Podobně vyznívajících komentářů si všímá sociolog a spolupracovník časopisu Forbes Rainer Zitelmann. „Ať je to ve Spojených státech, Velké Británii, Francii nebo Německu, anti-kapitalističtí intelektuálové všude vytahují ty samé argumenty," píše.
Jedním z těch, kdo v pandemii covid-19 vidí šanci pro obrodu systému, je americký historik Mike Davis. Ten se pro levicový časopis Jacobin rozepsal o tom, že korovirus představuje ideální příležitost pro to, zbavit moci velké farmaceutické firmy. Krize kolem koronaviru je podle Davise monstrem, kterému dodává sílu kapitalistický systém. Podle Davise nastal čas pro sociální vlastnictví a demokratizaci ekonomické síly. Davis mimo jiné kritizuje americký zdravotnický systém založený na privátních farmaceutických společnostech a zdravotnictví, které léčí pro zisk.
Obáváte se ekonomických důsledků koronakrize?
Dalším z levicových myslitelů, které inspiroval koronavirus, je světoznámý francouzský ekonom Thomas Picketty. Picketty před měsícem při představování své nové knihy, volající po radikálním přerozdělení světového bohatství, vysvětlil následující pozitivum koronavirové pandemie: vlády podle něj mohou díky drastickým zásahům do ekonomiky kvůli boji proti covid-19 zjistit, jaký je skutečný rozsah jejich schopností regulovat ekonomiku.
To kanadská antiglobalizační aktivistka Naomi Kleinová zase v krizi kolem koronaviru vidí celospolečenskou příležitost pro určitý společenský, vývojový skok. Podobně jako velká hospodářská krize ve 20. letech minulého století vedla ve Spojených státech k zavedení prosociální politiky v rámci Rooseveltova Nového údělu, má podle ní koronakrize přispět k tzv. Novému zelenému údělu a zavedení ekologických opatření.
Kleinová například vybízí i k tomu, aby státy postupovaly při záchraně jednotlivých průmyslových odvětví i podniků selektivně, právě v souvislosti s možnou environmentální zátěží. „Namísto toho, abychom zachraňovali kvůli krizi špinavý průmysl, můžeme zachránit jen ten ekologický, který pro nás v nadcházejícím století bude bezpečný,“ píše.
Britský sociolog a politický ekonom William Davies zase ve svém komentáři pro The Guardian vidí v současné krizi příležitost pro celkové předělání základních stavebních kamenů našeho společenského a ekonomického života.
„Bude trvat roky a celá desetiletí, než si význam roku 2020 plně uvědomíme,“ píše v textu. „Můžeme si ale být jisti, že autentická globální krize je rovněž bodem obratu,“ dodává. Podle Daviese je nyní nevyhnutelná globální hospodářská krize.
Do kapitalismu se při příležitosti koronakrize opřela i německá antikapitalistka Ulrike Hermanová, autorka mnoha knih kritizujících globální tržní systém. Podle Hermanové by covid-19 mohl představovat definitivní tečku za ideologií neoliberalismu, která ovládala západní svět od dob Ronalda Reagana a Margarete Thatcherové.
Hermanová tvrdí, že koronavirus neoliberální myšlenkový směr doslova pohřbí. Recese, kterou rozpoutá pandemie nového koronaviru, podle ní lidstvu ukáže, že k všeobecné, mezilidské solidaritě neexistuje žádná jiná alternativa.
Ekonomické nerovnosti v posledních letech celosvětově rostou. Podle neziskové organizace Oxfam se ale loni majetkové rozdíly mezi lidmi „vymkly kontrole“, kdy jedno procento světově nejbohatších mělo dvakrát větší majetek než zbytek lidstva dohromady. Celkem bylo 2153 světových miliardářů bohatších než 4,6 miliardy lidí na planetě Zemi.
Zdroj: Forbes, The Guardian, Jacobin
