Památky a levné ceny lákají do Česka turisty - i ty kongresové. Dokud budou ceny dole, zůstaneme konkurenceschopní.Pro pořádání kongresů v Česku nejvíce hovoří historické památky a láce. Vyplývá to ze závěrů analýzy, kterou zadala agentura CzechTourism a která se věnuje detailnímu výzkumu profilu kongresových turistů.
Památky a levné ceny lákají do Česka turisty - i ty kongresové. Dokud budou ceny dole, zůstaneme konkurenceschopní.
Pro pořádání kongresů v Česku nejvíce hovoří historické památky a láce. Vyplývá to ze závěrů analýzy, kterou zadala agentura CzechTourism a která se věnuje detailnímu výzkumu profilu kongresových turistů. Těch do České republiky zavítá ročně kolem 550 tisíc. Zatímco běžní turisté utratí v Česku na den a hlavu 2,5 až tři tisíce korun, kongresoví šest tisíc. V rámci projektu průzkumníci oslovili přes 2300 návštěvníků kongresů, seminářů, konferencí a veletrhů. Více než 2200 jich vyzpovídali v České republice a 125 ve Velké Británii, Rakousku, Švýcarsku, Německu, Japonsku, Francii a Nizozemsku. Podle tuzemských návštěvníků dělá Česko atraktivní pro organizaci kongresů vedle památek také finanční nenáročnost. Služby jsou v tuzemsku srovnatelné, v případě hotelových i nad standardem Evropské unie, zatímco ceny jsou pod unijní úrovní. Pro jiné země, tradiční hostitele kongresů, naopak hovoří obchodní kontakty a pozitivní zkušenosti účastníků těchto akcí z předchozích návštěv.
POTVRZENÍ ODHADŮ
Zpráva mapuje ostatní důvody, proč vlastně kongresoví turisté do tuzemska přijíždějí (kromě toho, že se chtějí zúčastnit příslušné akce). Průzkum se nezabývá tím, jak přilákat více kongresů. „Je to podklad pro další jednání, z něhož vyplývá, že kongresový turista utrácí více než běžný návštěvník. Proto se na něj zaměřme víc než na standardního turistu,“ říká Jan Šnajdr, ředitel odboru kongresové turistiky CzechTourism. Skutečnost, že návštěvníci kongresu utrácejí více než baťůžkáři, však není žádná novina. Tuto zkušenost mají ve všech zemích, kde se kongresy konají. Proto je o jejich pořádání takový zájem. Proč tedy bylo třeba investovat 300 tisíc korun do projektu, který odhalí něco, co CzechTourism věděl již v dobách, kdy se ještě jmenoval Česká centrála cestovního ruchu? „Novina to skutečně není,“ připouští Šnajdr. „Nicméně neexistoval žádný dokument, který by to shrnoval. Nevěděli jsme, kolik tady kongresoví turisté utrácejí.“ Odhady odborníků hovořily o šesti až 6,5 tisících korun na hlavu a den. Průzkum potvrdil správnost odhadu na dolní hranici. V tradičních kongresových zemích utrácejí o polovinu více, tedy kolem devíti tisíc korun na hlavu a den. N a první pohled se může zdát, že našim podnikatelům to dává možnost jít s cenami nahoru. Otázka je, zda by potom Česko bylo ještě pro kongresovou turistiku zajímavé a udrželo si konkurenceschopnost. „Pokud se rozhodnou zdražit, sníží se počet konferencí. Pokud trh stlačí ceny dolů, dá se očekávat, že konferencí bude přibývat. Náš výzkum sice charakterizuje trh, ale nikoho nenabádá, jak by se měl chovat,“ uzavírá Šnajdr.
**CENA AŽ NA DRUHÉM MÍSTĚ
Většina kongresů (60 procent), které se konají v tuzemsku, se týká zdravotní péče. Zhruba desetina se jich věnuje chemickému průmyslu, vědě a výzkumu, geologii a ropě. Zaměstnavatel, který dostane nabídku od organizátora akce, se rozhoduje pro účast na ní na základě obchodních vztahů. Otázka také je, zda pojede sám majitel firmy, její ředitel nebo pověří někoho jiného. A tam už podle Šnajdra rozhoduje i atraktivnost místa, kde se akce koná. Díky tomu, že kongresů zaměřených na zdravotní péči se v Česku koná nejvíce, zúčastňují se jich také menší subjekty - lékaři soukromníci. „Rozhodují se na základě nabídky organizátora kongresu a podle atraktivnosti místa. To hraje opravdu velkou roli. Atraktivita je důležitější než cena,“ tvrdí Šnajdr.
