Danielem Lattnerem
Podnikatelé si dnes mnohem častěji pronajímají lukrativní obchodní adresy, aby si zvýšili image. Firmy z menších měst tak virtuálně sídlí v krajských městech, firmy z předměstí mají adresy v centru. „V současné době nabízíme virtuální kanceláře v 16 byznyscentrech v Česku a na Slovensku,“ říká Daniel Lattner, ředitel společnosti Office House, která virtuální kanceláře provozuje.
EURO: V čem je klasická kancelář jiná oproti virtuální? LATTNER: V případě virtuální kanceláře jde v podstatě o pronájem adresy se zajištěním kompletní kancelářské administrativy včetně organizace schůzek a zajištění zasedacích místností. Klient u nás může mít i telefonní linku. Telefonáty přijímáme jménem dané společnosti a po dohodě s klientem buď hovory rovnou vyřizujeme, nebo přepojujeme. Stejně tak je to s příjímáním pošty. O veškeré korespondenci, kterou převezmeme, je klient okamžitě obeznámen. Poštu si u nás vyzvedává sám, nebo mu ji přeposíláme. Podnikatelé také mohou využít osobní asistentku, jež vyřizuje běžnou agendu včetně pochůzek. Řada podnikatelů využívá naše byznyscentra k setkání se svými partnery, k jednání s orgány státní správy, případně k poradám a školením.
EURO: Je těžké přesvědčit českého podnikatele, že klasickou kancelář nepotřebuje? LATTNER: Stále více podnikatelů chápe, že dobrá adresa je skvělým marketingovým nástrojem. Nejčastějším důvodem jejího virtuálního pronájmu je snaha zvýšit si prestiž. Často se setkáváme s tím, že podnikatel hodlá expandovat a se současnou adresou má menší šanci uspět. Povědomí o virtuálních kancelářích proto u nás rychle roste.
EURO: Řada podnikatelů ale kvůli snaze ušetřit umísťuje kanceláře do svého bytu. LATTNER: Vesměs jde o podnikatele, kteří nemají žádné zaměstnance a nepotřebují ani kancelář. Tím ale riskují. Je tu třeba riziko exekuce osobního majetku. Pokud se podnikatel dostane do problémů, tak exekutoři, kteří zabavují majetek dlužníka na adrese, kde má společnost sídlo, často nezkoumají, jestli zabavený majetek je skutečně majetkem firmy. Pokud je sídlo firmy psané na byt či dům, úředníci klidně mohou v rámci prohlídky firmy prohledávat celý byt. Virtuální kancelář dokáže všechny tyto problémy eliminovat.
EURO: Realitní kanceláře i developeři si v současné době stěžují na rapidní pokles poptávky v oblasti prodeje a pronájmu komerčních prostor. Jak je to u virtuálních kanceláří? LATTNER: U nás je situace přesně opačná. Právě krize má za následek, že k nám řada podnikatelů přichází. Vede je k tomu snaha ušetřit. Provoz klasické kanceláře je spojen s nájemným, náklady na provoz, údržbu a dalšími povinnostmi. Tyto náklady se mnohdy šplhají až do desetitisíců korun za měsíc. Virtuální kancelář přitom mohou mít již od několika set korun měsíčně.
EURO: Dá se nějak specifikovat skupina podnikatelů, která má o virtuální kanceláře největší zájem? LATTNER: Klienty k nám přivádějí tři základní důvody. Snaha získat prestižní adresu v centru města, možnost snadněji a efektivněji expandovat do dalších regionů a potřeba ušetřit za provoz běžné kanceláře.
EURO: Působíte na českém i slovenském trhu. Sledujete v těchto zemích nějaké rozdíly v přístupu k virtuálním kancelářím? LATTNER: V Česku jsou virtuální kanceláře ve velkých městech oblíbeným místem pro regionální podnikatele, kteří se tak snaží dostat z vlivu místních úřadů. Z různých analýz je patrné, že zejména daňové úřady jsou v malých městech mnohem aktivnější než ve velkých. Řada firem, jež časté kontroly sužují, proto raději změní sídlo. Na Slovensku třeba tohle nefunguje. Tam takové problémy neřeší.