Konec zelených drah?

Na odvolání generálního ředitele sílu mám, tvrdí ministr dopravy

EURO: České dráhy prožívají konec roku v napětí. Na nedávné snídani s novináři jste oznámil, že budete brzy iniciovat odvolání jejich generálního ředitele Dalibora Zeleného a jeho managementu. Mezitím se ale někteří vlivní členové správní rady podniku za Zeleného postavili. Trvá vaše odhodlání k manažerským změnám? ŠIMONOVSKÝ: V každém případě opakuji, že management drah musí být a bude příští rok změněn. Moje představa je naprosto jasná a striktní – mají být vyměněni všichni manažeři. Neříkám, že to bude k 1. lednu, některé změny budou možná o něco dříve, některé se uskuteční v lednu, některé se potáhnou až do března. Záleží na tom, jaké lidi dokážeme najít do těchto klíčových funkcí. Na nich bude záležet, zda půjdeme směrem k získávání nových obchodů pro dráhy, nebo cestou snižování kapacity a marginalizace Českých drah. Informaci o mých záměrech na příští rok každopádně záhy dostane správní rada drah.

EURO: V té ovšem sedí dost lidí, kteří Zeleného a jeho vedení podporují. Budete mít moc a sílu prosadit svoji vizi změny? ŠIMONOVSKÝ: Důležitý bude názor řídícího výboru drah, který po Novém roce de facto přebírá kompetence nynější správní rady. A ten zastupuje akcionáře, tedy stát. Měl by proto mít stejný názor jako vládní koalice, protože za železnice má odpovědnost celá vláda.

EURO: Věříte tedy, že vás vláda podpoří? ŠIMONOVSKÝ: Síla mojí pozice je úměrná síle poslaneckých mandátů ve sněmovně, tak je o Parlament opřena celá vláda, a já musím být schopen přesvědčit většinu poslanců o svých záměrech. Myslím, že se to podaří, neriskoval bych s něčím, co nebude mít podporu. Domnívám se, že mojí základní vizi vláda podpoří, může být samozřejmě diskuse o jménech.

EURO: Zdá se ale, že nečekáte na Nový rok a už nyní úspěšně posilujete pozice. Ze správní rady byl odvolán příznivec Zeleného, bývalý ministerský náměstek Pavel Stoulil. Tuto změnu jste inicioval vy, nebo panu Stoulilovi jednoduše skončil mandát? ŠIMONOVSKÝ: Tu změnu jsem inicioval já, pan Stoulil už není ve funkci ministerského náměstka a je potřeba, aby ve statutárních orgánech drah byli aktuální funkcionáři. Dohled nad tím je mojí základní povinností a vláda předpokládá, že ji budu plnit. Jinak by v orgánech byli lidé, kteří už dávno ve svých funkcích skončili a nemají žádnou vazbu na stát.

EURO: Kde hledáte nové manažery pro příští vedení železnic? Máte už nějaký seznam jmen? ŠIMONOVSKÝ: Existuje docela široký okruh jmen. Chystáme se také oslovit speciální agentury, které nám doporučí kandidáty, kteří jsou k mání na trhu. Když hovořím s některými špičkovými manažery, tak mě překvapuje, že by brali účast v projektu transformace železnic jako výzvu. A jde přitom o lidi, kteří jsou zabezpečeni a v pozici, která není nijak ohrožena. To je pro mě dobré zjištění.

EURO: Můžete někoho z nich jmenovat? Z jakých oborů se rekrutují? ŠIMONOVSKÝ: Tak daleko, abych mohl jmenovat, naše jednání nejsou. Organismus českých drah je obrovský, organizace má v současné době 82 tisíc zaměstnanců a majetek blížící se 100 miliardám korun. Jakékoli změny v managementu či obchodní politice se musí dělat velmi uvážlivě.

EURO: V souvislosti s funkcí generálního ředitele se mluvilo se o bývalém ministerském náměstku Ivanu Foltýnovi. ŠIMONOVSKÝ: Pan Foltýn je jedním z toho širšího okruhu, o kterém uvažujeme. Tuto příležitost by bral jako výzvu pro sebe a soudím, že by dokázal drahám pomoci.

EURO: Je na seznamu také bývalý ředitel drah Emanuel Šíp? ŠIMONOVSKÝ: Není. Je ale třeba říci, že okruh není uzavřený. O nových manažerech budu jednat jak se sociálními, tak s vládními partnery. To jsou věci, které nejsou vizitkou jen našeho resortu, na dobré dopravě závisí celá ekonomika. Rozhodně tady už není prostor pro pokusy, kterých jsme byli svědky v minulosti. To si dráhy nezaslouží. Současnému vedení patří díky za to, že toto období experimentů skončilo. Nyní je jasno ve vnitřní organizaci podniku. Vnitřní audit i auditorský výrok jsou velmi pozitivní, zlepšila se evidence majetku. Dříve jsme měli účetní rozdíly řádově ve stovkách milionů korun, tento rozptyl se snížil. Majetek je definovaný, jsou také dané náklady na osobní a nákladní dopravu.

EURO: Ale mnoho nejasností zůstalo. Například přímo kolem Dalibora Zeleného je teď hodně rušno. Drážní inspekce ho viní z toho, že využívá nemovitosti, které mu za údajně zvýhodněných podmínek poskytla firma, které dráhy v minulosti prodaly levně pozemky. Jaký je váš názor na tuto kauzu? ŠIMONOVSKÝ: Každý manažer si musí dávat pozor na svoje soukromé aktivity. Myslím, že tento případ ubližuje Zelenému i Českým drahám. Přesto se nedomnívám, že jde o trestný čin. Spíš je to jakási pro mě těžko vysvětlitelná obchodní dravost pana generálního ředitele. Nedomnívám se, že by neměl finanční zdroje na to, aby si zmíněné nemovitosti nemohl pořídit a musel používat jiných postupů. Jeho plat je skutečně špičkový. Odpovídá velikosti podniku a problémům, které musí řešit. Domnívám se že hromadění nemovitostí s vazbami na firmy, které jsou v obchodním styku s drahami, je nerozvážné a zaslouží výtku.

EURO: Železnice se ale potýká ještě s dalším aktuálním problémem. Neplatila a Správa sociálního zabezpečení jí nedávno zablokovala účty. Angažujete se nějak v tomto problému? ŠIMONOVSKÝ: Jednáme, ubezpečujeme správu, že o své peníze nepřijde. Usilujeme o splátkový kalendář vyrovnání závazků, který odpovídá našim zdrojům. Mohou to být zdroje mimořádné, předpokládáme, že se nám podaří restrukturalizovat závazky ve výši dvou miliard korun. Chceme také platit dluhy za výstavbu koridorů ve výši 7,2 miliardy korun prostřednictvím všeobecné pokladní správy. Zhruba pět miliard závazků, tedy hlavně dluhy dodavatelům energií a opravnám, se budeme snažit řešit vymáháním pohledávek. Těch máme za 3,5 miliardy, takže rozdíl jsou dvě miliardy. Udělali jsme si hrubou obchodní bilanci a vidíme, že tato cesta splácení dluhů je reálná. Může to samozřejmě narazit na nepochopení partnerů. Generální ředitel by měl napsat všem současným věřitelům, jakým způsobem budou jejich pohledávky postoupeny po Novém roce na státní organizaci. A ta závazkům dostojí, jejich garantem bude stát.

EURO: Tím jsme se dostali k transformaci železnice, která projde 1. ledna zlomovým momentem. České dráhy se rozpadnou na dvě firmy – Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) a akciovou společnost České dráhy, které budou zajišťovat provoz. Jaký majetek se vlastně přesune a kolik budou mít oba subjekty zaměstnanců? ŠIMONOVSKÝ: České dráhy si nechají majetek, který je popsán v zákoně. To znamená staniční budovy, technologická zařízení zabezpečující provoz a pozemky pod železničními stanicemi. Zbytek připadne správě cesty. Co se týče lidí, organizace má nyní 82 tisíc zaměstnanců, na SŽDC přejde necelá stovka lidí. O rozsahu se ještě diskutuje, protože i na Českých drahách bude třeba stále zachovat velkou divizi, která se bude zabývat dopravní cestou. Ze zákona jsou totiž České dráhy tři roky partnerem pro zachování provozuschopnosti. Budou stále zajišťovat opravy většiny tratí. Je tedy jasné, že na to si akciová společnost ponechá velké množství lidí a techniky. V budoucnu bychom nicméně rádi dosáhli systému, že SŽDC bude organizací, která bude mít gesci na opravy a s tím související přerozdělování finančních prostředků. To bude ale až za tři roky.

EURO: Takže České dráhy a SŽDC budou ještě dlouho provázány? ŠIMONOVSKÝ: Proces transformace samozřejmě nebude ukončen k Novému roku. To teprve začne jakési přechodné období, kdy ještě nebude rozdělení kompetencí úplně striktní a bude existovat velmi široké rozhraní, které budeme ještě hodně dlouho zpřesňovat, zjasňovat. Takže se ještě třeba některé působnosti budou upravovat i během příštího roku, na základě získaných zkušeností. Takže přelom roku nelze chápat jako definitivní zlom, kdy se obě organizace rozdělí a bude jasné prostředí pro jednu i druhou.

EURO: To ale popírá vlastní cíl transformace. Na drážní cestě, která by byla dotována podobně jako silnice, by si měli konkurovat nezávislí dopravci. Ale koleje budou ještě dlouho spravovat dominantní České dráhy. ŠIMONOVSKÝ: Myslím že v souladu s implementací směrnic Evropské unie se bude oddělovat stále více dopravní cesta od přepravce, takže ta výhoda Českých drah do budoucna nebude možná.

EURO: Vyskytují se už nějací soukromí zájemci o provozování železnice? ŠIMONOVSKÝ: Já jsem s nimi zatím nejednal. Ale na trhu už působí. Pokus byl u jizerských drah, můžeme se bavit o šumperských tratích, něco máme na jihu. Určitě tam, kde jsou propojené přeshraniční drážní komplexy, budou mít dopravci ze zahraničí zájem provozovat i části tratí na našem území. Konkurence bude postupně přicházet i na hlavní tratě, především v tranzitní dopravě.

EURO: Co se tedy 1. ledna změní? Nebude transformace jen přeskupením železničářů, rozplizlým do mnoha let? ŠIMONOVSKÝ: Budou jasné finanční toky mezi oběma organizacemi. Máme na celou transformaci zpracované harmonogramy, které jsou pro oba subjekty závazné, a máme stanoveny za dodržování harmonogramu odpovědné osoby. Každý týden na poradě ministra se tyto úkoly kontrolují. Kreslíme si schémata, jak se předpoklady naplňují. Vše se stále zpřesňuje a nevidíme nyní žádné úskalí, které by bylo neřešitelné.

EURO: Když tedy budou České dráhy stále udržovat dopravní cestu, co bude dělat těch sto lidí v SŽDC? ŠIMONOVSKÝ: Budou implementovat finanční prostředky, které jsou na dopravní cestu vyhrazeny z fondu dopravní infrastruktury. To je asi 5,5 miliardy korun. Budou se rozhodovat na základě žádosti provozovatele o tom, jaké úseky a v jakém rozsahu se budou opravovat. Také začnou připravovat nepotřebný majetek k prodeji.

EURO: Kompetence řídících orgánů Českých drah jsou nyní jasné. Vede je management, odpovědný správní radě. Můžete upřesnit, jak to bude napřesrok, až se podnik rozpadne? ŠIMONOVSKÝ: Do konce roku funguje správní rada, po Novém roce vznikne u akciové společnosti dozorčí rada, kterou bude jmenovat již zmíněný řídící výbor. Ten se v současné době konstituuje, zatím je známo šest jmen, sedmého člena ještě projedná vláda. Jakmile bude výbor kompletní, sejde se a bude debatovat o dozorčí radě. Ta bude fungovat od Nového roku, vybavena kompetencí jmenovat generálního ředitele.

EURO: Kdo bude - laicky řečeno - řídit onen řídící výbor? ŠIMONOVSKÝ: Výbor jmenuje a odvolává vláda, která také kontroluje jeho činnost.

EURO: Jak bude vypadat manažersky Správa železniční dopravní cesty? ŠIMONOVSKÝ: Tam vznikne správní rada, která už byla jmenovaná vládou. Jejím předsedou je Ivan Foltýn. Rada začne také pracovat od Nového roku.

EURO: Problémem Českých drah je produktivita. Vidíte způsob, jak ji v příštím roce zvýšit? ŠIMONOVSKÝ: Společnost musí projevit více obchodního ducha. Protože pokud nezískáme nové obchody, tak se nám nepodaří udržet produktivitu, která jediná může vést k tomu, že železnice nebudou v obchodním schodku. Rozpočet, který jsme dostali na příští rok, ukazuje, že jsme těsně nad kritickou hranicí, při které se ještě dá udržet rozsah současné dopravy. Jinak budeme muset snižovat náklady.

EURO: Kde chcete získat nové trhy? ŠIMONOVSKÝ: Možnosti jsou například v kontejnerové přepravě. U té je potenciál růstu až 30 procent ročně. Když se dráhy domluví s výrobcem těchto vozů na společném projektu, dokážou využít svých možností na trhu a posílit pozici v oboru, který je perspektivní. A mohou se přitom zadlužit a půjčky splácet.

EURO: Mám tomu rozumět tak, že když se nepodaří najít tento nebo jiný nový byznys, bude se propouštět? ŠIMONOVSKÝ: Opakuji, že na prvním místě bude hledání nových obchodů. Ale předpokládáme, že bude v zájmu zvýšení produktivity pokračovat také v propouštění. Nebude už tak razantní, jako bylo dosud. Máme vyčleněný sociální program v rozpočtu, k dispozici je asi 350 milionů korun, které zajistí, že útlum nebude provázen sociálními problémy. Více než propouštění ale přeci jen preferuji využití současného potenciálu drah k tomu, aby získaly nové obchody. Zatím se nedaří obsloužit Českou republiku nákladní dopravou, proto chceme vyrovnat podmínky na dopravním trhu, aby se vyplácelo používat železnici především na větší vzdálenosti. Hlavním prostředkem ke zvyšování produktivity by tak nebylo propouštění, ale zvýšení obratu. Pokud se to nepodaří - a to je výzva pro nový management - bude se muset jít tou druhou cestou. Ve skutečnosti to nakonec budou asi kombinace těchto způsobů.

EURO: Zmínil jste se o tom, že se dráhy budou nepotřebného majetku zbavovat. Lze tedy čekat masovou privatizaci na železnici? Jakým způsobem ovlivní případné výnosy vyrovnávání schodku v hospodaření? ŠIMONOVSKÝ: Na SŽDC přejde vlastnictví za zhruba 89 miliard korun. To je majetek z velké míry nepotřebný a bude se skutečně prodávat. Nikoli formou privatizace, ale pomocí výběrových řízení, která zajistí, abychom to realizovali za nejvýhodnějších podmínek. Bude to skutečně jeden ze způsobů vyrovnávání schodku.

Milan Šimonovský (53),
vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Brně, poté stavební fakultu na Vysokém učení technickém v Brně. V letech 1974 až 1990 pracoval v Útvaru hlavního architekta města Brna jako specialista na dopravní systémy a vedoucí projektant dopravních systémů. V devadesátých letech se stal jako člen KDU-ČSL zastupitelem brněnského magistrátu, vypracoval se až na náměstka primátora. Byl také místopředsedou Sdružení obcí a měst Jižní Moravy a předsedou Správního výboru Regionální rozvojové správy Jižní Morava. Od roku 2000 je senátorem za čtyřkoalici. Ministrem dopravy a spojů se stal letos na jaře. Milan Šimonovský mluví anglicky a rusky, mezi jeho koníčky patří horolezectví, jízda na kole, lyžování a plavání. Je ženatý a má syna.