Československá plavba labská ing.
Konkurz Československé plavby labské (ČSPL), který se táhne od roku 2001, spěje do finále. A už teď je jisté, že jeho výtěžek bude na české poměry nevídaně vysoký. Věřitelé totiž dostanou v průměru zpět zhruba pětadvacet procent svých pohledávek.
Předpokladem úspěšného dokončení je však dohoda o narovnání vztahů mezi konkurzním správcem a státem. Obě strany se totiž přely o vlastnické právo k budovám, které v německém Hamburku stojí na pozemku pronajatému českému státu. „Po letech soudních sporů se teď chceme se státem dohodnout, že budovy vydáme a ukončíme všechny spory. Výměnou nebude stát zpochybňovat zisky z pronájmu budov, což bylo ročně asi čtyři až pět milionů korun,“ uvedl konkurzní správce ČSPL Aleš Klaudy. Vít Šimonovský, ředitel odboru lodní dopravy ministerstva dopravy, informace o mimosoudním vyrovnání potvrdil. „Dohodu ještě ale musí posvětit konkurzní soudce a věřitelé ČSPL na straně jedné, a na straně druhé ministři financí a dopravy,“ zdůraznil.
Právě to jsou základní překážky pro završení konkurzu. „Pokud se dohoda uzavře, do roka či roka a půl bude řízení ukončeno,“ doufá Klaudy. Konkurzní správce mezi věřitele dosud rozdělil 250 milionů korun a podělí je ještě dalšími přibližně 150 miliony. Velké části výnosů dosáhl správce prodejem jednotlivých provozů ČSPL. Rejdařství koupila společnost Argo Bohemia, loděnice firma České loděnice a přístavní část získaly Česko-saské přístavy.
Pozemky spolu s budovami na hamburských nábřežích se do českého držení dostaly jako důsledek Versailleské mírové smlouvy v roce 1929. Část pozemků si ČR pronajímá až do roku 2028 (s opcí na prodloužení) a další díl přímo vlastní. Parcely přitom tvoří jakousi „privilegovanou bezcelní zónu“, v níž má česká strana právo zaměstnávat lidi a vyplácet jim české mzdy. Nájemní pásmo i prostor však mají smluvně stanovený způsob využití - k účelům souvisejícím s provozováním vnitrozemské plavby a pro přímý průvoz zboží k moři.
Za první republiky byla pro říční dopravu zřízena Československá plavební akciová společnost labská, která spravovala i majetek v Hamburku. Dodnes zůstává formálně správcem tohoto majetku, ačkoliv byla v roce 1948 znárodněna. Nemovitosti se pak dostaly do rukou ČSPL po privatizaci původně státní firmy Československá plavba labsko-oderská (ČSPLO) v roce 1992. Poté, co ČSPL zbankrotovala, zahrnul Klaudy budovy do její konkurzní podstaty, ale ministerstvo dopravy krok napadlo žalobou. Správce kontroval další žalobou a v tomto duchu se pokračovalo šest let, což na uvedené nemovitosti nemělo právě příznivý dopad.
Díky dohodě o mimosoudním vyrovnání se majetek dostane zpět do rukou státu. Ten bude moci dále rozhodovat, co s ním. Již v roce 2005 podniklo Ředitelství vodních cest (ŘVC) průzkum, aby zjistilo zájem o podnikání v Hamburku. „Až budeme mít právní jistotu, tak vyhlásíme výběrové řízení na využití přístavu,“ říká ředitel ŘVC Miroslav Šefara. Některé firmy se o podnikání v Hamburku ucházejí již nyní, dodává. Jde buď o rejdaře a speditéry či o spolek firem Vítkovice, České loděnice a České přístavy, které by rády do Hamburku dopravovaly trupy námořních lodí a na místě je dokončovaly.
