S českým premiérem Andrejem Babišem je to těžké. Mluví rychleji, než myslí, což dost komplikuje pochopení jeho stanovisek, která se neustále mění, takže nestranný pozorovatel jen velmi těžko určuje, co je stanovisko a co jen chvilkový názor. Naposledy se tak stalo v souvislosti s návrhem na vznik Fondu obnovy, skrze nějž chce Evropská komise distribuovat 750 miliard eur členským státům poškozeným opatřeními proti koronakrizi.
Premiér Babiš se nejprve jako jediný lídr Evropské unie postavil radikálně proti tomuto plánu, který má pomoci především Itálii a Španělsku, tedy zemím nejvíce zasaženým virem. Odmítl se solidarizovat s tím, že z toho jiní budou mít více než Česká republika a ještě kvůli tomu budeme ručit za úvěry v konkrétní částce 317 miliard korun, což tvoří zhruba jeden a půl procenta celého plánovaného balíku. Poté ale premiér částečně ustoupil a dnes už piluje společné stanovisko s visegrádskou čtyřkou (V4) a mluví o tom, že ve Fondu obnovy, když už tedy má existovat, by měly být jen úvěry a nikoli přímé dotace, jak navrhuje EK.
Ta počítá s tím, že z celkové částky 750 miliard bude 500 miliard dotací a 250 miliard úvěrů. „Co se týká těchto dodatečných peněz, jsem přesvědčen, že půjčky by tam neměly být, a pokud by tam měly být a bude to nějak extrémně výhodné, tak by to mělo být odděleno od celého rozpočtu EU a do rozpočtu by měly chodit jen ty granty, dotace,“ vysvětlil posun svého původního postoje minulý týden Babiš, když předtím na videích na sociálních sítích svým voličům vysvětloval, že něco takového přijmout není možné.
Premiér přesto nevyloučil, že celou dohodu zablokuje. Na to Babiš sílu má, podle unijních vyjednávání musí být souhlas se vznikem Fondu obnovy jednohlasný.
„Doufám, že je to jenom Babišův buranský a vyděračský styl, jak dosáhnout výhodnější pozici v konečné dohodě. Pokud ale skutečně ČR dohodu zablokuje, nepoškodíme nikoho víc než sami sebe,“ říká šéf poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
„Naše ekonomika je existenčně závislá na jednotném evropském trhu a naše prosperita bude růst či padat s jeho růstem či poklesem bez ohledu na jakoukoli vlastní hospodářskou politiku vlády. Důsledky premiérova ‚veta‘ by pro ČR proto mohly být fatální jak na mezinárodněpolitické, tak především v ekonomické rovině.
S podporou komunistů, ale i ‚národovecké pravice‘ by nás hnutí ANO vedlo do chudoby a do vlivové sféry Ruska,“ obává se Kalousek.
Asi něco chce…
Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná Kalouskovu obavu potvrdila v nedávné televizní debatě na ČT, kde Fond obnovy odmítla ještě tvrději než premiér Babiš. Premiérova podpora od komunistů tu ale není jednohlasná.
Dlouholetý ekonomický expert strany Jiří Dolejš vidí situaci dost jinak. „Ten, kdo se šprajcuje, obvykle chce něco vyjednat, něco za něco. Nevím, do jaké míry o tom takto pan premiér přemýšlel, ale jinak to nedává smysl. Bohužel v tomto smyslu zatím nic neřekl,“ usmívá se ironicky i tajemně Dolejš, snad s odkazem na premiérovy problémy se střetem zájmů.
Komunistický poslanec se směje i tomu, že se v Česku ihned spustil křik, že jde o federalizaci Evropy. „Mně osobně tento prvek federalizace evropských financí nevadí, přece jen je výjimečná situa ce. Samozřejmě bude záležet na tom, jak nakonec bude vypadat struktura fondu. Já bych byl pro větší podíl půjček a menší podíl přímých dotací. A potom je třeba brát do úvahy směřování těch peněz: Česko, které má jiný energetický mix než jiné země, třeba bude těžko tolik investovat do obnovitelných zdrojů, když chce stavět jaderný reaktor. Ale je jasné, že půjde o cíleně investované peníze, že si to nikdo nebude moci dát do dálnic nebo jen tak projíst,“ vysvětluje svůj postoj Dolejš z KSČM.
V tom je celá věc dost paradoxní. Česko by podle návrhu Evropské komise mělo z Fondu obnovy dosáhnout v přepočtu na 518 miliard korun, 290 miliard by šlo z výhodného úvěru. „Nemylme se, to nejsou nijak závratná čísla, ale zaplaťpánbůh za to. Pro představu jde asi o čtvrtinu investic, které se otočí za jeden rok v české ekonomice.
I těch 750 miliard eur, které navrhuje EK, tvoří asi čtyři procenta HDP Unie, ale jsou rozloženy na čtyři roky. Je pro mě naprosté minimum, aby Unie nebyla fiskálně zcela jalová. Každé srovnání kulhá, ale například americký prezident Trump navrhl pomoc ekonomice ve výši 23 procent amerického HDP,“ říká Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru.
„I z pohledu ryze kupeckých počtů, které se u nás bohužel používají jako jediný způsob uvažování o EU, se nám vstup do tohoto programu musí vyplatit. Kdysi jsme s Alešem Chmelařem (dnes státní tajemník pro evropské záležitosti – pozn. red.) počítali ekonomický přínos členství v EU po deseti letech. Zatímco v různých přímých platbách to bylo sto miliard korun ročně, nepřímý přínos pro naši exportní ekonomiku byl až osmkrát větší. Žijeme ze společného trhu EU, to by nám v těchto úvahách o Fondu obnovy také nemělo unikat,“ doplňuje Zahradník.
Vázané finance
Peníze z EU by nedoputovaly do republiky jen tak, musely by se čerpat na konkrétní projekty, které by podobně jako dotace z běžného rozpočtu musely jít do preferovaných investičních oblastí, na nichž se země EU dohodly už v rámci víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027. Tedy na digitalizaci, ochranu klimatu, zvýšení konkurence. Premiér Babiš se také na svých videích pro fanoušky na sociálních sítích pozastavil nad tím, že všechny tyto peníze bychom museli utratit do roku 2024.
„Ale kdo má připraveno tolik projektů? Já si myslím, že nikdo,“ řekl premiér Babiš. Tedy stejný premiér, který loni v prosinci hrdě představoval impozantní Národní investiční plán do roku 2050, který zahrnuje dvacet tisíc projektů za osm bilionů korun. Plán byl premiérem prezentován jako velmi vážný a závazný materiál, bylo by proto s podivem, kdyby se v tak velkorysém rozvrhu investic nenašly projekty, které by se z peněz Fondu obnovy daly částečně zaplatit.
V odmítavém postoji proti fondu obnovy podporuje premiéra i Občanská demokratická strana. Europoslanec Alexandr Vondra, který si zprvu myslel, že fond podpoří, po podrobném nastudování návrhu vidí v projektu nejen finančně politické nebezpečí, ale především ideologicky motivovanou snahu protlačit touto cestou zelenou agendu. „Nemůžeme na to jen tak kývnout.
Komise do toho zabalila celý Green Deal. Potřebujeme – a to jako minimum – generální pardon pro jádro coby bezuhlíkatý zdroj. Pak teprve je možno se začít bavit o dalších parametrech,“ doplňuje Vondrův kolega z ODS, europoslanec Jan Zahradil. „Green Deal je v tom fondu zabalen úplně celý, vlastně jen menší část z toho balíku souvisí přímo s následky opatření proti covidu-19. To musíme reflektovat. Zrovna v tomto tématu bych se snažil hledat s vládou spíš shodu než konfrontaci.“
Premiér Andrej Babiš se bude muset se všemi těmito názory popasovat při hledání společného stanoviska V4 už tento čtvrtek, 11. června. Od té doby se sice v otázce české solidarity posunul, když uznal, že Rumunsko je na tom hůře a přispívat bychom mu asi měli, v jedné věci má však on i V4, tvrdí předseda české vlády, pořád stejně jasno. „Jednoznačný postoj je v tom, že my jsme chudší země a že zkrátka se má pokračovat v konvergenci a vyrovnávání bohatství v rámci Evropské unie. To tenhle návrh Fondu obnovy nezabezpečuje.“ (více k tématu na straně 38)
Kdo má kolik dostat
(alokované částky pro vybrané země eU z celkového
balíku 750 miliard eur, v mld. eur)
Itálie 173
Španělsko 140
Polsko 63
Francie 39
německo 29
Česká republika 19
Maďarsko 15
Slovensko 13
O autorovi| Petr Fischer, fischer@mf.cz
