Tlak na cenu je nyní nejvýraznějším trendem na realitním trhu. Kupci žádají slevy a hledají nemovitosti, které mají potenciál cenového růstu. Požadavek na levnější bydlení odstartoval vlnu zájmu o energeticky úsporné nemovitosti.
Poptávka po tomto bydlení od loňska stoupla téměř o 50 procent. Kvůli rostoucím cenám energií se klienti v poslední době zajímají nejen o prodejní cenu nemovitosti, ale také o náklady spojené s jejím provozem.
Ve standardním novém bytě o rozloze 90 m2 jsou roční náklady na energie přibližně o 15 tisíc korun vyšší než v bytě nízkoenergetickém. Pokud by cena energie rostla průměrně o 5 procent ročně, pak celková úspora za dobu 40 let dosáhne překvapivých 1,8 milionu korun.
Současný pokles poptávky po nových bytech nahrává kvalitnějším bytovým projektům, mezi které patří i energeticky úsporné stavby. Protože nálepka „eko“ pomáhá prodávat, někteří developeři současné popularity zeleného bydlení zneužívají. Jako nízkoenergetické dnes inzeruje stavby téměř každý, kdo používá stavební izolace. Se skutečnými nízkoenergetickými parametry však takové bydlení nemá nic společného. Skutečně nízkoenergetických bytových projektů je na trhu zatím málo, přitom zájem o ně je velký. Mezi těch nemnoho dokončených patří například domy od naší developerské firmy.
Nízkoenergetické stavby letos začal podporovat i stát, nejmasivnějším dotačním programem je Zelená úsporám. Dotaci je možné získat i na byt v novostavbě, ale podporovány jsou jen energeticky pasivní domy a o peníze může žádat až majitel bytu, nikoli sám developer. Tato kritéria nejsou pro většinu developerů motivací k úsporným opatřením a příliš nevěřím, že tato dotace trh energeticky úsporných domů rozhýbe.