Tepelné změny klimatu překreslily vinohradnickou mapu severní polokoule
Není tomu tak dávno, kdy vinice na severu Čech patřily k samé severní hranici ekonomického pěstování révy.
Severněji nad padesátou rovnoběžkou byly tehdy už jen vinohrady v okolí německé Míšně. Tepelné změny klimatu však překreslily vinohradnickou mapu severní polokoule. Výjimečný ostrov V roce 2009 vysadil Christian Ress, vinař z oblasti Rheingau rozkládající se nedaleko Wiesbadenu, vinici na fríském ostrově Sylt. Pět set hlav odrůdy Rivaner a jedenáct set keřů sorty Solaris se v ten ráz stalo nejsevernější komerční vinicí glóbu. První zkušební vzorky loňské úrody naznačují, že víno Nord 55° – kupáž ze Solarisu a Rivaneru – vykazuje nadějné výsledky. Proč by také ne, vždyť na mírném svahu chráněném porosty před mořskými vichry je množství slunečního svitu dokonce vyšší, než má vyhlášená oblast Rheingau (1714 ku 1587 hodinám ročně ve prospěch ostrova).
Protože se o letošní plnou úrodu očekává značný zájem, mají někteří nadšenci šanci si jednu láhev Nord 55° zajistit svérázným způsobem. A sice pronájmem jedné z 555 hlav révy, které jsou k tomu účelu určeny. Každý z majitelů tak získá přednostně jednu láhev vína z panenské sklizně. A kromě toho bude mít přednostní právo na nákup tehdy, až se výnosy – a tím i produkce – zvýší natolik, aby „pětapadesátka“ mohla být volně distribuována. To se očekává do čtyř až pěti let.
Dozrálé pod severním sluncem I když navigační údaje vinice na ostrově Sylt vykazují udivující údaj – 54° 53’ 59’’, o nejseverněji položenou vinici nejde. K té byste museli urazit dalších zhruba osmnáct set kilometrů severovýchodním směrem. Nachází se totiž v Lotyšsku. V místě zvaném Sabile nějakých sto deset kilometrů od Rigy na nevysokém návrší leží půl druhého hektaru vinice Hill Wine Sabile. Počátky její existence sahají až do čtrnáctého století, kdy ji údajně vysadili tehdejší němečtí vládci země.
Prameny říkají, že svérázná vína s chutí černých bobulí a vysokým podílem kyselin byla svého času populární i za hranicemi Lotyšska. V historii se v souvislosti s tamním vínem střídala období rozkvětu s útlumy, systematické obnovení vinařské kultury započalo v roce 1936 z popudu tehdejšího prezidenta Karlise Ulmanise. Výraznější aktivity byly však nastartovány až nedávno, koncem devadesátých let minulého století.
Dnes je Hill Wine Sabile víceméně atrakcí.
Na celkovém množství necelých sedmi set hlav se podílí asi patnáct odrůd, po výtce autochtonních. Nejvíce zastoupena je Zilga.
I když jde o odolnou a plodnou sortu, množství vyprodukovaného vína slouží převážně k okamžité konzumaci ve dnech konání každoročních vinařských slavností. Lotyšští vinaři se však neustále snaží vyselektovat odolné křížence, kteří by někdejší slávu tamních vín znovu nastolili. Ne nadarmo je městským znakem Sabile modrý hrozen ve zlatém poli.
Vinici vysoko na severu, která je podobnou raritou, máme i v České republice. Je to trať Mariánov v místní části Karasy obce Zahrádky u České Lípy. Pracuje na ní Martin Benda, jediný vinař Liberecka. Půl třetího tisíce ročně vyprodukovaných láhví není sice ohromující množství, nicméně dává možnost ochutnávek či zakoupení láhve vína v tamním sklípku. Z celkové rozlohy trati Mariánov byla část odprodána a dnes je využívána obnovená část vinohradu Kmentovo s plochou okolo půl hektaru. Přestože letos nechal vinohrad po trojím vymrznutí odpočinout, Martin Benda se napřesrok ke své vinici vrátí. Navíc má v hlavě plán na využití další části trati Mariánov, polohy Čihadlo, údajně nejlepší vůbec.
Přestože se během uplynulých let vinařský svět severní polokoule posunul o necelých šest set kilometrů severněji, etikety vinařství na severu Čech lze stále považovat za reprezentanty severních oblastí. Ty i díky změnám klimatu nabízejí stále kvalitnější vína s jedinečným puncem zrání pod severním sluncem.
O autorovi| Milan Ballík • spolupracovník redakce
