh nového znění ústavy již dokonce předjímá vstup země do Evropské unie a počítá s přenesením části státní suverenity práv ě na EU.
Mnoho politiků však tento návrh přinejmenším zaskočil. Například Václav Klaus ho rozhodně odmítl s tím, že o ztrátě suverenity mohou rozhodnout jedině občané v referendu o vstupu země do EU. Tuto avizovanou změnu ústavy považují za u náhlenou i někteří sociální demokraté. Podle nich je totiž náš vstup do unie v nedohlednu a na podobné zásadní změny je tedy dost času. Takže ústava je přeci jenom ještě trochu posvátná.
