Ti, kteří investují do moderních technologií a životního prostředí, zaplatí méně
Finská Nokia před téměř deseti lety otevřela výrobní halu v jižní Číně v Sučouském průmyslovém parku. Z této továrny dnes pochází hlavní část produkce pro asijský trh. Telekomunikační gigant měl kromě tradičně udávaných důvodů, proč zahraniční firmy stěhují svou výrobu právě do Číny (patří mezi ně relativně levná pracovní síla nebo potenciál tamního trhu), pro své rozhodnutí ještě další argument. Nízké daně. To se ale od příštího roku změní. Cizí podnikatelé, kteří se nově usadí v některé ze zón, zaplatí ze zisku v porovnání s dneškem více než dvojnásobek. Přesto ale zůstane Čína i nadále pro zahraniční investory atraktivní destinací.
Všem stejně.
Čínský parlament schválil v březnu dlouho očekávanou změnu v korporátních daních. Zákon vstoupí v platnost začátkem příštího roku a stanoví stejnou sazbu daně ze zisku jak pro domácí, tak pro zahraniční subjekty. Od tohoto data budou ve většině případů odvádět ze zisku čtvrtinu. Nový zákon též odstraní dvouleté daňové prázdniny a tříleté částečné prázdniny pro zahraniční producenty v zónách. Číňané si tedy výrazně polepší, skupina cizinců naopak pohorší. Zahraniční společnosti, které působí ve speciálních ekonomických zónách nebo v průmyslových parcích, platí dnes desetiprocentní daň. Když cizinci podnikají mimo tato preferovaná území, což se týká hlavně obchodníků, finančních firem a dalších společností poskytujících služby, odvádějí daně až do výše 33 procent.
Sazba ve stejné výši platí také pro tuzemské firmy. Ty na neférové podmínky často poukazovaly. Podnikatel Mak Ho-nan je manažerem společnosti Xinde Electronic, která má sídlo v Šen-čenu. Zaměstnává kolem 350 lidí. Pro internetový magazín Asia Times Ho-nan uvedl, že zvažuje přesun továrny do centrální Číny. „V uplynulých letech způsobily malým a středním podnikům bolesti hlavy kromě zvyšujících se daní také rostoucí náklady na pracovní sílu, zpřísňující se požadavky na ochranu životního prostředí a zpevňující tuzemská měna,“ konstatoval Ho-nan.
Ekonomové upozorňují, že čínská vláda začala s unifikací korporátních daní již před téměř deseti lety a zahraniční společnosti, které působí v Číně, měly dostatek času se na změny zákona připravit. Sjednocení daňové sazby přinese snížení náskoku firem proti konkurentům – čínským i zahraničním -, kterých se daňové úlevy doposud netýkaly. Nelze ale počítat s tím, že se všichni se změnou podmínek smíří. „V některých případech může být ohrožena nebo výrazně prodloužena návratnost investičních projektů. Možná budeme svědky nějakého vznášení nároků na kompenzaci ze strany zahraničních investorů vůči čínské vládě,“ říká Michal Rozkydálek z CzechTradu.
Zájem bude trvat.
Žádný odliv investorů z Číny se nicméně v souvislosti se změnami daní neočekává. Naopak spravedlivější a jednodušší daňový systém může být pro zahraniční subjekty atraktivnější. „Obrovský rozdíl ve výrobních nákladech sám o sobě poskytuje dostatek ekonomické motivace pro nové zahraniční investice,“ vysvětluje Rozkydálek. Jeho slova potvrzuje i hongkongský podnikatel Joseph Liu ze společnosti China Concord, která provozuje zdravotnická zařízení. Pro Asia Times Liu uvedl, že vyšší daně v Číně v porovnání s Hongkongem je snadné kompenzovat vyššími zisky dosahovanými v nejlidnatější zemi světa. Liu tvrdí, že China Concord plánuje v Číně otevřít kliniky, kde budou ordinovat zhruba čtyři lékaři. Tato zařízení budou v blízkosti kantonských obchodních a zábavních komplexů zprovozněna ještě do konce letošního roku. Důvodem jeho zájmu o čínský trh je snaha získat sousto ze čtyř miliard dolarů, které chce vláda letos věnovat na zdravotní péči. Zahraniční podnikatelé již působící v čínských zónách se nemusejí obávat toho, že by jim odvody od příštího roku vzrostly skokově. „Zákon počítá s postupným snižováním sjednaných úlev v období pěti let,“ říká Michal Rozkydálek. Také proto spěchají někteří investoři se spuštěním výroby v Číně, aby to stihli ještě před koncem letošního roku. Mnozí podnikatelé budou mít ze zákona nárok na nové úlevy, které nejsou vázány na místo, kde firma působí. „Například dvacetiprocentní sazba bude platit pro některé malé a málo ziskové organizace,“ upřesňuje Rozkydálek. Ještě o pět procent méně budou odvádět ty společnosti, které investují do výzkumu a vývoje, do ochrany životního prostředí a do úspory energie. „Obecně se čínská vláda nyní zaměřuje na změnu struktury zahraničních investic a podporuje investice do vývojových center, high-tech výrobků, ekologických technologií, čištění a úpravy vod a další,“ vysvětluje rozhodnutí vlády Aleš Červinka, ředitel kanceláře CzechTradu v Šanghaji.
Šance pro Čechy.
Kromě plošného snížení základní daňové sazby počítá kabinet ještě s dalšími úlevami v odvodech. Budou poskytovány projektům a firmám, které podnikají v technologickém rozvoji, ochraně životního prostředí, úsporách energií, bezpečnosti výroby, v zemědělství, lesnictví, chovu a rybářství a také v rozvoji infrastruktury. Zástupci CzechTradu vidí ve všech těchto oborech velké příležitosti i pro české investory a dodavatele technologií. Nový daňový zákon slibuje také zachování daňových prázdnin pro zahraniční investory, kteří se zaměří na zaostalé západočínské provincie, kde je vysoká nezaměstnanost. „Odborníci odhadují, že celkový příjem státního rozpočtu poklesne kvůli novému daňovému zákonu až o 93 miliardy jüanů (1 USD odpovídá přibližně 7,7 jüanu – pozn. red.), takže velká většina firem v Číně na sjednocení daní vydělá,“ tvrdí Michal Rozkydálek. Kromě těch, kteří působí v preferovaných oborech, si polepší také zahraniční podnikatelé v sektoru služeb, tedy konzultantské firmy, finanční společnosti, obchodníci a další. Více, dle prognóz zhruba o 41 miliard jüanů, budou odvádět ty společnosti, jejichž činnost nespadá do vyjmenovaných oborů v zákoně a které sídlí ve speciálních ekonomických zónách nebo průmyslových parcích. Přijdou o část svých privilegií a konkurenčních výhod, kterých využívaly po dlouhé roky. Změna v daních, kterou je možné označit za nejzásadnější v posledních dvaceti letech, signalizuje také posun v přístupu čínské vlády ke speciálním zónám. „Před dvaceti pěti lety ve snaze přilákat zahraniční investory, kteří měli pomoci s rozvojem zaostalé Číny, bylo nezbytné nabídnout atraktivní daňový systém. Nyní, když čínská ekonomika roste každoročně kolem deseti procent a daňové příjmy se zvyšují dvouciferným tempem, uzrál čas na změnu daní,“ uvedl pro Asia Times Čchan Jen-čchung, ředitel MBA programu na City University of Hong Kong.
Plusy a minusy zón.
Odborníci ale tvrdí, že daňové úlevy nejsou jediným benefitem ekonomických zón. „Tyto oblasti nabízejí dobré zázemí pro zahraniční firmy, jsou na ně navázány subdodavatelské společnosti v okolí, je vybudována dobrá infrastruktura a většinou se nacházejí ve strategických oblastech u velkých měst či prosperujících oblastí Číny,“ vysvětluje Aleš Červinka. Zvláštní ekonomické zóny mají ale i řadu nevýhod. „Investoři si často stěžují na vysokou míru fluktuace a prudký růst mzdových nákladů,“ tvrdí Rozkydálek. Kvůli častým odchodům zaměstnanců hrozí nebezpečí, že se ke konkurenci dostane know-how. „Vysoká koncentrace zahraničního kapitálu na jednom místě také zvyšuje ceny poskytovaných služeb,“ dodává Rozkydálek. To je jedním z důvodů, proč zahraniční investoři objevují i jiná místa Číny než ta, která byla doposud podporována vládními pobídkami. Nicméně úbytek podnikatelů v zónách se neočekává. „Vždy se najde dostatek investorů, kteří dají přednost pohodlí a zázemí v zóně před hledáním levnějších řešení v čínském vnitrozemí,“ vysvětluje Rozkydálek.
