Editace genetické informace u zvířat či potravin je odvětvím, jež se v poslední době prudce rozvíjí. Vědci totiž doufají, že ‚vylepšené‘ organismy by mohly pomoci zajistit dostatek jídla pro stále větší počet obyvatel. Týmy po celém světě tak pracují na mnoha výzkumech, z nichž některé mají potenciál přinést skutečně revoluční změny.
Jeden z těchto perspektivních projektů aktuálně probíhá na Edinburské univerzitě. Tamní výzkumníci nyní oznámili, že se jim podařilo vyvinout geneticky upravená kuřata, která jsou částečně imunní vůči ptačí chřipce. Nejnovější výsledky pak dokonce naznačují, že další změny v DNA ptáků by mohly vést k tomu, že kuřata budou plně imunní.
Profesorka Helen Sangová z Roslinského institutu, který je součástí tamní univerzity, potvrdila, že její tým nedávno dosáhl významného pokroku. „Dostali jsme se do bodu, kdy jsou výsledky velmi povzbudivé a chceme tento přístup posunout dále. Přestože ptáci zatím nejsou zcela imunní, domníváme se, že by mohlo být možné virus zcela zablokovat do tří let,“ uvedla pro BBC Sangová.
Částečná imunita nestačí
Britští vědci identifikovali celkem tři geny, o nichž se domnívají, že jsou důležité pro rozmnožování viru ptačí chřipky u kuřat. Zatím se jim povedlo udělat dvě malé změny v jednom z genů pomocí techniky známé jako genová editace. Ta zahrnuje provedení přesných úprav v DNA, které ovlivní funkci genu. Zvířatům přitom tato metoda nijak neubližuje.
Testovaná kuřata neměla ani po dvou letech žádné vedlejší účinky a zároveň vykazovala zvýšenou odolnost vůči ptačí chřipce. Úplně hladce to však také nešlo – ptáci nebyli imunní zcela a u poloviny z nich se po infikování vysokou dávkou viru vyvinula infekce. A taková zjištění jsou poměrně zásadní.
Ačkoliv by se totiž mohlo zdát, že každé zvýšení odolnosti proti ptačí chřipce bude vítáno s nadšením, faktem je, že reálně lze použít pouze takové řešení, které poskytuje imunitu úplnou. To proto, že jakýkoli zásah, jenž vyvine jen částečnou rezistenci, by mohl vést k mutacím daného viru, který by se tak vzápětí naučil lépe se bránit vůči jakékoliv reakci imunitního systému, což by pochopitelně za určitých okolností mohlo vést i k další lidské globální pandemii.
Podle profesora Mikea McGrewa z Roslinského institutu ale experimenty ve zkumavkách dokázaly, že pokud dojde ke změnám ve všech třech genech, může být daný pták skutečně plně odolný. „Když jsme tyto úpravy provedli, virus vůbec nerostl a zastavilo to veškerou replikaci chřipky. Jsem si opravdu jistý, že změna tří genů poskytne kuřatům plnou imunitu,“ vysvětlil McGrew. Vědci se nyní snaží identifikovat další požadované genetické změny, a to ještě předtím, než postoupí do další fáze svého výzkumu.
Ptačí chřipka zabíjí také v Česku
Pokud by se výzkumníkům skutečně povedlo ptačí chřipku vymýtit, znamenalo by to naprosto jedinečný úspěch. Tato nemoc je totiž hlavní celosvětovou hrozbou pro volně žijící ptactvo i zvířata chovaná v zajetí k hospodářským účelům. Kvůli ptačí chřipce museli letos třeba v západních Čechách zlikvidovat 750tisícový chov, což podle České televize představovalo zhruba 15 procent všech tuzemských slepic.
Ve Spojeném království pak epidemie ptačí chřipky H5N1 zdecimovala populaci mořských ptáků a drůbežářskému průmyslu způsobila ztráty ve výši přesahující 100 milionů liber (asi 2,8 miliardy korun). Ve vzácných případech navíc mutace tohoto viru dokáží infikovat i lidi, jimž můžou způsobit vážná onemocnění.
Peter Stevenson ze společnosti Compassion in World Farming (CIWF) ovšem varuje ještě před dalším úskalím. Obává se, aby díky editaci genů nedošlo k tomu, že bude mnohem snazší chovat zvířata ve špatných podmínkách. „Vysoce patogenní ptačí chřipka nebyla způsobena volně žijícími ptáky, ale nevhodnými a stresujícími podmínkami průmyslové produkce drůbeže. Správný přístup k ptačí chřipce tedy vyžaduje radikální restrukturalizaci celého sektoru. Měla by se snížit hustota chovů, velikost hejn a také počet farem seskupených dohromady,“ uzavřel Stevenson.
