Evropská komise chce výrazně omezit mezibankovní poplatky. Jde o výsledek tvrdé práce spotřebitelských organizací
Evropská unie pokračuje ve svém tažení proti bankám. Tentokrát je sice nechce nutit k dalšímu navýšení povinných kapitálových rezerv, přesto se plánovaná opatření dotknou peněženek všech občanů Evropské unie včetně České republiky.
Evropská komise se nyní zaměřila na mezibankovní poplatky, které si finanční domy mezi sebou účtují v souvislosti s tím, jak jejich klienti platí kartou.
Unijní úředníci chtějí tyto poplatky snížit a ve hře je i jejich úplné zrušení. Komise chce svůj plán stihnout prosadit ještě před volbami do Evropského parlamentu, které se konají příští rok. Podle posledních informací by se příslušná legislativa měla schvalovat již letos v červnu.
Pikantní ovšem je, že navrhovaná opatření jsou důsledkem tvrdé lobby spotřebitelských organizací, která svůj nátlak staví na pochybných argumentech.
Nesmyslný řetězec O jaké poplatky se konkrétně jedná? Pokud zákazník použije při nákupu platební kartu, obchodník musí z této transakce odvést své bance poplatek. A tato banka zase musí velkou část z tohoto poplatku odvést bance zákazníka, který platil kartou. A právě o tyto částky, které se označují jako mnohostranné mezibankovní poplatky (MIF), se hraje.
„Z posledních informací, které jsou z března 2013, vyplývá, že komise přikládá regulaci MIF vysokou prioritu,“ uvedla Marie Hešnaurová, šéfka odboru rozvoje platebních karet České spořitelny, která zároveň zastupuje Česko v pracovní skupině pro karty v Evropské platební radě. „Konkrétní varianta změn ale zatím vybrána nebyla,“ dodala. Ve hře je jednak úplné zrušení MIF, jejich zastropování na co nejnižší úroveň anebo je ponechána i možnost, aby poplatky byly kalkulovány na národní úrovni na základě transparentní metodologie. Ale zpátky k samotným poplatkům. Komise argumentuje tím, že když si budou mezi sebou banky účtovat méně, budou také vybírat méně od obchodníků za transakce, které jejich zákazníci platí kartou. Obchodníkům se tudíž výrazně uleví a tuto úlevu pak přenesou na zákazníka. Tolik argumentace evropských spotřebitelských organizací, kterou prosazuje i Evropská komise.
Španělský pokus Předpokládat takové důsledky je ale nesmysl, tvrdí kritici. Banky tím přijdou o část výnosů z poplatků a je jasné, že si budou chtít tento ušlý zisk kompenzovat. „Rozvoj platebních karet jde velmi rychle dopředu. Banky musejí do vývoje nových technologií investovat obrovské sumy a logicky počítají s návratností této investice. Alespoň část se vrátí formou těchto poplatků. Jestliže by Evropská komise nařídila jejich omezení či úplné zrušení, lze předpokláPlatební dat, že by banky na to musely nějak reagovat,“ upozorňuje Hešnaurová.
Popsaný dopad prokazuje i studie, kterou provedla madridská Univerzita krále Juana Carlose. Odborníci zjišťovali, jaký vliv měl poslední počin španělské vlády v této oblasti, když se jí tyto poplatky podařilo „pokusně“ snížit už v letech 2006 až 2010, a to průměrně o 57 procent.
Obchodníci nakonec ceny ponechali ve stejné výši, i když bankám odváděli méně.
Jejich výdělky poskočily vzhůru. Pokud jde o čísla, zmiňovaná studie vypočítává, že jenom ve Španělsku si obchodníci díky této změně přišli na více než 2,75 miliardy eur, které ušetřili na poplatcích. A jelikož jde o poplatky, které inkasují bankovní domy, citelnou ztrátu si bankovní domy vynahradily jinak. V letech 2006 až 2010 stouply tamním spotřebitelům poplatky za vedení účtu a vydání karet o 50 procent, zjistili ekonomové z madridské univerzity.
A přesně to prý čeká spotřebitele, pokud projde zmiňovaný návrh Evropské komise, upozorňují kritici a banky to jen potvrzují.
Jenže na argumenty bankovních domů, které zejména kvůli krizi nepatří zrovna mezi oblíbené subjekty evropského trhu, Brusel moc neslyší. Jakkoli jsou jejich námitky logické. Češi jsou proti Podobně kritický názor má i české ministerstvo financí. „Dopady případné regulace či úplného zrušení MIF nejsou předem odhadnutelné a nemusejí být pozitivní,“ souhlasí šéf oddělení platebních služeb a tržní infrastruktury ministerstva financí Jiří Beran.
Regulaci mezibankovních poplatků obsahuje nedávno vydaný Akt o jednotném trhu II.
„Záměrem Evropské komise bylo vydat konkrétní návrh týkající se MIF v dubnu letošního roku, dle posledních zpráv se tak pravděpodobně stane o několik týdnů či měsíců později,“ uvedl Beran. „Nemáme zatím informaci, zda půjde o nařízení či směrnici, ale lze si jen těžko představit, že by to byla směrnice,“ dodává. Snaha protlačit plán formou nařízení je totiž logická. Zatímco směrnici si mohou členské země upravit dle národních zvyklostí, u nařízení takovou možnost nemají. Je platné okamžitě a v totožné podobě, v jaké bylo vydáno.
Minulý rok se už k záměru Evropské komise měnit MIF vyjadřovala Česká národní banka (ČNB) v rámci připomínek konzultačního materiálu s názvem Zelená kniha. V tomto dokumentu jsou ale MIF pouze jedním z témat. A eurokomise zde jen obecně nastiňuje některé body. Tvrdí například, že MIF jsou příliš vysoké a že jsou překážkou pro nízkonákladové i ostatní platební systémy při vstupu na trh. A přestože zde není uveden konkrétní návrh, jak MIF měnit, ČNB vyslala jasný vzkaz. „Rozdílné MIF jsou součástí zdravého konkurenčního prostředí. Každá nová nadbytečná právní forma regulace znamená pro právní řád nepřiměřenou zátěž a zvyšuje právní nejistotu,“ napsala ČNB ve svých připomínkách loni začátkem roku. „Naše stanovisko trvá,“ potvrdila nyní Petra Hájková z tiskového oddělení ČNB.
Karetní byznys v ohrožení Pravdou nicméně je, že Česká republika nemá v tomto směru příliš velkou vyjednávací sílu. Bude záležet na pozici Evropského parlamentu. Do hry se vložilo i Sdružení českých spotřebitelů.
„Zdánlivě by taková regulace měla být spotřebitelem vítána. Zásadní ale je, že nejdříve mají být posouzeny dopady, které taková opatření mohou způsobit spotřebiteli. Například s ohledem na poplatky hrazené držitelem karty. Jsme přesvědčeni, že takové důsledky budou pro spotřebitele negativní,“ uvedl šéf spotřebitelského sdružení Libor Dupal. Tento názor formuloval v dopise, který zaslal evropskému komisaři pro vnitřní trh Michelu Barnierovi. Odpověď přišla relativně rychle a lze ji shrnout tak, že komise bude nejprve velmi pečlivě posuzovat důsledky takového opatření a teprve poté se rozhodne.
Přestože se poplatky, proti kterým si evropští komisaři vyšlápli, netýkají karetních společností, i tyto firmy upozorňují na rizika spojená s regulací. „Regulace MIF může vést i k tomu, že se zvýší tlak, aby se transakce prováděly hotovostně. Tedy aby zákazníci při nákupu platili hotově. Přitom málokdo si uvědomuje, že výdaje na nakládání s hotovostí jsou zpravidla vyšší než výdaje na platbu kartou, byť obchodník, jehož klient mu zaplatí kartou, musí z této transakce odvádět poplatky,“ tvrdí šéf společnosti MasterCard Česká republika Miroslav Lukeš. Tlak na placení v hotovosti je už nyní velký. V některých obchodech se totiž lze setkat s praxí, že při placení v hotovosti dostane zákazník slevu.
Ze statistik Sdružení pro bankovní karty vyplývá, že Češi loni u obchodníků zaplatili kartami za zboží a služby v hodnotě 238 miliard korun, tedy asi desetinu celkových tržeb.
Obyvatelé Evropské unie vlastní celkem na 726 milionů platebních karet – Češi jich drží jen něco přes deset milionů. Výši mezibankovních poplatků, které platí Češi anebo i ostatní země, nelze paušalizovat. Významně se liší například dle toho, zda se jedná o kartu debetní, kreditní anebo zda je držitelem firma či fyzická osoba. l
Graf
Hra o poplatky Výše multilateral interchange fees v jednotlivých zemích (v %)
Zdroj: MasterCard, Visa
Čtyři strany transakce O které poplatky se Evropská komise zajímá
O autorovi| Petra Pelantová • pelantova@mf.cz
