Pražský úřad snad začne dodržovat zákon koncem roku
Vilka v pražských Vršovicích měnila koncem roku vlastníka a bývalý majitel i noví nabyvatelé měli zřejmě štěstí. Zatímco průměrná lhůta k vyřízení vkladu byla v té době šest a půl měsíce, v jejich případě trval převod doslova jen pár dnů. Ve čtvrtek žádost o vklad podali a v úterý již byl proveden.
Tento reálný případ z konce listopadu 2002, ke kterému má týdeník EURO kompletní informace o průběhu řízení, názorně ilustruje současnou situaci na Katastru nemovitostí Praha město a snahu o její změnu. Kritici poměrů v Katastru nemovitostí tvrdí, že jde konkrétní příklad korupce. „Dříve se za urychlení zápisu na pražském katastru platilo pět až deset tisíc korun, které si mezi sebou rozdělili právník, technický pracovník a zapisovatelka. Po nástupu nového vedení loni v říjnu byly tyto úplatky odbourány, neboť katastrální právníci již nemohou ovlivnit pořadí jednotlivých případů. Nyní vše přímo rozhoduje sám ředitel Seik a poplatek za urychlení je minimálně 50 tisíc korun,“ řekl týdeníku EURO majitel pražské realitní kanceláře, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Ředitel Jan Seik tvrdí, že kritikům nového systému vadí, že již nemohou prostřednictvím svých kontaktů v úřadu zápisy urychlovat. Zmíněný případ vršovického domu byl prý experimentem, na němž se testoval nový jednací řád. „Informace o tomto konkrétním případu musel vynést někdo zevnitř úřadu, kdo chtěl očernit současné vedení,“ říká Seik. Naznačuje, že to mohou být lidé, kteří měli ze starých pořádků prospěch a rádi by se k nim vrátili.
Starý systém, který nové vedení v čele s ředitelem Seikem zrušilo, se vyznačoval dvěma extrémními polohami. Normální žádost o vklad, nepodpořená obálkou ani známostí, ležela na katastru běžně půl až jeden a půl roku. Naopak mnoho vkladů bylo zapsáno za několik týdnů. Mnoho pražských realitních kanceláří se dobře umělo v tomto systému pohybovat, objevili se dokonce experti podnikající v oboru urychlování zápisů na katastru. Týdeník EURO mluvil se zástupcem realitní kanceláře, který přiznal, že platil každý měsíc peníze jednomu z katastrálních právníků a zajišťoval si tak přednostní vyřízení převodů, které jeho firma zprostředkovala. Zástupce jiné realitky měl dokonce klíč od postranního – služebního - vchodu na katastrální úřad a s klientem, který tuto příhodu líčil, vešel přímo do kanceláře a požádal třeba Marušku, zda by mu nemohla jeden vklad rychle vyřídit.
Stopka právníkům.
Až do října loňského roku o pořadí vyřizování jednotlivých žádostí o vklad rozhodovali sami právníci. Nové vedení, které dosadil rovněž loni nový předseda nadřízeného Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního Karel Večeře, určilo nová pravidla. Všechny žádosti jdou z podatelny nejprve na sekretariát ředitele, kde se určuje, komu se vyhoví přednostně, a dále se postupují právnímu oddělení. Právníci však musejí postupovat na základě pořadí podání a nemohou již některým kauzám dávat svévolně přednost.
„V Pelhřimově se situace radikálně změnila k lepšímu po výměně ředitele a právníka. Uvidíme, zda se to samé povede i v Praze. Teď je však na pražském katastru situace zablokovaná a nic neprochází,“ říká generální sekretář Asociace realitních kanceláří Jan Borůvka.
„Existovala skupina zprostředkovatelů, kteří nabízeli vyřízení vkladů v expresních lhůtách a občané jim za tyto služby platili. Je otázkou, kde končily tyto peníze. Nyní o tuto možnost přišli,“ říká ředitel Seik. Ale nebyla výhybka přehozena pouze tak, že koleje k zařízení přednostních vkladů vedou místo ke katastrálním právníkům přímo do ředitelova sekretariátu? „Expresní lhůty, kdy byla žádost vyřízena během pár týdnů, zde již nenajdete. Nyní případy, které mají přednost, vyřizujeme ve lhůtě tří měsíců a u každého musí být písemný záznam, z jakých závažných důvodů došlo k vyřízení mimo pořadí. Každý, kdo chce vyřídit svůj vklad přednostně do tří – místo šesti – měsíců, a má k tomu vážné důvody, musí napsat písemnou urgenci. A my potom prakticky všechny takové žádosti vyřizujeme kladně,“ tvrdí ředitel Seik.
Sazka v obecném zájmu.
Případů, které mají přednost, je v současnosti přibližně pětina a nepatrná část z nich je po osobním jednání žadatele s komisí vedoucích pracovníků úřadu vyřízená ještě rychleji. Seik říká, že jde o případy obětí povodňových záplav, ale i i haly Sazky. „Je například v obecném zájmu, aby převody pozemků v souvislosti s výstavbou haly Sazky byly urychlené, neboť jinak by se v České republice nemohlo konat mistrovství světa v hokeji,“ dodává Seik.
Vraťme se ale ke křiklavému případu vršovického rodinného domku. Proč si ho katastr vybral k experimentálnímu vyřízení během dvou pracovních dnů? „Hledali jsme případy, které by byly různé jak z hlediska data podání, tak i z hlediska složitosti. Snažili jsme se sestavit velmi různorodý vzorek pěti případů, na kterém jsme zkoušeli nový jednací řád,“ vysvětluje ředitel Seik. Kdo a jakým způsobem vybíral žádosti o vklad, které budou v rámci tohoto experimentu rychle vyřízeny? „Vzhledem k osobám žadatelů to bylo zcela náhodné. Prostě jsme procházeli hromady žádostí o vklad a když jsme našli první, který se hodil, tak jsme ho vzali,“ říká Seikův zástupce Lubomír Klučka. Oba se několikrát vzdalují od otázky, kdo byl tou osobou, která případy náhodně vybrala. Nakonec říkají, že pokud je to důležité, tak zástupce ředitele Klučka společně s třemi pracovníky úřadu paní Klimentovou, panem Hovorkou a paní Zajacovou. „Já jsem u toho snad ani nebyl,“ nevzpomíná si ředitel Seik přesně.
Vedení katastru nadřízený předseda ČÚZK Karel Večeře považuje Jana Seika za slušného a nezkorumpovaného člověka, nicméně jeho experimentální vyřešení vršovického domu kritizuje: „Toto pan ředitel připustit neměl, to se nemělo stát.“
Pražská anomálie.
Pražský katastrální úřad má mezi ostatními unikátní postavení. Zatímco celorepubliková průměrná doba zapsání vkladu je dva měsíce, v Praze je to šest měsíců. Kromě Prahy je problematická situace ještě ve Strakonicích a donedávna byla i v Brně. Naopak v jiných městech, například v Mostě, jsou běžné zápisy ve čtrnáctidenní lhůtě.
Hlavní město vykazuje v posledních letech mimořádnou dynamiku růstu návrhů na vklad – z jedenácti tisíc v roce 1995 na loňských 48 tisíc. Například mezi roky 2001 a 2002 byl nárůst třicetiprocentní, což bylo o polovinu rychlejší tempo než v celé republice. „Tomuto trendu neodpovídal počet zaměstnanců na pražském katastru. Nevím, proč se to za mého předchůdce zanedbalo. Za našeho vedení se již počet zaměstnanců zvyšuje,“ říká ředitel Seik.
Právě nespokojenost s personální politikou byla prý důvodem podzimní výměny na ředitelském postu. Od října přijalo nové vedení přes 20 nových pracovníků a na výpomoc do Prahy jezdí zaměstnanci z méně vytížených úřadů. „Podařilo se nám již zcela odbourat praxi, kdy zde některé návrhy na vklad bezdůvodně ležely třeba i dva roky. Dnes již žádný návrh starší než rok nevyřízený není. A zároveň snižujeme i průměrnou délku vyřízení. Statistika za první tři lednové týdny ukazuje, že změny v organizaci práce a zvýšení počtu pracovníků se začínají pozitivně projevovat. Od 1. do 22. ledna evidujeme 2679 nových podání, ale vyřídit se jich podařilo 4266,“ dokumentuje ředitel Seik. Společně se svým zástupcem Klučkou očekávají, že koncem letošního roku bude v Praze trvat vyřízení návrhu na vklad průměrně tři měsíce.
Zákon porušují vědomě.
Správní řád a prováděcí vyhlášky ke katastrálnímu zákonu stanoví právě tři měsíce za hranici, ve které musí katastrální úřad o návrhu na vklad rozhodnout a případnou změnu zapsat. A tuto zákonnou lhůtu pražský katastr zatím výrazně překračuje.
„Katastr tak jednoznačně porušuje svou zákonnou povinnost. Pokud by někdo mohl prokázat, že v přímé souvislosti s nedodržením této lhůty mu vznikla škoda, mohl by se soudně domáhat její náhrady,“ uvádí advokát Oldřich Choděra.
Advokát Petr Hanzal z kanceláře Weil, Gotshal & Manges však říká, že neví o žádné takové žalobě a že prokazování příčinné souvislosti mezi nedodržením lhůty a vzniklou škodou by bylo velmi obtížné.
Škoda za sto milionů.
Ředitel Jan Seik ani předseda Karel Večeře si rovněž na podobnou žalobu nepamatují. „Ročně je proti nám vzneseno tak dvacet až třicet žalob o náhradu škody. Důvodem však není nedodržení zákonné lhůty, ale nesprávný úřední postup,“ říká Karel Večeře.
Jednou z nich je žaloba české pobočky zahraniční energetické společnosti. Její ředitel pro Českou republiku říká: „Moje zkušenosti s katastrálním úřadem jsou otřesné. Jeho úřednice zapsala v rozporu s kupní smlouvou námi vlastněnou nemovitost na nabyvatele, aniž by byla zaplacena. Jejího vedoucího jsme o tom informovali, a stejně nezasáhl. Výsledkem je, že se soudíme pátý rok. Ztráty z toho, že jsme nebyli schopni uskutečnit podnikatelské záměry související s touto nemovitostí, dosahují stovky milionů korun.“
Pražský katastrální úřad v souvislosti s nedodržením lhůty porušuje ještě další zákonnou povinnost, a to informovat občany, pokud jejich věc není v dané lhůtě vyřízena. „Tuto záležitost s námi projednával i ombudsman pan Motejl a nakonec se rozhodl tolerovat, že informujeme pouze na našich internetových stránkách a na úřední desce. Pokud bychom totiž měli každému psát dopis, neměli bychom na poštovné a ještě bychom museli přijmout další pracovnice, které by nedělaly nic jiného, než vyřizovaly korespondenci s desítkami tisíc lidí ročně,“ omlouvá porušení zákonné povinnosti ředitel Seik.
Malý rozpočet na poštovné vede i k tomu, že pro rozhodnutí si klienti musejí na pražský katastr zajít osobně. „Vím, že je to hloupé a ponižující, když lidem posíláme jen korespondenční lístek s výzvou, ať si pro rozhodnutí přijdou. Ale my nemáme peníze, abychom jim zprávu mohli zasílat na doručenku,“ říká předseda ČÚZK Karel Večeře. Rozpočtová pravidla přitom neumožňují, aby katastrální úřady zdražily úkony a vybrané peníze použily na poštovné.
Do roka a do dne.
Jistoty o pozadí výběru firmy do experimentu s novým jednacím řádem se dosáhnout nedá. Jisté však je, že současný předseda ČÚZK Karel Večeře již v minulosti dokázal posunout úřad správným směrem (viz box Katastr na internetu) a také nyní se mu podařilo zatuchlou situaci na pražském katastru rozhýbat. Loni v únoru nastoupil do nové funkce a již v říjnu obměnil vedení úřadu Katastrálního úřadu Praha město, který byl považován za typický korupční podnik. Nové vedení v čele s Janem Seikem potom rychle změnilo pravidla v rozhodování o pořadí vyřizování jednotlivých návrhů na vklad a začalo i zvyšovat kapacitu úřadu přijímáním nových lidí. Pokud se Janu Seikovi opravdu podaří v letošním roce zkrátit průměrnou lhůtu na zákonné tři měsíce, bude to viditelný úspěch. Se zkracováním lhůty zároveň bude klesat i prostor pro úplatky. Pokud se však ukáže, že případů expresního vyřízení bylo více a vyskytly se i mimo onen experiment s novým jednacím řádem, důvěryhodnost nového vedení bude vážně otřesena.
(box):
Katastr na internetu
Dvacet milionů za rok
Nový informační systém katastru nemovitostí, který měl Karel Večeře na starosti ještě jako místopředseda Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, je již v provozu déle než rok. V praxi přináší nejen mnohem rychlejší aktualizaci jednotlivých záznamů, ale i možnost čerpání informací přes internet. Od září 2001 tak může kdokoli získávat výpisy z listu vlastnictví, údaje o parcelách, katastrální mapy a seznamy vlastnictví konkrétní osoby přes svůj počítat – pokud se stane registrovaným uživatelem a je ochoten za tyto informace platit padesát korun za každou stránku výpisu.
„V současnosti využívají dálkového přístupu tři a půl tisíce registrovaných uživatelů. Za loňský rok si přes internet pořídili 400 tisíc výstupů,“ říká Karel Večeře. Klienty jsou zejména realitní a advokátní kanceláře a banky. „Jedna banka nám za tyto služby již zaplatila přes milion korun, což ukazuje, jak intenzivně možnost internetového přístupu využívá,“ dodává Večeře.
Vzhledem k tomu, že v loňském roce vzrostl i počet výpisů vydaných na přepážkách katastrálních úřadů (meziročně o pětinu), lze považovat 20 milionů korun za loňských 400 tisíc internetových výpisů za nový příjem do státního rozpočtu.
Vzhledem k současným rozpočtovým pravidlům ale ČÚZK nemůže za tyto peníze systém dále vylepšovat, a tím do budoucna i zvyšovat příjmy. „Banky by například zajímalo, zda bychom pro ně nemohli sledovat jim zastavené nemovitosti a pravidelně je informovat, pokud by u nich docházelo k nějaké změně,“ naznačuje Večeře, jakým směrem by šlo systém rozšiřovat, pokud by ze státní kasy dostal více prostředků na investice.
Internetový katastr nemovitostí umožňuje rovněž vyhledávat souhrnné informace o nemovitých vlastnických poměrech konkrétních osob (nikoli však najednou v celé republice, ale jen postupně po okresech) a tisknout si i katastrální mapy. Zatím však byla digitalizována pouze jedna čtvrtina území České republiky. Pokud vše půjde dobře, soudí Večeře, že většina map bude zdigitalizována do roku 2008.