Českobudějovický soud brzy rozhodne o trestech v historicky největší armádní korupční aféře. V lednu přijdou na řadu závěrečné řeči padesátky obžalovaných
Údajná škoda ve výši stamilionů, 52 obžalovaných. Krajský soud v Českých Budějovicích na počátku roku vynese verdikt v případu největší armádní korupční kauzy. Princip zločinného spolčení podle obžaloby spočíval v ovlivňování armádních zakázek v letech 2005 až 2007 ve prospěch spřízněných firem a v následných provizích pro odpovědné státní úředníky. Úplatky se podle
Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality pohybovaly v rozmezí 15 až 20 procent ze zakázky, což mělo v některých případech činit miliony korun. Před soudem stojí jedenáct bývalých úředníků ministerstva obrany, 38 zástupců soukromých firem a jejich zaměstnanců, dva notáři a jeden advokát. Tvrdý střet se vede o znalecké posudky, především ten od jedné bývalé zdravotní sestry.
Nejasné škody Obžalovaní měli podle státního zástupce Barnabáše Lišky zmanipulovat zhruba třicítku tendrů Vojenské ubytovací a stavební správy za zhruba 330 milionů korun. Policie se soustředila na zakázky v Litoměřicích, Brně, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Pardubicích, Praze a Olomouci. Na trestné činnosti se podíleli především ředitelé některých vojenských ubytovacích a stavebních správ a prý vždy alespoň jeden zaměstnanec těchto zařízení. V případu jde o stavební, úklidové a teplárenské zakázky.
Soud, kterému předsedá Ondřej Vítů, už nařídil finální fázi hlavního líčení. Soudce vyslechne závěrečné řeči procesních stran 13. ledna, verdikt by měl padnout v půlce března. Obžalovaní v čele se šéfem sekce správy majetku ministerstva obrany Václavem Regnerem vinu odmítají. Tvrdí, že ceny za provedení zakázek byly obvyklé a armáda nyní za podobné služby platí výrazně víc. Vše se točí kolem znaleckých posudků, které by měly prokázat finanční újmu, k níž obrana přišla. „Jsem přesvědčen, že provedené důkazy zcela potvrzují podanou obžalobu. Konečné rozhodnutí ovšem náleží soudu. V obžalobě byla užita právní kvalifikace, u níž činí horní hranice trestu odnětí svobody deset let,“ sdělil týdeníku Euro žalobce Barnabáš Liška.
Policie v případu původně stíhala 54 lidí, dozorující státní zástupce stíhání dvou z různých důvodů zastavil ještě před podáním obžaloby. V rámci případu byl obviněn i majitel kontroverzní stavební firmy Navatyp (dnes Prominecon) Richard Navrátil, která získávala lukrativní stavební zakázky v hlavním městě. Stíhání však bylo zastaveno, neboť zemřel. Policie aktéry případu dlouho odposlouchávala a monitorovala jejich počítače.
Žalobce Liška připustil, že soud nejspíš rozhodne u dalších dvou obžalovaných osob o přerušení trestního stíhání v souvislosti s jejich aktuálním zdravotním stavem. Soudní spis k případu údajné největší korupce v armádě čítá 60 tisíc stran.
V procesu, kde se obžalovaní málem nevešli do jednací síně, je důležité vyčíslení škody. Není totiž vůbec jisté, že se finanční újmu podaří jasně stanovit. Policie si vyžádala několik posudků, znalci nyní svědčí před soudem. Obžalovaní se pokoušejí jejich analýzy zpochybnit oponentními posudky a nezřídka se jim to daří. Ceny zakázek, které měli obžalovaní ovlivnit údajným korupčním jednáním, byly podle znalců obhajoby, například znalecké firmy Info 7, v místě i čase obvyklé.
„Během trestního řízení bylo činných několik znalců ze základního oboru ekonomika k určení obvyklé ceny zakázek; výběr znalců byl zcela v kompetenci vyšetřujícího policejního orgánu,“ popisuje žalobce Liška. „Je faktem, že už nikdy nebude moci být zjištěna cena, kterou bylo možné vysoutěžit, protože v žádném ze souvisejících výběrových řízení neproběhla regulérní soutěž, která by objektivně určila nejnižší dosažitelnou cenu,“ připouští žalobce. Posudky pro rozhodování v kauze však podle něj nejsou klíčové, a obžaloba o ně proto neopírá žádné zásadní závěry.
„V každém případě kromě zisku zbylo vždy i na úplatky,“ tvrdí Liška.
Bude se pokračovat Asi nejtvrdší spor se rozhořel o posudky jednatelky společnosti ÚFK a soudní znalkyně Anny Korčákové. Ta před soudem přiznala, že je původní profesí zdravotní sestra. „Je zapsána v seznamu znalců, což prokazuje její odbornou specializaci. V té době byla a dle našich informací i v současné době je jediná, která disponuje požadovanou specializací -ceny prací a služeb,“ reagoval na dotaz týdeníku Euro mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. Na profesní erudici Korčákové v oboru energetiky se jí ve výslechu dotazovali obhájci obžalovaných.
Korčáková tvrdí, že je zkušenou znalkyní. V oboru se pohybuje od roku 1997. „Soudní znalkyní jsem se stala na základě jmenování soudu v roce 2005. V této souvislosti jsem získala vysokoškolské vzdělání v oboru ekonomika podniku na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích se státní zkouškou v oboru ekonomika, podniková ekonomika a řízení, obchodní podnikání. Od roku 2005 zpracovávám posudky a zároveň spolupracuji jako konzultant s dalšími soudními znalci z různých oborů vztahujících se k cenám prací a služeb,“ tvrdí Korčáková. „Své posudky považuji za plnohodnotné a fundované. Pokud vím, tak za celou dobu mé znalecké činnosti nebyly ke zpracovaným posudkům žádné výhrady,“ sdělila týdeníku Euro Korčáková, která se k případu údajné armádní korupce jako znalec dostala v roce 2008.
I přes pochybnosti kolem posudků je evidentní, že případ údajné armádní korupce bude pomyslnou vstupenkou do justiční síně slávy. Tak složitou kauzu ještě české soudy dosud nerozhodovaly. Dnes už je proto jisté, že případ neskončí vynesením rozsudku u Krajského soudu v Českých Budějovicích. K vyšší instanci se podle informací týdeníku Euro odvolají buď odsouzení úředníci a podnikatelé, nebo žalobce Barnabáš Liška.
O autorovi| Jan Hrbáček * hrbacek@mf.cz
