Ministr ? nancí veřejně přiznal, že je úplně stejný „jako oni“. A to je pro něj právní i politický problém
Dvouhodinový projev v Poslanecké sněmovně, za který by se nemusel stydět ani Fidel Castro, Andreji Babišovi moc nepomohl. Jeho přiznání, že vlastníky anonymních akcií Farmy Čapí hnízdo byly jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky, potvrzuje, že zde došlo k neoprávněnému čerpání evropské dotace. Jde totiž o osoby těsně spojené s někým, kdo na dotaci evidentně nemá nárok. Existuje k tomu i evropský judikát, na což tak nějak mimochodem upozornil Babišův vlastní deník Dnes. Jde o případ malé německé ? rmy HaTeFo, která přišla o dotace, ačkoli příbuzenské spojení nebylo zdaleka tak těsné.
Nutnost vrátit padesátimilionovou dotaci se tudíž zdá nezpochybnitelná. Trestněprávní odpovědnost ministrových příbuzných i jeho samého je pak samozřejmě na posouzení orgánů činných v trestním řízení a ty zatím i v mnohem spornějších případech postupovaly v poslední době vůči veřejným činitelům mimořádně nekompromisně.
Mimochodem deník Dnes upozornil na další případ, kdy Babiš obcházel zákon.
Tentokrát v souvislosti s nákupem státní zemědělské půdy, který byl v určité době omezen na podnikatele v zemědělství a vylučoval velké ? rmy. Tehdy mu dělal bílého koně stejný Martin Herodes, který ? guruje nyní jako dočasný spoluvlastník Čapího hnízda.
Lze tak jenom zalitovat, že si Andrej Babiš nevzpomněl na legendární obhajovací řeč svého mladého a nedávno zesnulého přítele Stanislava Grosse, jenž se před televizními kamerami se svým plachým úsměvem prohlásil za křišťálově čistého politika, který to myslí upřímně.
Je nesporné, že oba případy a způsoby obcházení zákona nejsou v Česku ničím výjimečné a obdobně postupovali i další bohatí lidé, aniž by jim vznikaly jakékoli problémy. Jenže Babiš je také politik a ústavní činitel, i když to stále popírá. Do politiky navíc dojel na vehiklu poháněném principem „nejsem jako oni“. Když se nyní ukazuje a na plné pecky veřejně ventiluje, že je úplně stejný, je to pro něj nejen právní, ale také velký politický problém.
JAKO PAROUBEK
Nepochybně existuje pevné a nikoli malé voličské jádro, které bude přesvědčeno, že to na něj ma? áni z českého Palerma zlovolně ušili, aby se ho zbavili, jak nakonec také sám v onom fascinujícím projevu snad stokrát zopakoval. Jenže tohle voličské jádro není dost velké, aby ho v jakýchkoli dalších volbách učinilo premiérem, a pro všechny ostatní se buď už stal, nebo postupně stane toxickou osobou, jejíž koaliční potenciál bude nevyhnutelně klesat. Babiš tak může nakonec dopadnout jako Jiří Paroubek, který v roce 2006 vyhrál volby, ale vláda se sestavovala bez něj.
Do voleb to však bude problém zejména pro premiéra Sobotku. Socialisté se sice nyní radují, jak se nenáviděný Babiš máchá v průšvihu, ale moc jim nedochází, že v tom s ním jsou také. Jako by zapomněli na příběh Jiřího Čunka, který tvrdohlavě setrvával v Topolánkově vládě, místo aby rezignoval a vyčkal na výsledek vyšetřování, a zcela tak zničil její kredibilitu.
MUČENÍ SOBOTKY
Prostor pro nějakou vlastní iniciativu a sílu na odstavení Babiše nemají, dokud sedí na Hradě Miloš Zeman. Prezidentovi oslabování premiéra vyhovuje, a tak spojí svůj zájem o Babiše jako podporovatele v příštích prezidentských volbách s ukájením své averze k bývalému stranickému příteli. Odvolání ministra ? nancí proto nedopustí. Sobotka tedy bude vší silou držet koalici pohromadě a bude muset snášet atak svého koaličního partnera, který začne z jeho ne zrovna oslňující politické minulosti vytahovat staré kauzy typu privatizace OKD či hříšků spojovaných s premiérovým přítelem Radkem Pokorným.
Ministr ? nancí bude mít čím dál větší potíže s vyšetřováním. A možná nejen Čapího hnízda. A lidovci pak budou podle svého zvyku oběma partnerům/sokům házet pod nohy slupky od banánů. Všichni dohromady mají jediné štěstí, že bezzubá pravice stále projevuje pramalou schopnost nabídnout voličům alternativu.
O autorovi| PAVEL PĺRAL, paralp@mf.cz