České průmyslníky trápí přeregulovanost Evropy. Třeba boj proti klimatickým změnám však považují za správný. Svět nicméně podle nich musí postupovat jednotně, jinak hrozí destrukce evropského průmyslu.
GDPR, nekonečné povolovací procesy, legislativa dalece zaostávající za byznysovou realitou, vlekoucí se digitalizace státní správy, neustále přitvrzující environmentální pravidla absolutně ignorující investiční cyklus, neschopnost států realizovat prakticky jakýkoliv infrastrukturní projekt a k tomu 28 trhů, na kterých si každý úřad vykládá stejná pravidla trochu jinak. To je výčet jen několika málo regulatorních problémů, které trápí řečníky konference Průmysl pořádané týdeníkem Euro.
„Jak dlouho už se řeší mýtný systém? Měla by se přitom řešit témata, jako je internet věcí, ve kterém jsme jedni z nejlepších na světě. Na ulici vám ale lidé řeknou, že o tom nikdy neslyšeli,“ prohlásil například Stanislav Rejthar, šéf společnosti Sentisquare, která se zabývá zpracováním jazyka za pomocí umělé inteligence. Právě výběr mýtného jako příklad plýtvání energie a zdrojů státu na řešení v zásadě banálního problému zazněl z úst účastníků opakovaně.
Další, konkrétnější případ popsal Tomáš Polák ze společnosti Okin facility. Ta spravuje mnoho komerčních budov včetně kotelen, jejichž zařízení je vybaveno četnými senzory nepřetržitě monitorujícími provoz. Legislativa však zcela zbytečně vyžaduje pravidelnou fyzickou kontrolu. „Vůbec bychom tam nemuseli docházet, podle legislativy tam však musí být co tři dny. Přitom v jedné bance máme 150 kotelen, v tom nás právo brzdí,“ uvedl Polák.
Panelisté se shodli, že nejen Česko, ale v zásadě celá Evropská unie bude ztrácet kvůli příliš přísným pravidlům za Čínou a Spojenými státy. „V EU jsme se přeregulovali,“ shrnul Vít Šubert ze společnosti Up21, která propojuje funkci inkubátoru a investičního fondu.
A přesto mnozí řečníci překvapivě považují nejedno pravidlo komplikující podnikatelům život z principu za správné. To zaznělo třeba v souvislosti tolik kritizovaným GDPR. Moderní technologie si však s nároky na zabezpečení osobních údajů už dnes prý dokážou poradit.
Na typických příkladech to popsal Tomáš Slavíček ze společnosti Konica Minolta Business Solutions Czech. „Nástroje pro ochranu digitalizovaných dat jsou dnes dostatečné a firmy se nemusejí bát ani služeb využívajících pro práci s elektronickými dokumenty umělou inteligence. Takzvané chytré kamerové systémy zase dokáží pracovat s anonymizovanými daty a pro své fungování nemusejí ani uchovávat žádné záznamy.“
Průmyslníci však chápou i nutnost boje proti klimatickým změnám a zavádění opatření za zlepšení životního prostředí. Problém podle nich však je, že Evropa je ve světě v tomto tažení osamocena.
„Jestliže jako Evropa půjdeme brutálně do všech ekologických standardů, tak je to v pořádku. Jestliže ale zbytek světa to bude ignorovat, tak na to musíme nějakým způsobem reagovat,“ prohlásil ředitel korporátního auditu společnosti Ferona Jan Moravec. Evropský průmysl by se podle něj ocitl v takovém případě ve značné nevýhodě oproti mimoevropské konkurenci, pro kterou přísné emisní limity EU neplatí.
Podle jednatele výrobce keramických obkladů Lasselsberger Romana Blažíčka je nepochybné, že k oteplování dochází a že k němu přispívají právě emise skleníkových plynů. Připomněl však, že samotná Evropa se na jejich produkci podílí jen z devíti procent.
„Jediné řešení je přesvědčit zbytek světa. Dovolím si říct, že pokud bych byl premiér nebo předseda Evropské komise, tak bych každý den jednal se světovými lídry, aby se připojili, abychom k čistotě planety přispěli stejně. Planeta se nedá rozdělit,“ je přesvědčen Blažíček.
Solitérství Evropy v boji proti klimatu by podle něj vedlo k destrukci průmyslu a přesunu výrobních závodů tam, kde přísné limity neplatí. „Může se stát, že další fabriky nebudeme stavět v Česku, ale na Ukrajině nebo v Rusku. Tím, že nebudeme pod těžkou regulační kuratelou Evropy, budeme pravděpodobně vypouštět více než tady a bude to mít opačný efekt,“ dodal Blažíček.
