mBank Mít zákazníků milion, nebo dva pro banky dnes nic neznamená. Banky potřebují, aby tito klienti využívali jejich služby a produkty, protože v době bezplatných účtů a debetních karet neaktivní klienti vlastně jenom stojí peníze.
Banky proto čím dál agresivněji bojují o to, aby se staly zákazníkovým primárním ústavem – tím, kam si bude posílat výplatu a jehož kartu bude na nákupech vytahovat z peněženky.
Věrnostní karty a programy přestávají fungovat a musejí přejít na těžší kalibr. Například mBank začala nabízet nový spořicí účet s vysoce nadstandardním úročením třemi procenty, tedy více než dvojnásobkem proti běžným spořicím účtům. Háček je ale v tom, že se na něj nedají jednoduše poslat peníze jako u těch ostatních. Jedinou cestou, jak prostředky na účet dostat, je využívat služby banky: platit kartou, vybírat z bankomatu a posílat z účtu peníze. V internetovém bankovnictví si zákazník vybere, zda chce z každé transakce na spoření posílat jedno až deset procent, či fixní částku. Právě o placení kartou jde bance především, z každé transakce inkasuje zhruba jednoprocentní provizi. A to jí bohatě vyrovná přiznaný vyšší úrok na pár stokorun, které si klienti na takzvané mSpoření složitě pošlou.
l
