Vážená redakce,
jako Váš pravidelný čtenář jsem si v týdeníku EURO číslo 12 z 25. 3. 2002 přečetl článek „Kriminalizace byznysu“ o Motorpalu a o obviněných členech vedení této společnosti.
V článku jsou zpochybňovány odborné kvality vyšetřovatele (nemohu posoudit), který napadá cenu 89 Kč za převod většinového podílu akcií společnosti Motorpal. V témž článku se píše, že společnost Motorpal je vysoce zisková, prosperující a že tato společnost mimo jiné splatila za dva roky úvěr ve výši 478 milionů Kč (který měl původně hradit její majoritní akcionář). Při základním kapitálu Motorpalu - tehdy cca 800 milionů Kč a jmenovité hodnotě akcie 1000 Kč činí výše této splátky nejméně 200 Kč na akcii za rok. Společnost i přesto vytvořila za uplynulé roky kumulativní nerozdělený zisk ve výši cca 100 milionů Kč (to jest 125 Kč na akcii). Může mít většinový podíl ve společnosti, která takto úspěšně hospodaří, hodnotu 89 Kč (na akcii), tedy necelých devět procent jmenovité hodnoty akcií?
Aniž bych se ztotožňoval se závěrem vyšetřovatele, že hodnota akcie odpovídá účetní hodnotě čistého obchodního jmění firmy ve výši 829 Kč na akcii, je mi jasné, že její hodnota mnohonásobně převýší oněch 89 Kč. Pokud v této věci JUDr. Dědič nebo jiný advokát s věhlasným jménem zpracoval právní analýzu, pak může v takovém stanovisku tvrdit nejvýše to, že veřejně obchodovatelné akcie oceňujeme jejich tržní hodnotou.
Ovšem v daném případě jde o něco jiného než o správné účetní ocenění převáděných akcií. Jde o to zajistit, aby představenstvo při správě majetku akcionářů postupovalo v jejich nejlepším zájmu a převádělo akcie z firmy za nejlepších možných podmínek pro společnost, aby vyvinulo při výkonu své funkce náležitou péči (podle dnešní terminologie - péči řádného hospodáře), a prodávalo tak majetek firmy za maximální dosažitelnou cenu. Touto cenou není v případě převodu většinového balíku akcií cena dosažená na veřejných trzích, kde bylo obchodováno se zanedbatelných množstvím akcií. Cena většinového balíku je cenou prémiovou, která v daném případě dosahuje zjevně mnohonásobku tržní ceny.
Domnívám se, že jmen v článku uvedených advokátů bylo zneužito, když zpracovávali právní stanoviska k problematice sice související, ale odlišné od merita věci. Nabízí se ono známé přísloví o voze a koze. Méně pravděpodobnou variantou je, ale ani tu nelze vyloučit, koneckonců i to je předmětem povolání advokáta, že v zájmu klientů jsou souvislosti v posudcích účelově manipulovány nebo řekněme eufemismem mírně přizpůsobeny.
Shodou okolností argumentaci přesně odpovídající té, která se objevila v článku „Kriminalizace byznysu“, použil při líčení této věci na odborném semináři bývalý advokát pan JUDr. Teryngl. Nicméně před aktivním a přemýšlejícím publikem s ní neobstál.
Naučili jste své čtenáře kritickému pohledu na naši ekonomickou realitu, proto Vás prosím, neprovokujte jejich důvěru a neriskujte jejich jistě vrtkavou, ale dosud přetrvávající přízeň.
Ing. Mgr. Antonín Továrek
Vyjádření redakce:
Vážený pane Továrku,
z dostupných informací, které jsem ve zmíněném článku zveřejnil, vyplývá, že manažeři Motorpalu řešili problém, jak zaparkovat jeho akcie pro budoucího strategického partnera. Prodej akcií byl doprovázen uzavřením opční smlouvy na právo zpětného nákupu za tutéž (Vámi a vyšetřovatelem zpochybňovanou) cenu a tato opce již byla realizována. Tvrzení, že manažeři se „levně“ dostali k vlastnictví Motorpalu, je proto jen těžko udržitelné.
Pavel Matocha