Mlynářovi lidé nastupují: přátelské vazby, soudní spory s konkurencí
Poslední valná hromada Českého Telecomu se konala v pohodové předvánoční atmosféře. V sále na pražském Žofíně nechyběl stromeček, dárky, k dokonalé idyle chyběly snad jen koledy. Zabývat se v kulise předsvátečního míru hlouběji personálními změnami by nepůsobilo taktně. Teprve s odstupem měsíce vyvstávají otázky, které měly být zodpovězeny již tehdy, v pátek 20. prosince.
Týkají se osob, které do největší telekomunikační firmy přišly na návrh ministra Vladimíra Mlynáře (Unie svobody-DEU). Z vůle novopečeného šéfa resortu informatiky se do představenstva dostali soukromý ekonomický poradce Adam Blecha a auditorka Hana Doležalová, do dozorčí rady Mlynářovi náměstci Michal Frankl a Vladimír Šiška. Stín pochybností nad seriózností výběru kandidátu obestírá všechny jmenované. U každého z trochu jiných důvodů.
Doležalová a Frankl: jedna firma
Mezi Michalem Franklem (někdejší poslanec a náměstek ministra financí Ivana Pilipa, bývalý člen Unie svobody, který ze strany vystoupil v loňském roce po rozpadu čtyřkoalice) a Hanou Doležalovou existují přímé obchodní vazby. Doležalová je jednatelkou a spoluvlastnicí brněnské firmy Main Audit. Tuto firmu zakládala v roce 1995 právě s nynějším Mlynářovým náměstkem Michalem Franklem. Frankl je nadále v Obchodním rejstříku veden jako spoluvlastník firmy s podobným názvem, Main Consulting, která dříve (než se Frankl přestěhoval z Brna do Prahy) sídlila na stejné adrese jako Main Audit. Je tedy zřejmé, jakým způsobem se Hana Doležalová do představenstva Telecomu dostala.
Balkanizace politiky.
Mlynářova Unie svobody v minulosti tvrdě kritizovala snahu politických konkurentů prosadit po volbách do orgánů polostátních firem své věrné. „Je to balkanizace politiky a ekonomiky,“ komentoval někdejší místopředseda Unie svobody Petr Matějů v srpnu 1998 usnesení Zemanovy vlády, které mělo odstartovat širší personální změny ve strategických společnostech. Předseda strany Jan Ruml tehdy hovořil „o cestě do pekel“ a šéf poslaneckého klubu Mlynář „personální nálety“ označil za „velmi nešťastné“. Ve stejné logice je třeba se dnes ptát, proč Vladimír Mlynář do představenstva Telecomu prosadil třeba Adama Blechu, jenž jako soukromý podnikatel je provázán s politiky Unie svobody, konkrétně s bývalým poslancem a ministrem obrany Michalem Lobkowiczem a také s nynějším senátorem a exministrem zahraničí Josefem Zieleniecem, který je řazen do stejného politického tábora.
Parta která drží pohromadě
.
Blecha a Lobkowicz jsou partneři v poradenské firmě Corsum Group (viz www.corsum.cz). Blecha je zakladatelem, Lobkowicz se k němu přidal a stal se spolumajitelem v polovině loňského roku, bezprostředně poté, co ukončil své desetileté účinkování v Poslanecké sněmovně. Blecha také patřil k zakladatelům firmy JZ&P (Josef Zieleniec & Partners), která se zabývá lobbingem ve vztahu k Evropské unii. K dokreslení vzájemné provázanosti je třeba dodat, že Lobkowicz byl od roku 1993 do roku 1996 šéfem kabinetu ministra zahraničí Zieleniece. Přičemž letitý vztah Mlynáře k Lobkowiczovi a Zieleniecovi je v politických kruzích považován za přátelství.
Otázka tedy zní: Získal Adam Blecha prestižní a velmi dobře placenou funkci v polostátní telekomunikační firmě na základě osobních kontaktů na nynější politické špičky státu, nebo hrála roli pouze jeho odborná erudice? „Nemohu mluvit za pana ministra Mlynáře, proč mě do Telecomu doporučil, ale myslím si, že v tom žádné kamarádství nehrálo roli,“ odmítl Adam Blecha v rozhovoru pro týdeník EURO přímo se nabízející personální konstrukci. „Píše se rok 2003, není začátek devadesátých let, kdy se takto lidé do firem dosazovali. Když se podíváte na mé další funkce, měli byste dospět k závěru, že předpoklady pro tuto práci mám. Nejsem někdo, kdo s financemi nemá nic společného,“ dodává Blecha.
Rádio, pekárny, strojírny.
Je skutečností, že ač poměrně mlád (37 let), nepatří Adam Blecha v oblasti financí mezi začátečníky a může se pochlubit řadou úspěchů. Jako konzultant v oblasti fúzí a akvizic působí již deset let. Má především vazbu na komerční rádia. Je poradcem francouzské mediální skupiny Europe 1 Communication pro Českou republiku a předseda dozorčí rady rádia Frekvence 1, šéfuje i dozorčí radě strojírenského podniku Massag Bílovec na Novojičínsku (výrobce kovového konfekčního zboží a dodavatel součástek pro automobilový průmysl). Od loňska je také místopředsedou představenstva pekáren a mlýnů Odkolek, v němž reprezentuje zájmy lucemburské firmy Mimika, jež má zájem v Česku vytvořit silnou pekárenskou skupinu (EURO 41/2002). Frankofonně orientovaný Blecha (ve Francii studoval a má tam i trvalé bydliště) dříve pracoval v Corporate Value Associates, anglicko-francouzské konzultační firmě, a v Credit Lyonnais, v oddělení zaměřeném na fúze a akvizice.
Pomůžeme celé zemi.
Blíže se zastavit je ale třeba u další z firem, v níž je Blecha členem dozorčí rady - Imperio Regere. Jde o firmu, o jejíž aktivitách v minulém týdnu jako první informoval týdeník Respekt (shodou okolností mu Vladimír Mlynář svého času šéfredaktoroval). Imperio Regere (latinsky Říditi království) je výjimečná tím, že má v Obchodním rejstříku uvedeno základní jmění ve výši téměř dvanácti miliard korun (možno najít i na internetových stránkách www.imperio.cz). V jejím čele stojí kontroverzní náchodský podnikatel Milan Kožíšek (31), který proslul jako zlatokop v Ugandě. Firma Imperio Regere, založená v roce 1999, k vysokému základnímu jmění přišla v dubnu 2002, kdy jmění navýšil jistý Joseph Slyomovics. Devadesátiletý Kanaďan - zdroje týdeníku EURO uvádějí, že původem je z Petrohradu a přechodně pobývá v jednom z pražských hotelů - zvýšil jmění o 10,3 miliardy korun. Nešlo ale zdaleka o největší staříkovu investici v České republice. V lednu 2001 založil v Broumově na Náchodsku (tedy blízko Kožíškova bydliště) firmu Czech Financial Engineering Company za účelem investic v Česku. V červnu bylo rozhodnuto o zvýšení jejího základního jmění na neuvěřitelných 20 miliard korun. Ovšem peníze měly být složeny na účtu u nejmenované zahraniční banky, takže je podezření, že šlo - stejně jako u Imperio Regere – o finanční prostředky spíše fiktivní povahy. Firma Imperio Regere má v Česku velkolepé plány. „Chceme vstoupit do problémových podniků a napomoci všeobecné konjunktuře České republiky,“ uvedl Kožíšek pro Respekt. Imperio Regere se však nehodlá angažovat jenom v byznysu. Již loni Kožíšek prohlásil, že chce v Česku například vytvořit soukromou univerzitu Maxe Broda zaměřenou na humanitní vědy. Kanadská Stanford-Encaje, která je dnes údajně po Slyomovicsovi hlavním akcionářem, měla pro plánované investice vyčlenit celou miliardu dolarů (30 miliard korun). Adam Blecha se k projektu Imperio Regere hlásí. „Jsou to naši klienti a požádali mě, zda bych nebyl nějaký čas v dozorčí radě,“ říká a potvrzuje svou funkci poradce společnosti. „Vím o většině akvizic, které připravují, některých jednáních jsem se osobně zúčastnil. Na základě informací, které mám, se domnívám, že slíbené finance skutečně dorazí a firma bude schopna minimálně část, možná celý svůj plán realizovat a českému hospodářství skutečně pomoci,“ dodává Blecha. Ovšem konkrétnější být prý nemůže, protože by zveřejněním bližších údajů akvizice mohl ohrozit. V dozorčí radě Imperio Regere byl několik měsíců i jeho partner z Corsumu Michal Lobkowicz.
Princip mravní integrity.
U každé soukromé osoby, která má reprezentovat státní zájem, ale není státním zaměstnancem, vyvstává otázka, zda důvěrné informace, s nimiž ve firmách přichází do styku, nemohou být využívány pro jiné účely. Jak tedy došlo ke jmenování Adama Blechy do představenstva Telecomu? „Při jeho výběru nehrálo roli zprostředkování přes žádnou další osobu, neboť jej znám dlouhá léta osobně. Účast pana Blechy vyplývá z jeho poradenské činnosti,“ uvedl minulou středu ministr Vladimír Mlynář ve své písemné odpovědi pro týdeník EURO. Při výběru lidí do představenstva (tedy Blechy a Doležalové) hleděl prý „na princip odbornosti a mravní integritu kandidátů“. Nechtěl tam dosazovat své náměstky, protože v minulosti to v posudcích několikrát kritizovala Evropská komise (týkalo se to náměstkyně Marcely Gürlichové, která souběžně s působením v představenstvu Telecomu připravovala i telekomunikační legislativu). Je ovšem věcí osobního vkusu, zda je ve funkci přijatelnější náměstek se střetem zájmů, či přátelé a známí politiků. Mlynář se vyjádřil i k Blechově účasti v dozorčí radě společnosti Imperio Regere. „Jak jistě víte, členství v dozorčí radě nezakládá žádnou účast na podnikání společnosti – a to ani v případě firmy Imperio Regere – neboť jde o ryze neexekutivní orgán,“ prohlásil. To by ovšem mohlo platit jen tehdy, kdyby sám Blecha v rozhovoru nenaznačil, že jeho spolupráce na plánovaných akvizicích je hlubšího rázu.
Buď práci ČEZ.
Zcela jinou kapitolou je přítomnost Vladimíra Šišky - Mlynářova náměstka pro oblast jednotného informačního systému veřejné správy - v dozorčí radě Telecomu. Šišku lze označit za bývalého podnikatele, který se stal státním úředníkem. Podnikatelské éry se týká i jeho „problém“. Vše podstatné se odehrálo 27. června 2000, kdy Vladimír Šiška (37), trvalým bydlištěm v okrese Frýdek-Místek, jako jeden ze šesti spolumajitelů a předseda představenstva ostravské telekomunikační společnosti Echoton podepisoval smlouvu, na jejímž základě mělo být prodáno 51 procent akcií Echotonu pražské společnosti CEZTel (nyní se jmenuje ČEZnet), stoprocentní dceři elektrárenské společnosti ČEZ. Za ČEZnet podepisoval tehdejší ředitel Jiří Ehrlich. Akcie v celkové nominální hodnotě 5,1 milionu korun se prodávaly za 260 milionů korun. K podpisu došlo jen týden před valnou hromadou ČEZ, na níž se vyměnilo celé vedení (Theodora Dvořáka a Stanislava Svobodu vystřídal tým Jaroslava Míla). Nastoupivší šéfové byli názoru, že kontrakt byl v rozporu se schváleným obchodním plánem CEZTelu, který nijak nepočítal s účastí na projektech E-MIS (městské informační sítě) a TETRA, jimiž se Echoton zabýval. Předmětem sporu, který nebyl dodnes vyřešen, je kupní cena, kterou noví šéfové ČEZ označili za silně nadsazenou, přičemž jako argument uvedli, že samotný Echoton klíčový projekt E-MIS převedl na svou dceru za pouhých 200 tisíc korun. Šiška a spol. se odvolávají na ocenění provedené společností CAIB, které - jak uvádějí informace týdeníku EURO - hovoří o ceně v rozmezí 150 až 540 milionů korun, ovšem při splnění řady velmi citlivých předpokladů.
Střet zájmů.
Vladimír Šiška však v době, kdy k obchodu došlo, nebyl jen předsedou představenstva Echotonu. Již tehdy (přesně od 1. května do 30. září 2000) byl i ředitelem pro strategický rozvoj CEZTelu. V den prodeje se vyskytoval v manažerské pozici na straně kupujícího a zároveň šéfoval prodávající firmě, z čehož lze dovodit bezprecedentní střet zájmů. „Podmínkou obchodu ze strany kupujícího byl můj závazek pracovat dále na projektu,“ komentoval to Mlynářův náměstek Vladimír Šiška minulý týden. To by mělo určitou logiku, ovšem méně pochopitelná je časová posloupnost, prodeji akcií Echotonu předcházel Šiškův nástup do funkce ředitele v CEZTelu.
Schyluje se k soudu.
Šiška a jeho partneři nedostali zatím za Echoton ani korunu a vše bude řešit soud. CEZTel podal loni trestní oznámení na někdejšího šéfa Jiřího Ehrlicha, protože se domnívá, že byl spáchán trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku. Policie případ - také v loňském roce - odložila. „Ovšem proti tomuto usnesení byla v zákonné lhůtě podána stížnost, kterou v současné době řeší městské státní zastupitelství,“ uvedl pro týdeník EURO tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Akcionáři Echotonu zase zažalovali CEZTel o zaplacení kupní ceny. „V současné době mám pohledávku za společností CEZTel a záležitost řeší Městský soud v Praze,“ potvrzuje i náměstek Šiška. Mlynářův pobočník se tímto ovšem ocitá v podivuhodné roli, kdy jako náměstek z ministerstva informatiky bdí nad rozvojem telekomunikací, přičemž v jedné z telekomunikačních firem působí v dozorčí radě a zároveň v konkurenční vede svůj soukromý obchodní spor. Nejde rozhodně o běžný jev. Ministr Vladimír Mlynář říká, že o Šiškově problému ví od doby, kdy se dostal do čela Úřadu pro veřejné informační systémy (ÚVIS), který je dnes součástí ministerstva. V ÚVIS Šiška náměstkuje od roku 2001, kdy tato instituce ještě spadala do resortu řízeného ministrem Karlem Březinou, šéfem Úřadu vlády ČR v éře Miloše Zemana.
Lobbující Kuča.
Zajímavé v této souvislosti je i údajné angažmá Zemanova asistenta Jaromíra Kuči (místopředseda severomoravské ČSSD). „Kuča na vedení ČEZ v čele s Jaroslavem Mílem velmi tvrdě naléhal, aby Echotonu slíbené peníze zaplatilo, jinak prý je mediálně znemožní. Nakonec to uťal tehdejší předseda dozorčí rady CEZTelu František Brožík,“ uvedl důvěryhodný zdroj obeznámený s celým případem. Vladimír Mlynář v reakci na otázky týdeníku EURO nepřímo reprodukoval vyjádření svého podřízeného. „Pro přesnost dodávám, že trestní oznámení v této věci podaná na členy orgánů CEZTelu byla všechna policií odložena jako nedůvodná,“ uvedl ministr na závěr své odpovědi. I to je postoj, který má vypovídající hodnotu.
