Nejvyšší kontrolní úřad nyní prověřuje jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, tedy i obcí a krajů, může podniknout v případě, kdy hospodaří se státním majetkem.
Koho přesně bude smět NKÚ kontrolovat, stanoví až související novela zákona o NKÚ, kterou má Sněmovna schvalovat vzápětí po ústavní novele. Podle ní by NKÚ mohl prověřovat například hospodaření České televize nebo Českého rozhlasu. Podle dosavadních informací by měla Sněmovna závěrečné hlasování o doprovodné novele odložit a vyčkat na to, jak s novelou ústavy naloží Senát.
Kontroly hospodaření státu
Pro novelu ústavy hlasovalo 138 poslanců, zapotřebí jich byla ústavní většina, tedy 120 hlasů. Pro změnu ústavy hlasovali poslanci z klubů ANO, KSČM, Pirátů, SPD, ČSSD a po jednom poslanci z klubů KDU-ČSL a STAN.
Podle schváleného znění ústavy by úřad kontroloval hospodaření státu. Neprošel návrh ústavně-právního výboru, aby se NKÚ zabýval i tím, jak fungují kontroly ve veřejné správě. Předseda kontrolního výboru Roman Kubíček (ANO) poukazoval na to, že sám úřad o tuto kompetenci nestojí. Příslušná databáze kontrol by si podle něj vyžádala podle odhadů od šesti do 200 milionů korun. Martin Kupka (ODS) označil tuto částku za vycucanou z prstu a evidenci kontrol hájil. Podle Kupky jsou hlavně malé obce zatěžovány častými kontrolami.
Sněmovna neschválila pozměňovací návrhy Kateřiny Valachové (ČSSD) a Martina Kupky (ODS), aby běžný zákon o NKÚ patřil mezi normy, na jejichž znění se musí shodnout obě parlamentní komory.
