KLDR se pokoušela naverbovat českého fyzika
Českého fyzika Jana Stöckela, pracujícího na výzkumu termojaderné fúze, zkoušela jako svého agenta získat rozvědka KLDR. Stalo se to v polovině osmdesátých let, když do Ústavu fyziky plazmatu přijeli na studijní pobyt tři údajní fyzici ze Severní Koreje – Ča Ben Chen, Kim Dal Su a Rem Sek Zin. „Jeden z nich prokazatelně rozuměl česky a prokazatelně vůbec nerozuměl fyzice. U zbylých dvou jsme si nebyli tolik jisti. Ten první si mě oblíbil, zřejmě ve mně viděl „slabý článek“ a začal mi vysvětlovat, jak se v Pchjongjangu dobře žije. Dával mi různé publikace a zval mě na jejich velvyslanectví na různé recepce a návštěvy,“ začíná fyzik Stöckel líčit svůj příběh.
Korejská lidově-demokratická republika se světu připomněla v době, kdy je soustředěný tlak vyvíjen na jinou Bushovu „říši zla“. Pchjongjang na konci loňského oznámil obnovení jaderného programu a ze země vyhostil inspektory OSN. Česká republika nemá v této vzdálené zemi žádného diplomatu a pro naši zahraniční politiku a zahraniční obchod nemá KLDR žádný význam. Překvapivě to však neplatí v opačném směru. Na severokorejském ministerstvu zahraničních věcí mají české oddělení a v něm čtyři úředníky, kteří se domluví naší mateřštinou. Obdobně jednostranný je i diplomatický styk, neboť severokorejci mají v Praze svého charge d´affairs.
Karlína zajímaly tanky.
Zájem o tehdejší Československo projevovali soudruzi velkého vůdce Kim Ir Sena již v osmdesátých letech. A přestože jsme tehdy byli „přátelé“ v sovětském bloku, pracovala na našem území jejich rozvědka. Interesovali je především zbraně a jaderný výzkum. Nadporučík Jaroslav Novák, který pracoval na II. správě StB ve 4. odboru, v jehož kompetenci byl terorismus a kontrarozvědka afro-asijských států, o tom vypověděl při prověrkách na jaře 1990. „Akce Karlín byla zaměřena na I. tajemníka zastupitelského úřadu KLDR v Praze, který vystudoval v padesátých letech v Gottwaldově. Karlín (krycí jméno korejského I. tajemníka, pozn. red.) získal v osmdesátých letech v KLDR ke spolupráci československého občana, z něhož se později stal i tajný spolupracovník StB s krycím jménem Aleš (vlastním jménem Jiří Navrátil, pozn. red.). Zájmy Karlína byly: a) oblast vojenská – tank T82 (včetně nábojů, složení speciálních nátěrů na tanky a jinou techniku) a zbraně s využitím na nízkou letící terče a b) obchodní – uzavírání výhodných kontraktů pro KLDR. V roce 1986 se Karlín prostřednictvím Aleše snažil vybudovat kanál (spojení) mezi ZÚ v Praze a ZÚ ve Vídni,“ uvedl důstojník StB Jaroslav Novák.
Úkol od Kim Ir Sena.
„Návštěva korejských „vědců“ nás šokovala. Ptali jsme se jich, proč přijeli k nám, proč nejeli do SSSR. Vysvětlili nám, že jejich velký vůdce soudruh Kim Ir Sen spí pouze čtyři hodiny denně, hodně čte a hodně přemýšlí, jak zlepšit život v KLDR. Dočetl se také o termojaderné syntéze a hledal pak zemi, kde na tom vědci pracují a která je jim podobná velikostí a počtem obyvatel. A našel ČSSR,“ vypráví Jan Stöckel.
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd má již od roku 1977 vlastní tokamak, zařízení pro pokusy termojaderné fúze. Na tomto principu pracuje i extrémně nebezpečná vodíková bomba. „Korejci nám říkali, že po nich chce Kim Ir Sen, aby obdobný tokamak, který jsme dostali od Rusů, sami zkonstruovali. Hrozně se snažili úkolu dostát, ale byla to beznaděj. Půjčovali si od nás staré výkresy, podle kterých byl v roce 1959 zkonstruován, a po nocích je na hotelu obkreslovali na pauzák. Ty výkresy ale už přitom neodpovídaly realitě, neboť tokamak byl v průběhu let různě upravován. Přes den byli s námi v ústavu, sledovali pokusy, vůbec tomu nerozuměli, ale opět si výsledky měření z paměťového osciloskopu ručně překreslovali. Říkali jsme tomu korejský polaroid,“ vzpomíná Jan Stöckel.
Na korejské velvyslanectví verbovaný fyzik nechodil. „Měl jsem moc práce, která mě bavila. Asi proto jsem tam nechodil. Z dnešního pohledu byl náš vztah nevinný a jejich počínání naivní,“ říká Stöckel, který se tajným službám Kim Ir Sena neupsal a jako vzpomínka mu zbyly dvě knížky: obrazová publikace Korejské výtvarné umění a Zpráva o činnosti ústředního výboru přednesená na VI. sjezdu Korejské strany práce, kterou přednesl Kim Ir Sen v říjnu 1980.
Mise tří Korejců skončila v Ústavu fyziky plazmatu zhruba po několika měsících. Po nich ale přijeli z KLDR dva postgraduální studenti, kteří v Praze pobyli až do prosince 1989. Pak řekli, že jedou domů na Vánoce a už se nikdy nevrátili.
