Osmý nejbohatší muž planety Lakshmí Mittal si připsal další vítězství – navýšení podílu v ostravské hutní společnosti ArcelorMittal bude pro něj velmi výhodné. Dle dohody o narovnání s Českou republikou má za jedenáctiprocentní státní podíl uhradit necelých sedm miliard korun. Nemusí ale platit hned, může po miliardě ročně splácet až do roku 2015. První splátku již český stát obdržel. „Jelikož cena za akcii byla znalcem stanovena v roce 2008 a k podpisu dohod došlo až v roce 2009, souhlasili jsme s rozložením plateb do sedmi splátek. Transakce, která je díky poklesu cen akcií i hospodářské situaci výhodná pro stát, tak bude vypořádána v roce 2015,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Kritici ale výhodnost transakce pro stát zpochybňují. Nejen že Česko obdrží peníze se zpožděním, ale především po odeznění ekonomické krize může být cena akcií hutí výrazně vyšší. Dohady o nestandardních vztazích s českým státem však nejsou jedinou kontroverzí kolem největší tuzemské ocelárny. Její hospodaření nedávno na podnět minoritních akcionářů začala prošetřovat protikorupční policie. Drobní vlastníci tvrdí, že mateřský ArcelorMittal poškozuje svou českou dceru i jejich zájmy. Zejména se jim nelíbí, že ostravská huť poskytla firmám ze skupiny ArcelorMital ve formě půjček s nízkými úroky téměř 25 miliard korun, místo aby tento kapitál výhodně zhodnotila či vyplatila dividendy. Škodu, kterou údajně huť na půjčkách mateřské skupině utrpěla, vyčíslili přibližně na tři čtvrtě miliardy korun. Menšinové akcionáře ArcelorMittalu znepokojily i další kroky – představenstvo firmy uveřejnilo v Hospodářských novinách inzerát oznamující na 6. srpna svolání mimořádné valné hromady, která měla schválit používání akcií ostravské huti jako zástavu za úvěry. Minoritáři se obávají, že ArcelorMittal potřebuje akcie zastavit, protože mu selhaly garance právě za půjčky od ostravské dcery. To zástupci hutí rozporují, ale podrobnosti k tomuto kroku uvést nechtějí. Valná hromada svolaná na tento týden byla mezitím zrušena.
