Sázkové kanceláře hospodářskou krizi nepociťují. Vloni naopak zažily nejúspěšnější rok ve své historii. Jejich obraty poskočily meziročně až o třicet procent. Děkovat za to mohou především internetovému sázení.
Autor: Jakub Stadler
Sázkové kanceláře tvrdí, že rok 2009 znamenal pro trh českého kurzového sázení skutečnou revoluci. Ministerstvo financí totiž na konci roku 2008 povolilo přelomovou novinku pro domácí sázkové kanceláře – internetové sázení, které do té doby zakazovalo. Důvodem změny byly stížnosti domácích firem na to, že zahraniční internetové společnosti je nelegálně připravují o zisky. I když neměly oprávnění na českém trhu působit, tudíž neplatily daně a povinné odvody na dobročinné účely, jež dosahují až dvacet procent z obratu firmy, stát s nimi nic nezmohl. Zahraniční firmy poukazují na to, že jim podnikání v Česku povoluje evropská licence.
Zahraničních webů s kurzovými sázkami jsou desítky, více než patnáct z nich je v češtině nebo slovenštině. K největším patří Bwin, Interwetten, Sportingbet a Unibet. Podle odhadů Asociace provozovatelů kurzových sázek odčerpávaly z českého trhu kolem čtyř miliard korun. České společnosti si stěžují i na špatné konkurenční prostředí. Peníze, které zahraniční internetové firmy na odvodech ušetří, mohou podle asociace využít k nastavení výhodnějších kurzů a k přetahování zákazníků. „Stále tady existují rozdílné podmínky pro domácí a zahraniční společnosti, což v konečném důsledku znamená diskriminaci domácích společností,“ kritizuje generální ředitel společnosti Chance Peter Sederowsky. Vadí mu, že Ministerstvo financí nepodniká žádné kroky, které by sjednotily podmínky pro české i zahraniční společnosti provozující kurzové sázení na českém trhu. Firmy s licencí v Česku musí dodržovat pravidla: platit správní poplatek, poplatek za státní dozor a přispívat na charitu, sport nebo kulturu.
Tržby se zvedly o třetinu
V oblasti legalizace internetového sázení však v Česku nastal zlom. „Tipsport, jednička českého kurzového sázení, mohl loni na začátku ledna nabídnout možnost uzavírat sázky přes internet,“ konstatuje ředitel společnosti Petr Knybel. Od počátku loňského roku začaly nabízet tuto možnost sázkařům i další velké společnosti – Fortuna, Chance, Synot, Tip a Sazka. Dnes už má licenci na on-line sázení osm kanceláří. Udělení dalších pěti Ministerstvo financí zamítlo, protože žadatelé nedokázali doložit, jak budou kontrolovat věk sázejících, což je jednou z podmínek pro udělení licence.
Sazka díky nové možnosti dosáhla vloni největších tržeb ve své historii. Obrat ze sázkové a loterijní činnosti jí vzrostl meziročně o čtyři procenta na téměř 8,4 miliardy korun. Rekordní nárůst zaznamenaly hlavně kurzové sázky, které vzrostly téměř o 90 procent a jejich podíl na celkových vkladech kurzových sázek dosáhl 85 procent.
Tipsportu vzrostly loni tržby ze sázek o 30 procent na 6,38 miliardy korun. Hned v prvních dnech roku 2009 se k sázení po internetu u Tipsportu zaregistrovaly tisíce lidí a další postupně přibývali. Dnes využívá pravidelně tohoto způsobu sázení několik desítek tisíc sázkařů.
Letos mají sázkové kanceláře dvě období žní – zimní olympijské hry v kanadském Vancouveru a fotbalové mistrovství světa v Jihoafrické republice, kam se ale česká reprezentace neprobojovala. O to víc bodovala zimní olympiáda. „Podle odhadů přinesla sázkovým kancelářím tržby kolem 600 až 700 milionů korun,“ potvrzuje výkonný ředitel Asociace provozovatelů kurzových sázek Marek Herman. Ani letošní rok tak zřejmě nebude špatný. „Můj tip je, že tržby na podobné úrovni udržíme i letos,“ věří ředitel Tipsportu Knybel. Také on potvrzuje, že na pozitivní vývoj tržeb měl vliv především rozjezd sázení po internetu. Hospodaření společnosti nezasáhla ani hospodářská krize, na rozdíl od řady jiných českých firem nemusel Tipsport propouštět zaměstnance.
Přiškrtit hazardní hry?
Regulace hazardu a jeho vyšší zdanění, které by nalilo další miliony do prázdné státní pokladny, se staly předmětem předvolebního boje. Především lidovci, ale i sociální demokraté a komunisté přišli se snahami více regulovat a zdanit hazard, nebo dokonce úplně zakázat internetové sázení. Svými předlohami přispěly i Senát a hlavní město Praha. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny nakonec minulý týden vypracoval komplexní pozměňovací návrh, který k radosti sázkových kanceláří zákaz internetového sázení neobsahuje. Neřeší však ani pro ně palčivý problém kolem zahraničních internetových firem.
Vadí nám, že z návrhu vypadl zákaz internetového sázení,“ připouští předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Ale ještě víc mu vadí, že návrh je podle něj „šitý na tělo Sazce“, protože u videoloterijních terminálů se má platit za centrální jednotku, nikoli za každý automat zvlášť, což je prý výhodné právě pro Sazku.
„Shoda se rodila velmi těžko,“ vysvětluje člen rozpočtového výboru sněmovny za KSČM Jiří Dolejš. Poslanecká sněmovna se návrhem loterijního zákona ve druhém čtení zabývala minulý týden. Poslanci věří, že změna projde ještě do voleb. Senátor za ODS Jiří Liška, který je zastáncem zákazu internetového sázení, je však skeptický. „Myslím, že zákon o regulaci hazardu už nebude do voleb přijat,“ míní. Stejně jako Cyril Svoboda připouští, že by byl ochoten jej podpořit, i když nebude ideální. „Každý pokrok je dobrý, pokud budou mít obce možnost regulovat hazardní hry na svém území, není důvod, proč bychom novelu nepodpořili,“ tvrdí oba shodně.
Jedno je jisté: příjmy z hazardu v Česku rostou, točí se v něm ročně přes sto miliard korun, ale místo regulace se zatím podmínky pro jeho provozování spíše změkčovaly. Zákonodárci mají nyní možnost ukázat, zda v této oblasti zvláštního podnikání jsou ochotni opravdu přitvrdit.
