Sněmovna schválila zákaz kožešinových farem v Česku. Skončit mají v závěru ledna 2019. Snahy o prodloužení této lhůty až do konce roku 2022 úspěšné nebyly. Provozovatelé farem budou moci zažádat o kompenzace. Schvalování normy dnes bylo bouřlivé i s ohledem na kampaň ochránců zvířat a petici za přijetí zákazu, kterou podepsalo zhruba 46 tisíc lidí. Normu ještě posoudí Senát.
Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání má zakázat „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin“. Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií. Novelu podepsalo pět desítek poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat. Při dnešním hlasování podpořilo schválení novely 132 ze 161 přítomných poslanců.
Zákaz měl také podporu ochránců zvířat a části veřejnosti. Spolek na obranu zvířat Obraz nedaleko sídla Sněmovny pořádal akci, při níž dobrovolníci po vzoru zvířat pobývali v kleci. Zhruba 46 000 lidí pak podpořilo přijetí zákazu podpisem petice.
Odpůrci zákazu se obávají mimo jiné toho, že zrušení farem povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.
Provozovatelé už vykreslují obraz zkázy
Provozovatelé kožešinových farem se bojí toho, že je zákaz zcela zlikviduje. „Stát ze mě udělá žebráka,“ řekl David Vojtíšek, který vlastní farmu ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku s chovem asi 15 000 norků. Podnik provozuje 25 let a podle svých slov do něj za posledních pět let investoval kolem 30 milionů korun. Kvůli zákazu se chce obrátit na senátory, kteří budou novelu nyní posuzovat, a zvažuje právní kroky.
Provozovatelé farmy ve Vítějevsi na Svitavsku se zhruba 3000 norky a až 600 liškami, František a Marie Ducháčkovi, se obávají velkých ztrát. Uvedli, že na venkově jen těžko najdou jiné uplatnění. Náklady na likvidaci farmy odhaduje Ducháček na 1,5 až dva miliony korun, hodnotu farmy na čtyři miliony. Farmu už Ducháčkovi předali dceři. Pokud by museli v nejbližší době do farmy investovat větší sumu, raději ukončí provoz dříve, než vyžaduje zákaz.
| Kožešinové farmy v Česku |
|---|
| V Česku je podle poslanců devět aktivních kožešinových farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je kvůli tomu usmrceno plynem přibližně 20 tisíc, většina kožešin se vyváží. Počet farem se dlouhodobě snižuje. |
Provozovatelé farem by v případě, že zákaz potvrdí i Senát a prezident, mohli žádat kompenzace od státu. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by nicméně neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let.
| Farma s norky: Je to nefér |
|---|
| Za neférový považuje zákaz chovu divokých zvířat v klecích za účelem pozdějšího zplynování a stažení z kůže Helena Dubjuková, která pracuje s manželem na jeho farmě chovající norky v Pustějově na Novojičínsku. Oba věřili, že Sněmovna kožešinové farmy nezakáže. Nyní doufají, že se to ještě změní. Připomněla také, že před dvěma lety musela farma vyměnit klece. „Byla to obrovská investice,“ uvedla. Manželé se zatím ani nebavili o tom, co budou dělat dál. „Pevně jsme doufali, že tam budou rozumní lidé, kteří se k tomu postaví čelem. Pořád věříme, že se tam během nějaké doby dostanou nějací rozumní lidé a ještě se to nějak změní,“ řekla Dubjuková. Manžel podle ní provozuje farmu přes 20 let a ani podle veterinářů tam není žádný problém. „Někdo udělal chybu, dali to do Sněmovny, a teď potrestáme všechny kolem. To je, jako by někdo udělal bouračku na silnici a potom se zrušila všechna auta,“ dodala. |
Dále čtěte:
