RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE R35 Silnice R35 se má stát nejdelší rychlostní silnicí v republice. Povede z Liberecka přes Hradec Králové a Olomouc až do Lipníku nad Bečvou. Společně s dálnicí D11 (Praha-Hradec Králové) vytvoří severní variantu přetížené D1. Přes Jihlavu, nebo Hradec?
RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE R35 Silnice R35 se má stát nejdelší rychlostní silnicí v republice. Povede z Liberecka přes Hradec Králové a Olomouc až do Lipníku nad Bečvou. Společně s dálnicí D11 (Praha-Hradec Králové) vytvoří severní variantu přetížené D1.
Přes Jihlavu, nebo Hradec? Tak se možná už za osm let budou ptát řidiči, toužící dostat se po dálnici z Prahy do Olomouce či Ostravy. Podobnou volbu sice mají už nyní, jenže jedna je horší než druhá: Buď mohou jet po přetížené a nevyhovující D1, nebo po nedokončené dálnici do Hradce Králové a pak jen po „obyčejné“ silnici první třídy číslo 35 přes východní Čechy.
Po mnoha letech pouhého plánování a odkladů to nyní vypadá, že do roku 2014 bude dokončena podstatná část rychlostní silnice R35. Za prioritu v dopravních investicích označili na začátku května tuto stavbu ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) i ministr pro místní rozvoj Radko Martinek (ČSSD). Silnice má podle nich přednost před rekonstrukcí a rozšířením D1 mezi Prahou a Brnem, protože jde o potřebné alternativní spojení Čech s Moravou. „První stavební práce by mohly začít v průběhu roku 2008, některé úseky otevřeme už kolem roku 2010,“ věří Šimonovský.
Zatímco peněz by díky dotacím z Evropské unie mohlo být dost, zpoždění hrozí kvůli stále nejasné trase prostřední části chystané rychlostní silnice. Už několik let se totiž hovoří o severní či jižní variantě. Ministerstvo před několika dny podpořilo variantu jižní. Memorandum, které Šimonovský podepsal se zástupci Pardubického kraje, přineslo jasný vzkaz: Pokud dá jižní variantě přednost i krajské zastupitelstvo, stát postaví k městům na severu přivaděče a obchvaty.
ZATÍM JEN KONCE
Z plánované trasy R35, která se s více než 250 kilometry má stát nejdelší rychlostní silnicí v Česku, jsou zatím v provozu jen kratší úseky na obou koncích. Komunikace začíná v Liberci (v budoucnu povede už od hraničního přechodu v Hrádku nad Nisou) a vede do Turnova, kde se na ni napojuje rychlostní komunikace do Mladé Boleslavi a Prahy. Další část R35 má z Turnova pokračovat přes Český ráj. Kvůli sporům o konkrétní vedení trasy se zdá, že k výstavbě jen tak nedojde. Odpůrci říkají, že čtyřproudová komunikace zničí krajinu, zatímco zastánci stavby v ní vidí naději, jak ulevit obcím od tranzitní dopravy. Intenzita provozu mezi Turnovem a Hradcem Králové však není tak silná, aby byla čtyřproudová komunikace okamžitě potřeba.
Daleko významnější má být úsek od Hradce Králové do Mohelnice, který naváže na dokončovanou dálnici mezi Prahou a Hradcem Králové.
Na východním konci R35 se už mnoho let jezdí mezi Mohelnicí a Olomoucí. Jako R35 je označena také část nedávno zprovozněného obchvatu hanácké metropole, jehož poslední část má být otevřena v roce 2008.
R35 končí v Lipníku nad Bečvou, kde se setká s budovanou dálnicí D47 do Ostravy. (Oficiálně má pak R35 na několik kilometrů splynout právě s D47 a poté frýdecko-místeckou R48, aby se pak znovu samostatně objevila na pár kilometrů severně od Valašského Meziříčí - tato část má být hotova do roku 2010).
SEVER PROTI JIHU
Zatímco úsek z Hradce Králové k Vysokému Mýtu se už může začít stavět, nejasno je o více než padesátikilometrové trase mezi Vysokým Mýtem a Moravskou Třebovou. Ve hře jsou stále dvě varianty.
Zastupitelé Pardubického kraje v polovině loňského roku schválili severní variantu, která by vedla do podhůří Orlických hor kolem Chocně, Ústí nad Orlicí a České Třebové. Podle kritiků, mezi něž patřily vedle několika občanských sdružení také mnozí dopravní odborníci, má však tato varianta mnoho nevýhod: Vede horským terénem, který zejména v zimním období může přinášet problémy se sjízdností a zvýšené výdaje na údržbu. Zbytečně přináší tranzitní dopravu do dosud relativně „klidného“ regionu. A protože nekopíruje žádnou stávající silnici, musel by se celý úsek postavit a zprovoznit najednou, jinak nebude mít smysl.
Jižní varianta v zásadě kopíruje stávající hlavní silnici první třídy číslo 35 z Vysokého Mýta přes Litomyšl, Svitavy a Moravskou Třebovou. „Její výstavba by byla jednodušší a rychlejší. Šlo by totiž postupně zprovozňovat jednotlivé úseky a je zde daleko menší riziko střetů s jejími případnými kritiky,“ říká Miroslav Patrik ze sdružení Dětí Země.
Za tuto variantu se nyní postavilo i ministerstvo dopravy, které dalo jasně najevo: Buď podpoříme jižní trasu, nebo raději dáme peníze na rozšíření D1. Městům na severu slíbilo rychlé spojení formou přivaděčů, krajské zastupitele chce „uplatit“ i přislíbením dalších investic do dopravní infrastruktury Ústeckorlicka, kterému by se rychlostní silnice vyhnula.
Obě varianty mají samozřejmě své odpůrce, mezi něž patří zejména obyvatelé v okolí plánovaných tras. „Obáváme se znehodnocení nemovitostí a záboru úrodné půdy v okolí jižní varianty, zejména na Svitavsku,“ říká například soukromý zemědělec Jan Vaňous, činný v občanském sdružení Lipovec.
Délkou jsou obě varianty přibližně stejné. Přestože se ale jižní trasa vyhýbá náročnějšímu horskému terénu a lze ji chápat jako „rozšíření“ už stávající tranzitní silnice, je překvapivě o 3,5 miliardy korun dražší než severní varianta. Na jihu má totiž vzniknout také téměř čtyřkilometrový tunel.
ZÁVOD S ČASEM
Konečné slovo by měli mít krajští zastupitelé. Ti sice původně prosazovali severní variantu, v dubnu si však otevřeli vrátka i pro jižní trasu. „Chceme dopracovat příslušnou dokumentaci na takovou úroveň, jako už je tomu u severní varianty. Neznamená to ale, že R35 skutečně povede jižní trasou,“ vysvětluje zástupce hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. Kraj si tímto šalamounským rozhodnutím připravil půdu právě pro zmíněnou dohodu s ministerstvem dopravy, které je jednoznačně pro jižní trasu.
Zjednodušeně řečeno: Pokud bude kraj trvat na severní trase, nemůže ani zdaleka počítat s takovou vstřícností ze strany státu. R35 by pak pravděpodobně zůstala nedostavěna - po čtyřproudové silnici by se sice dalo jet z Prahy přes Hradec až k Vysokému Mýtu, dalších více než 50 kilometrů k Moravské Třebové či Mohelnici by ale řidiči museli jet po stávající silnici první třídy.
Zastupitelé mají nůž na krku nejen kvůli státní podpoře. Na trase a zanesení do územního plánu kraje, se totiž musí dohodnout do konce letošního roku. Nestihnou-li to, přijde další zdržení a prodražení stavby. Stát totiž počítá s výraznou pomocí z fondů Evropské unie - od roku 2007 mají být vypsány zcela nové dotační programy. Navíc od ledna začne platit nový stavební zákon, kladoucí výrazně přísnější pravidla pro zpracování územního plánu.
Čeká se tedy velký závod s časem -i kdyby se zastupitelé v červnu definitivně rozhodli pro jednu z variant, musí ji pak schválit také mnoho dalších krajských i celostátních úřadů. KRAJI POMŮŽE D11 Už letos by se mohl začít stavět asi desetikilometrový úsek R35 mezi Sedlicemi a Opatovicemi nad Labem. „Brzy chceme vypsat výběrové řízení,“ upřesňuje Ivo Toman, radní Pardubického kraje odpovědný za dopravu.
Úsek naváže na dálnici D11 z Prahy, která se po letech odkladů konečně přibližuje Hradci Králové a tedy i Pardubicku. Ta by měla být dokončena do konce letošního roku, neoficiálně se však již hovoří spíše o roku 2007.
Zdánlivě bezproblémová dálnice D11, která nepřekonává žádné hory ani chráněné oblasti, vznikala velice pomalu. Výstavba začala už na konci 70. let, na prvních dvaceti kilometrech z Prahy se jezdí od roku 1984. V devadesátých letech se pak trasa na dlouhou dobu zastavila východně od Poděbrad.
Každodenní nebezpečné situace na přetížené dvouproudové silnici a několikakilometrové kolony u Chlumce nad Cidlinou se ale konečně stávají minulostí. Problémem zůstává ukončení dálnice u Hradce Králové. Kvůli sporům o pozemky zatím dálnice skončí provizorním sjezdem více než tři kilometry před krajským městem.
STAVÍ SE VŠUDE
Výstavba dálnic v České republice v posledních měsících nabrala rekordní tempo. Po letech slibů a neustálých odkladů se motoristé dočkají řady dlouho plánovaných úseků. Letos přibude 72 kilometrů, další se začínají stavět.
V říjnu se zprovozní poslední chybějící část obchvatu Plzně. Úsek je sice dlouhý jen 3,5 kilometru, nicméně díky němu dojde nejen k dalšímu zkrácení cesty z Prahy do Německa, ale také ke kompletnímu dokončení dálnice D5.
V prosinci se pak motoristé dočkají hned dvou novinek: Jde o téměř pětadvacetikilometrové dálniční spojení Ústí nad Labem a hranice s Německem (D8), na řadu má přijít i 45 kilometrů dlouhý úsek D11 z Poděbrad až k Hradci Králové.
Stát letos zároveň začíná stavět další nové trasy. Jedná se zejména o pokračování D1 mezi Mořicemi, Kojetínem a Kroměříží. Na dlouho očekávané dálnici D47 začne vznikat úsek Bělotín-Hladké Životice-Bílovec. Stejně netrpělivě čekají motoristé také na další část pražského okruhu -podle Ředitelství silnic a dálnic letos konečně začne výstavba na jihozápadě Prahy (Slivenec-Lahovice-Vestec). Mezi nejvýznamnější „nedálniční“ projekty patří zahájení stavby mimoúrovňové křižovatky a návazných úseků severozápadně od Písku, kde se křižují silnice první třídy z Prahy a Plzně do Strakonic a Písku.
„Ministerstvo dopravy chce, aby byl každý kraj v České republice napojen na dálniční síť a aby nejpozději do roku 2015 byla dobudována plánovaná síť v rozmezí 2100 kilometrů dálnic,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Marcela Žižková. Vláda vloni schválila dokument Dopravní politika 2007-2013, ministerstvo letos dokončilo Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury, který jednotlivé priority vládního programu konkretizuje.
NOVÉ DÁLNICE Podrobněji jsme o výstavbě dálnic, jejich financování a možnostech železnice psali v Profitu č. 4/2006.
