SPLAVNOST LABE - České nákladní lodní dopravě zvoní umíráček. Realizace projektu splavnění Labe po většinu roku je v nedohlednu a ministerstvo dopravy odmítá uznat nároky rejdařů na odškodnění za špatné plavební podmínky na Labi. Pěti firmám už došla trpělivost a budou stát žalovat.
Na konci loňského roku požádala pětice dopravců podnikajících v nákladní lodní dopravě ministerstvo dopravy o zaplacení 2,57 miliardy korun. Měla to být náhrada škody způsobené od roku 2004 nestálou hladinou Labe. K žádosti těchto pěti firem se nyní přidalo dalších devět rejdařů. Celková ztráta za nesplavnost Labe od roku 2004 se tak vyšplhala na čtyři miliardy korun. Ministerstvo dopravy požadavky rejdařů odmítá a označuje je jako neopodstatněné.
Během šestiměsíční lhůty od podání žádosti se prý rejdařům nikdo neozval. V poslední den této lhůty dostali rejdaři, kteří náhradu požadovali, dopis podepsaný náměstkem ministra dopravy Jiřím Hodačem. „Šest měsíců s námi nikdo nejednal,“ říká právní zástupce rejdařů Aleš Pejchal. Podle jeho slov zákon jasně stanovuje parametry vodních cest. Ty stát nedodržuje a vodní dopravci tak vlastně nemohou vodní dopravu provozovat. „Stát tak sám fakticky nedodržuje vlastní zákony,“ zdůrazňuje Pejchal.
Ministerstvo viní ekology
Ministerstvo dopravy zastoupené šéfem tohoto rezortu Alešem Řebíčkem minulý týden označilo žalobu za předem prohranou, protože prý na základě posudku ministerských právníků nemá šanci uspět. Sám ministr Řebíček ale připouští, že by na místě rejdařů postupoval stejně. Problém nesplavnosti Labe je podle něj politický a nikoliv finanční. Vláda podle jeho slov musí dát jasně najevo, zda bude podporovat vodní dopravu v Česku, či nikoliv. „Ti dopravci prostě musejí vědět, na čem jsou,“ tvrdí ministr.
Situaci se splavněním Labe má vyřešit nový jez u Děčína, jehož stavba se připravuje již zhruba 15 let. Zatímco ministerstvo dopravy zbudování jezu podporuje, ministerstvo životního prostředí, které vede Strana zelených, je proti. „Já prostě musím zlomit koaličního partnera, nebo se musí změnit vláda,“ dodává ke sporu Řebíček. V krajním případě by bylo zapotřebí situaci řešit nějakým útlumovým programem. „Jsem optimista. Podle mě nebude nutné dělat útlumový program,“ uzavírá ministr.
Ve spárech Německé dráhy
Samotní rejdaři jsou k měnícím se postojům ekologů a zejména ministerstva životního prostředí výrazně radikálnější. Podle jejich slov není žádným tajemstvím, kdo za vším stojí a kdo může výrazně prosperovat z nesplavného Labe. „Je to jednoznačně Německá dráha, která zcela nepokrytě financuje aktivity německých ekologických sdružení a má napojení i na české ekology,“ míní zástupce Sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR, který si však nepřál být jmenován.
Jeho tvrzení ale podporuje i fakt, že Německá dráha upravuje své sazby v oblasti nákladní dopravy podle toho, jak splavné či spíše nesplavné Labe je. „Někteří čeští ekologové nemají s ochranou přírody nic společného, o tu tady vůbec nejde,“ říká šéf Svazu dopravy ČR Jaroslav Hanák. Předseda Sekce vodní dopravy tohoto svazu Jiří Aster tvrdí, že na ministerstvu životního prostředí existuje přímé nařízení za žádnou cenu nepovolit výstavbu jezu u Děčína. Samotné ministerstvo ale tato obvinění odmítá s tím, že jedná čistě v souladu se zákonem.
Lodě postupně opouštějí Labe
Mezitím však obchodní lodě české Labe opouštějí. Část z nich posílají majitelé na zahraniční řeky, některé končí ve šrotu. Sešrotování čeká o prázdninách další dvě vlečné lodě, což podle jejich majitelů uvolní trh pro 240 kamionů. Česká nákladní říční flotila má nyní kolem stovky lodí.
V letošním roce byla situace se splavností Labe do května poměrně dobrá, už během pátého měsíce ale začala voda ubývat a hladina řeky se několikrát dotkla hranice splavnosti pro nákladní lodě. Kritické dolní hranice se hladina dotkla v květnu třikrát, nikdy však pod ni výrazně neklesla. Letošní rok je tak přes pokles hladiny stále příznivější než loňský. V roce 2007 období nízkých stavů nastalo již v polovině dubna a trvalo až do podzimu. Lodě tak často vůbec nemohly vyplout. Řeka byla loni splavná pouhých 182 dnů, což je nejméně za poslední léta.