KOUZLO DLOUHÉHO LOUČENÍ

Vládní stranu čeká změna předsedy

Strana růže se pozvolna připravuje na ohlášený odchod svého předsedy Miloše Zemana. Ten už teď pořádá rozlučkové výjezdy do regionálních organizací sociální demokracie. Přesun z vysoké politiky na svoji chatu na Vysočině avizoval s mimořádně velkým předstihem. Již v září 1998 veřejnost zaznamenala jeho sugestivní prohlášení o tom, že se cítí unaven a na konci svého funkčního období v dubnu 2001 hodlá opustit trůn. Otázkou zůstává, proč si předseda ČSSD dal tolik záležet na tom, aby toto oznámení v mediálním šumu nezapadlo. Ačkoliv po něm nikdo nežádal odpovědi týkající se jeho zdravotního stavu či pocitu únavy, Zeman svůj plánovaný odchod několikrát zopakoval ve všech médiích. Někteří lidé z premiérova okolí se domnívají, že jeho mozek šachisty stejně jako jindy i v tomto případě plánoval několik tahů dopředu. V jeho oblíbeném pojetí komunikace prostřednictvím „čtení mezi řádky by oznámení o odchodu mohlo být vzkazem pro Socialistickou internacionálu, který říká: „Za chvíli budu volný a mám chuť pro vás pracovat. V politických strukturách evropských socialistů se totiž Zeman cítí jako doma. Ve dvou jejich orgánech už nyní zastává vysoké funkce. Špidla, nebo Gross? Ačkoliv se sjezd, který určí pozemanovskou éru sociální demokracie, blíží, známky jakékoli hysterie se neobjevují. Nálada mezi členskou základnou v regionech dává tušit, že Zemana nikdo nebude přemlouvat, aby si úmysl nekandidovat rozmyslel. Dojemná loučení regionálních organizací strany s úspěšným vůdcem se omezují na předávání pozorností a poplácávání po ramenou. Stopy nechuti k Zemanově osobě byly patrné už při jeho posledním zvolení do čela sociální demokracie. Vysoký počet hlasů, které obdržel, spíše vyjadřoval většinový názor, že strana nechce mít předsedu vlády, který by nebyl i šéfem partaje. Jediným známým kandidátem na předsednický post je prozatím statutární místopředseda ČSSD Vladimír Špidla, kterého prosazují Zemanovi lidé. Z jeho vyjádření lze vyčíst, že ve svých představách o vedení strany preferuje každodenní rutinní práci před velkými proklamacemi. Z jeho slov je jasně cítit, že nechce pokračovat v Zemanově stylu parního válce, který převálcuje mínění ostatních. „Podle mě by ČSSD měla být demokratickou, participativní stranou, kde politický názor vzniká i v tvrdé diskusi, která má své hranice a jejíž základní idea je, že lidé nejsou užitečná zvířata, ale jsou hodnotou sami o sobě, řekl Špidla v rozhovoru pro deník Právo 24. června. Otevřenou možností zůstává protikandidatura ministra vnitra Stanislava Grosse. Jeho výhodou je skutečnost, že dokonale zvládá vlivové skupiny uvnitř strany a může jejich potenciálu využít při prosazování svých cílů. Špidla by zase pro své voliče mohl být všeobecně akceptovatelným nástupcem Zemana. Hrozí však nebezpečí, že bude příliš spoléhat na svoji autoritu a podcení zákulisní přípravy, zahrnující jemu odtažité lobbování za svou osobu. Vyloučit se nedá ani Grossův taktický tah, kdy místo sebe by prosadil jiného kandidáta, například Petru Buzkovou, či varianta společného postupu Grosse a Špidly. Stejná zákopová válka. Situace uvnitř sociální demokracie se až na personální výměny za poslední dva roky příliš nezměnila. Teoreticky má o nejdůležitějších otázkách rozhodovat největší orgán strany sjezd (asi 600 lidí). Ten se však koná jen jednou za dva roky, a tak je navzdory stanovám strategickým orgánem ČSSD s vysokým podílem moci politické grémium. To tvoří předseda strany, pět místopředsedů a šéfové poslaneckého a senátorského klubu. Těchto osm nejvyšších sociálních demokratů teoreticky nemůže nikomu nic přikázat. Stanovy hovoří jasně. V praxi však grémium – sice neoficiálně – rozhoduje o postupu strany ve všech důležitých otázkách. Právě v početně menších, leč důležitých orgánech (grémium a předsednictvo) dominuje vliv Grossových spřízněnců. Důležitost grémia dokládá i boj o místa v něm. Současný ministr vnitra se ocitl v prekérní situaci, když přechodem z postu šéfa poslanců do ministerského křesla automaticky přišel o místo v grémiu. Tím se mohl zvrátit poměr sil ve prospěch Zemanových mužů. Obratný politický manévr však vše změnil. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach převzal po Grossovi poslanecký klub a rezignoval na stranickou funkci. Do ní byl následně zvolen Gross. V grémiu tak zůstali oba spříznění muži, jen si vyměnili funkce. V politickém grémiu tedy i nadále trvá stav obklíčení Zemana Grossem. Většinu, kterou mají stoupenci Stanislava Grosse, nezměnila ani rekonstrukce vlády, ani výměna Petry Buzkové za Jitku Kupčovou.