Ve špičkových bankovních domech největší evropské ekonomiky získává významný vliv stát
Nevhodná strava, konkrétně klobásky se zelím. To mělo být dle sdělení nevětší německé banky Deutsche Bank (DB) důvodem pro zdravotní kolaps jejího ředitele Josefa Ackermanna, kterého musela z novoroční recepce předminulý čtvrtek odvézt záchranka. Lze se však domnívat, že náhlá nevolnost nejmocnějšího německého bankéře měla jiné příčiny: DB totiž krátce předtím oznámila výsledky za loňské čtvrté čtvrtletí. Přiznaná ztráta 4,8 miliardy eur představuje smutný rekord za celých 139 let existence banky.
Radikální přestavba Překvapivá nebyla jen výše záporného hospodářského výsledku, ale především jeho struktura. Celých 1,5 miliardy eur totiž připadá na ztráty z obchodů na vlastní účet, tedy ze spekulací na kapitálových trzích, které představenstvo banky vždy popíralo. Proto nyní DB připravuje radikální restrukturalizaci – jestliže dosud platila za jednu z vedoucích světových investičních bank, nyní se hodlá soustředit na drobné bankovnictví. „Budoucnost leží v úspěšné integraci investičního bankovnictví do univerzální banky,“ řekl deníku Die Süddeutsche Zeitung Ackermann. Jak má integrace přesně vypadat, není zatím známo. Ještě vloni na podzim bylo totiž přibližně šedesát procent vlastního kapitálu banky vázáno v obchodech na kapitálovém trhu a na firemní a retailové bankovnictví připadalo pouhých 12 procent. Nicméně DB již začala podnikat první kroky a oznámila omezení obchodů s akciemi na vlastní účet o osmdesát procent a také naprosté zastavení operací s úvěrovými cennými papíry. K posílení pozice DB v drobném bankovnictví má posloužit i převzetí podílu 22,9 procenta v Postbank (poštovní spořitelna se 14 miliony klientů). Za to DB její mateřské společnosti, kterou je Deutsche Post, nezaplatí v hotovosti, ale převede jí osm procent svých akcií. Dohoda mezi poštou a DB předpokládá, že banka později získá dalších 27,4 procenta Postbank, a dále jí ponechává opci na 12,1 procenta. Hodnota transakce činí 4,9 miliardy eur.
Do střední Evropy Dalším krokem při ozdravování DB by dle německých médií měla být změna regionálního zaměření. „Opuštění trhů, jako je Španělsko a Itálie, kde lze jen stěží hrát významnou roli, a vstup do Polska, Maďarska nebo Česka, kde se nyní významně mění složení místních bank a pravděpodobně se vyskytnou příležitosti nakupovat,“ píše list Die Welt. Pro takový krok však bance chybějí peníze, které by musela získat jedině prodejem jiných oblastí svého podnikání. Že by expanzi na východ financoval německý stát, se čekat nedá – jeho pomoci se totiž banka opakovaně zřekla. Přesto se ve světle oznámených výsledků zdá, že toto stanovisko nemusí být konečné. Němečtí analytici jsou přesvědčeni, že DB si další výrazné propady v hospodaření nemůže dovolit, neboť již nemá žádný polštář, který by nové ztráty absorboval. Je tedy pravděpodobné, že nepodaří-li se bance dostat do zisku hned od letošního ledna, bude přece jen nucena obrátit se na Zvláštní fond pro stabilizaci finančního trhu (Sonderfonds Finanzmarktstabilisierung, Soffin), který vytvořila německá vláda na pomoc finančním institucím.
Nová jednička Zatímco se DB státní pomoci vyhýbá, jiné banky ji rády využily. Nejvýznamnější z nich byla dosavadní německá dvojka Commerzbank, která o kapitálovou injekci požádala již dvakrát. V případě druhé lednové žádosti jde v podstatě o pomoc dvěma bankám - Commerzbank se totiž dostala do nesnází kvůli převzetí Dresdner Bank zasažené finanční krizí. Proto bylo rozhodnuto, že Soffin posílí kapitál Commerzbank vkladem 8,2 miliardy eur, a navíc spolková vláda získá v bance za 1,8 miliardy eur podíl 25 procent plus jedna akcie, tedy blokační minoritu. Připočítáme-li kapitálovou injekci do Commerzbank z loňského listopadu, dostaneme se na celkovou pomoc od spolkové vlády ve výši 18,2 miliardy eur. Přes vzniklé problémy se převzetí Dresdner Bank nebude oddalovat - obě instituce by měly splynout v jednu firmu po provedení fúze v březnu. Vznikne tak nová německá bankovní jednička. Náklady na záchranu tohoto historického spojení však budou nemalé – oba tiché kapitálové vklady jsou totiž úročeny sazbou devět procent. To znamená, že Commerzbank každý rok na úrocích zaplatí 1,5 miliardy eur. Přesto v Německu převládá názor, že vstup státu byl správný - neúspěšná fúze obou bank by totiž německé hospodářství významně poškodila.
Další na obzoru Commerzbank zřejmě nebude poslední německou bankou, kde spolková vláda získá významný podíl. Na řadě by měla být problémy pronásledovaná hypoteční banka Hypo Real Estate (HRE). V jejím případě se dokonce mluví o převzetí většinovém. Výměnou by HRE získala přinejmenším deset miliard eur. (Již na podzim obdržela padesát miliard eur na svoji záchranu.) A další adepti na převzetí státem mohou následovat. Dle průzkumu zdejšího bankovního dohledu vlastní německé banky problémová aktiva v hodnotě téměř 300 miliard eur. Odepsána však byla jen čtvrtina a zbytek stále vedou ve svém účetnictví.
BOX
Deutsche Bank
81 tisíc zaměstnanců, z toho v Německu 28 tisíc
1949 poboček, z toho v Německu 984
Aktivní v 75 zemích
Celková aktiva 2,061 bilionu eur
- údaje k 30.9.2008
Pramen: Deutsche Bank