Státní instituce v agrárním resortu čekají podstatné změny. Výsledkem mají být efektivně fungující úřady
Ministerstvo zemědělství připravuje v souladu s programovým prohlášením vlády projektově řízenou strukturální reformu určených institucí.
Jejím cílem jsou výrazné finanční úspory.
Předpokládaný synergický efekt by se měl projevit na zjednodušení procesů a snížení byrokratické zátěže a tím i zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství, samozřejmě při zachování veškerých nutných agend. Přípravou reformy byli na základě výsledku výběrového řízení, revidovaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, a po souhlasu vlády pověřeni externí poradci Grant Thornton Advisory a dvě advokátní kanceláře Toman, Devátý & Partneři a Rychetský, Hlaváček, Krampera & Partneři. Nutnost reformy byla opakovaně vyžadována již od roku 2005. Některé přípravy probíhaly v gesci různých odborníků. Teprve v současné době se však snahy přiblížily do realizační fáze.
Reforma je připravována jako zásadní a komplexní modernizace a restrukturalizace. Zahrnuje zejména provedení analýz současného stavu a na základě jejich závěrů pak stanovení a vyhodnocení možností vedoucích k naplnění záměrů ministerstva zemědělství.
Další fází je návrh nejvhodnější možnosti a její zpracování pro realizaci. Jako výsledek reformy se očekává optimální stav určených institucí, které budou vykonávat pouze povinné činnosti a na jejichž provoz budou vynakládány pouze skutečně nutné a odpovídající náklady.
Slučování a kontrola V první oblasti je součástí reformy vznik nové organizační složky státu – Státního pozemkového úřadu, který bude vykonávat státní správu v oblasti pozemkových úprav a restitucí, popřípadě také církevních, a bude spravovat státní zemědělský majetek. Jedná se o historicky první proces, kdy dochází ke slučování právnické osoby zřízené státem – Pozemkového fondu – a pozemkových úřadů, které působí v rámci organizační struktury ministerstva zemědělství.
Druhá oblast se týká restrukturalizace dozorových organizací. Záměrem je vytvořit tři pilíře kontrolních subjektů. V prvním pilíři pro oblast kontroly bezpečnosti potravin ponechat stávající Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, ve druhém pilíři pro oblast kontroly rostlinné produkce sloučit stávající Státní rostlinolékařskou správu a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a ve třetím pilíři pro oblast kontroly živočišné produkce sloučit stávající Státní veterinární správu a Českou plemenářskou inspekci. Ve třetím pilíři budou dále působit Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a také státní veterinární ústavy, zabývající se zejména diagnostikou.
Záměrem je snížit počet těchto ústavů z pěti na tři.
Třetí částí jsou reformy kontrolních činností v oblasti cross compliance (CC) – mechanismu kontroly oprávněnosti zemědělských dotací. V současné době ministerstvo zemědělství provádí kontroly u zhruba osmi procent příjemců dotací, zatímco Evropská unie požaduje minimálně pouze jedno procento kontrolovaných subjektů.
Z důvodu vysokých nákladů na provádění kontrol, a to jak na straně státu, tak na straně příjemců, v kombinaci s absolutním minimem nálezů porušení dotačních podmínek se jeví jako nanejvýš žádoucí minimalizovat kontroly na úroveň požadovanou Evropskou unií.
Méně byrokracie Ve čtvrté oblasti se reformní přípravy týkají začlenění Agentur pro zemědělství a venkov (AZV) do Státního zemědělského intervenčního fondu a Státního pozemkového úřadu. Cílem je sjednocení duplicitních agend, optimalizace vedení veřejného registru půdy LPIS či odstranění nerovnoměrné zátěže AZV působících v nevhodném územním členění. Reformní snahy se zaměřují i na efektivnější využití elektronizace v soustavě služeb, jež AZV poskytují zemědělcům, a tím přiblížení těchto služeb cílovým skupinám. Konečně je významným cílem účelné zapojení soukromého sektoru do sféry služeb AZV. Vše uvedené přinese snížení administrativní zátěže žadatelů, kontrolních orgánů a administrátora dotací a s tím související snížení nákladů.
Poslední oblastí je transformace aplikovaného výzkumu v gesci ministerstva zemědělství s cílem zejména zajistit co největší míru financování ze zdrojů mimo státní rozpočet České republiky.
Ministerstvo by mělo projít komplexní restrukturalizací
