Devět manažerů bylo obžalováno z půlmiliardového tunelu
Titulek „Život za katrem“ na obálce magazínu Hospodářských novin překrývá velkou vězeňskou fotografii. V zasedací místnosti představenstva společnosti Motorpal Jihlava nám magazín podává předseda její dozorčí rady František Kovář s komentářem: „Tak už se připravujeme“. On a osm jeho kolegů z Motorpalu bylo totiž loni v září obžalováno z tunelování této firmy. Vyšetřovatel došel k závěru, že manažeři poškodili Motorpal o necelých půl miliardy korun. Případ nyní leží u Krajského soudu v Brně.
Nezvykle dobré výsledky.
Výrobce vstřikovacích zařízení pro vznětové motory Motorpal, a. s., byl v roce 1995 zprivatizován tehdejšími manažery (respektive jejich firmou Motorpal Jihlava, s. r. o.) za 478 milionů korun. Úvěr na nákup, který poskytla Česká spořitelna, byl splacen v roce 1997. Firma je stabilně v černých číslech, zvyšuje produktivitu práce (mimo jiné snížila počet zaměstnanců z pěti tisíc na necelé tři tisíce), po úpadku domácího automobilového průmyslu na počátku devadesátých let se zvládla přeorientovat na exportní firmu (dnes vyváží 80 produkce). Předseda představenstva Vladimír Drvota (je rovněž mezi obžalovanými) uvádí, že Motorpal navíc ročně investuje 150 milionů korun a ve fondu nerozděleného zisku je 100 milionů korun. Jediný úkol, který se managementu zatím nedaří naplnit, je nalezení silného strategického investora, pro kterého Motorpal drží 56 procent vlastních akcií.
Se zákonem do tunelu.
Kde je tedy ono tunelování, z něhož jsou František Kovář, Vladimír Drvota, František Chromý, Antonín Policar, Jan Chalupa, Miloslav Ileček, Karel Sklenář, Jiří Slabý a Jaroslav Nechvátal obžalováni? V lednu 1996 (tedy v zápětí po privatizaci) se v souladu s úvěrovou smlouvou sloučily Motorpal Jihlava, s. r. o., a Motorpal, a. s. Eseróčko zaniklo, jeho majetek a závazky přešly do akciovky, která tak vlastně vlastnila sebe samu. Na základě Obchodního zákoníku tím muselo dojít ke zcizení vlastních akcií. Manažeři použili další své eseróčko (Motorpal Diesel), který od Motorpalu, a. s. v květnu 1996 odkoupil téměř půl milionu akcií za tržní cenu platnou daný den na pražské burze.
A tady vidí vyšetřovatel a jím najatí znalci kámen úrazu. Tvrdí, že účetní cena jedné akcie byla 829 korun, a tím, že management Motorpalu prodal tyto akcie za cenu ten den platnou na veřejných trzích (89 korun na akcii), způsobil společnosti škodu ve výši 380 milionů korun. Na absurdnost tohoto obvinění policii postupně upozorňovali znalci najatí Motorpalem – například Miroslava Bartošíková z advokátní kanceláře Čalfa, Bartošík, profesor Jan Dědič z advokátní kancelář Kocián, Šolc, Balaštík, či Jiří Nekovář ze společnosti Euro-Trend. Všichni tito odborníci se shodli, že prodej akcií za cenu dosahovanou na veřejných trzích přesně odpovídal tehdy platným předpisům.
Navíc v září 2001 se sloučila společnost Motorpal Diesel s Motorpalem, a. s., a společníci Dieselu se vzdali práva na výměnu obchodních podílů za akcie nástupnické společnosti. Akcie zaparkované pro strategického partnera v Motorpalu Diesel se tedy vrátily zpátky, a to na základě původně podepsané opční smlouvy za stejnou částku, za jakou byly nakoupeny. Dividendy se nevyplácely.
Továrníkem nebudu.
Na podezření, že Motorpal Diesel a Motorpal, a. s. se sloučily právě kvůli vznesené obžalobě, a že manažeři měli zájem výrobce vstřikovacích zařízení ovládnout i vlastnicky, současný předseda představenstva a generální ředitel Vladimír Drvota odpovídá: „Nikdo z nás si nechtěl hrát na továrníka. To bylo naše vnitřní ujednání. Můžeme korespondencí s ministerstvem pro privatizaci doložit, že původně jsme chtěli, aby privatizované akcie zůstaly ve Fondu národního majetku pro budoucího strategického partnera. Být manažerem prosperující zahraniční firmy je přece lepší než být vlastníkem technicky zaostávající firmy vlastní. Fakt, že jsme nechtěli Motorpal vlastnicky ovládnout, dokládá i skutečnost, že jsme prováděli intervenční nákupy na zvýšení ceny jeho akcií. A pokud jde o transakci s firmou Motorpal Diesel, kromě opční smlouvy můžeme ukázat i zápis ze zasedání představenstva z května 1996.“
V tomto zápisu se uvádí: „Akcie v držení společnosti Motorpal Diesel slouží výhradně k žádoucí koncentraci majetkových práv společnosti Motorpal a.s. za účelem jejího dalšího rozvoje. Konstatuje se, že cílovým řešením je kapitálové spojení s významným evropským či světovým subjektem ve shodném oboru podnikání. Po nalezení takového partnera budou přijaty takové kroky, například fúze obou společností, aby celkový výnos z prodeje akcií šel výhradně ve prospěch Motorpalu a.s. jako její kapitálové posílení.“
Zdá se, že zdánlivě úspěšný zářez na pažbě akce Čisté ruce, končí velkou blamáží. Po neodůvodněně uspěchaném zatčení Milana Šrejbera na lůžku vojenské nemocnice druhý den po operaci hlavy, ukazuje i případ obžalovaných manažerů Motorpalu, že při vyšetřování a postihování ekonomické kriminality v České republice jde někdy o jiné kategorie, než je spravedlnost.
