KONEC STARÝCH ČASŮ

Privatizace letišť je celosvětovým boomem

V minulosti se letiště většinou provozovala jako veřejná služba s nulovými nebo jen velmi nízkými ziskovými motivy. Vytrvalý růst letecké přepravy v 90. letech zvýšil požadavky na investice do nezbytné infrastruktury, které však nebylo možné uspokojit z omezených veřejných rozpočtů. To vedlo k privatizačnímu boomu letišť na celém světě v čele s Evropou a Latinskou Amerikou. I přes nynější nepříznivý vývoj letecké dopravy je zřejmé, že se nevyhne ani České republice a privatizace českých letišť se dostává na pořad dne.

Důvody pro.
Jedním z hlavních důvodů pro privatizaci bývá rostoucí ekonomický tlak na vládu, spojený s potřebou rozšíření infrastruktury a kapacity letišť vzhledem k rozmachu letecké přepravy a stárnutí současné infrastruktury. Dodatečné finanční prostředky bývají spojené také s implementací nových obchodních koncepcí zaměřených na zajištění životaschopnosti letiště a rozšiřování výnosové základny. S postupující deregulací a liberalizací v letectví roste význam především těch příjmů, které nejsou přímo spojeny s leteckou přepravou. Pozornost se obrací zejména na rozšiřování maloobchodního prodeje, příjmy z koncesí, ubytovacích služeb a služeb konferenčních center.
V případě, že současný management a akcionáři jsou schopni generovat tok výnosů srovnatelný se standardy na trhu, bývá hlavním motivem privatizace budoucí přístup na kapitálové trhy, případně výnos z prodeje ziskového podniku. Nezbytné je zmínit se také o hlavních omezeních, kterými jsou akceptování privatizačního procesu veřejností, situace na kapitálových a finančních trzích a úroveň zájmu o privatizaci ze strany soukromého sektoru.

Substituty privatizace.
Aliance nebo joint venture jako substitutů privatizace je možné použít pouze za určitých podmínek. Hodnota aliancí leteckých společností spočívá především v rozšiřování sítě zvýšením počtu destinací nabízených jednotlivými partnery. Stejně tak aliance mezi letišti v rámci jedné letecké aliance vede k růstu jejich konkurenceschopnosti. Pokud je alianční struktura nedostačující, je možné cíle spojené se získáním know-how, případně větší finanční podpory, dosáhnout prostřednictvím privatizace, a to buď v podobně IPO (nabídky akcií na trhu), nebo přímým prodejem novému vlastníkovi.
V případě nabídky akcií, ve většině případů pouze části kapitálu, jde o získání nezbytných zdrojů současným managementem. Změny v managementu jsou pozvolnější vzhledem k absenci hlavního akcionáře. IPO byla většinovým kapitálovým zdrojem například při privatizaci BAA nebo letiště v Aucklandu na Novém Zélandu. Přímý prodej jinému provozovateli letiště, případně konsorciu, je zaměřen na posílení kompetencí v oboru a na dosažení synergických efektů prostřednictvím společného nákupu, vývoje informačních technologií, slučování podpůrných funkcí a společného marketingu. Přímý prodej často navíc přináší i jednodušší přístup k dodatečným finančním zdrojům, což vede k nižším nákladům na kapitál a k optimalizaci vztahu mezi vlastním a cizím kapitálem.

Pohledy zainteresovaných stran.
Úspěch privatizace letiště je úzce spojen se schopností přinášet akcionářům zřetelné ekonomické výhody. Na schématu jsou znázorněné vzájemné přínosy jednotlivých aktérů privatizace letiště. Současným akcionářům poskytuje převod akcií možnost zbavit se povinnosti financování nezbytných investic do infrastruktury a zároveň inkasovat část hodnoty vytvořené novými akcionáři promítnuté v ceně transakce. Privatizace letišť pozitivně ovlivňuje také hodnotu akcií leteckých společností, protože vytváří prostor k zatraktivnění jejich služeb. Často přináší rozšiřování kapacit bez dodatečného růstu letištních poplatků (příklad BAA), a tím eliminuje tlak na náklady leteckých společností. To samozřejmě neplatí vždy, zejména vezme-li se v úvahu silná vyjednávací pozice provozovatelů lokální letecké infrastruktury vzhledem k leteckým přepravcům v oblasti podmínek využívání letiště. Cestující a ostatní cílové skupiny profitují z privatizace prostřednictvím optimalizace struktury obchodů, jejich expanze a rozšiřování jiných služeb nesouvisejících přímo s leteckou přepravou. Rozšiřování a zkvalitňování těchto služeb je dnes již nutností, a to nejen kvůli vyšší poptávce, ale i pro stabilizaci příjmů letišť. Investoři přispívají především snazším přístupem k finančním zdrojům k optimalizaci kapitálové struktury.
Přínos pro stát a obce (pokud nejsou současnými akcionáři) nespočívá v případě privatizace v pouhém přenesení odpovědnosti z veřejného sektoru do sektoru soukromého, ale také v pravděpodobném růstu výnosů z koncesí a daní. A konečně renomovaní provozovatelé letišť poskytují nezbytnou kredibilitu a transfer know-how.

Soukromí investoři.
Způsob privatizace je ve vztahu k finančním možnostem ovlivněn především cílem, který pro ni byl stanoven, a objektem, jehož se týká. Mezi hlavní ovlivňující faktory patří finanční výkonnost letiště, která hraje významnou roli především v případě IPO nebo při oddělení koncese na řízení provozu letiště od vlastnictví aktiv. Neméně důležitý je tlak na zajištění nejvyšší míry neutrality při privatizačním procesu.
Při zapojování soukromých investorů přichází v úvahu několik možností: IPO, IPO se strategickým partnerem, přímý prodej, koncese, BOT (build, operate and transfer) či management kontrakt.
V případě úplné politické neutrality mezi nabídkami je možné doporučit IPO nebo kombinaci koncese a nabídky akcií. Příkladem takové privatizace jsou letiště v Londýně (Heathrow), Vídni, Kodani, Římě a Aucklandu. Alternativně, pokud si management zamýšlí ponechat kontrolu a je-li to politicky schůdné, bývá preferovanou variantou (částečný) prodej majetku. Tento způsob se uplatnil při privatizaci letišť v Belfastu, Cardiffu, Bristolu či Düsseldorfu. V případě investice na zelené louce nebo výrazného rozvoje infrastruktury je výstavba často financována ze soukromých zdrojů. BOT se stal řešením výstavby nového Aténského mezinárodního letiště, při níž byly součástí konsorcia společnosti Hochtief a ABB. Mají-li aktiva zůstat ve veřejném vlastnictví, uplatňuje se pronájem, koncese nebo udělení management kontraktu na provoz letiště soukromé společnosti. Finanční návratnost přinášejí koncesní poplatky během období trvání koncese, případně v kombinaci se závazkem k požadovaným investicím.