NEOCHOTA ZEMĚDĚLCŮ PŘIZPŮSOBIT PRODUKCI JATEČNÍCH PRASAT MOŽNOSTEM JEJICH ODBYTU A SELHÁNÍ ROLE ODBYTOVÝCH DRUŽSTEV JSOU ZÁKLADNÍ PŘÍČINOU OPAKUJÍCÍCH SE CENOVÝCH KRIZÍ NA TRHU S VEPŘOVÝM MASEM. POKUSY O VÝPRODEJ PŘEBYTEČNÝCH PRASAT DO NÁRUČÍ ZÁKAZNÍKŮ JSOU ZÁVAŽNÝM PORUŠENÍM ZÁKONA.
Pracovníci odbytového družstva Centroodbyt prodávají vepřové maso na parkovišti
Za prodej masa v terénu, jak k němu někteří zemědělci ve snaze vytrestat masokombináty za to, že za jatečná prasata platí nízké ceny, mohou podle tiskového mluvčího Státní veterinární správy ČR (SVS) Josefa Dubna hrozit sankce až půl milionu korun. „Takovýto způsob nejen že je nevhodný, ale není ani v souladu se zákonem. Možnost prodávat kusy masa do náručí zákazníků veterinární legislativa nezná, každý prodejce výsekového masa, to znamená půlek, čtvrtí a porcovaného masa, musí ve svém obchodě splnit celou řadu přísných podmínek veterinárních a hygienických, krom toho musí mít i pro tuto činnost schválení od příslušné veterinární správy,“ konstatoval mluvčí. Pokud podle jeho slov krajská veterinární správa nebo její inspektorát zjistí, že někdo porušuje tímto způsobem zákon, je povinna takovémuto jednání třeba i ve spolupráci s policií zabránit a udělit právnické osobě pokutu.
DOVOZ MASA SE ZDVOJNÁSOBIL Současný přebytek vepřového masa v ČR je logický a ani náhodou nepředstavuje pouhých 1,8 procenta, jak tvrdí Jan Veleba, šéf nejvýznamnějšího odbytového družstva v oblasti vepřového masa Centroodbyt. Podle letošní Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství ČR (MZe), týkající se vepřového masa, stoupá v ČR od roku 2000 neustále mírně produkce jatečných prasat a rostou i zásoby této komodity. Zatímco celková domácí spotřeba klesla za posledních pět let asi o pětinu, dovoz vepřového se od roku 2000 téměř zdvojnásobil (z 19,3 tisíce tun v živé hmotnosti na letos předpokládaných téměř 40 tisíc tun). To vše ústí do situace, kdy přebytek vepřového na tuzemském trhu roste, což pro zemědělce v praxi znamená výrazný pokles cen. Cena kilogramu jatečných prasat za poslední dva měsíce poklesla téměř o deset korun, z 37,00 koruny ve 41. týdnu letošního roku na 27,63 koruny ve 49. týdnu. Řada zemědělců ale prodává prasata za 25 korun za kilogram. Takové zpeněžení ovšem prvovýrobcům nepokrývá výrobní náklady, které jsou v podmínkách ČR u dobrých chovatelů mírně nad hranicí 30 korun za kilogram. V konkurenci s průměrnými cenami ve většině zemí EU by sice naši zemědělci obstáli, jsou však i státy, jako například Dánsko, kde jsou náklady na kilogram jatečného prasete výrazně nižší - až o pět korun. V samotné EU je přitom přebytek této komodity také, což je limitující z hlediska možného zvýšení exportu. Současná situace přitom zdaleka není nejhorší. Podle předsedy Českého svazu zpracovatelů masa Ladislava Steinhausera lze totiž v příštím roce očekávat na domácím trhu přebytek vepřového ve výši nejméně 80 000 tun. Podle jeho odhadu lze totiž v roce 2004 předpokládat dovozy vepřového masa do ČR na úrovni letošního roku, což činí přibližně 40 000 tun. „Dalších 40 000 tun se k nám doveze formou zpracovaných výrobků, například prostřednictvím centrálních dodavatelů nadnárodních obchodních řetězců. To v praxi znamená buď obdobné množství vepřového z ČR vyvézt, nebo snížit produkci jatečných prasat,“ domnívá se Steinhauser. Stejně jako v předchozích letech bude navíc možné na počátku příštího roku čerpat preferenční kvóty na dovoz vepřového za výhodných celních podmínek, od května kromě toho padnou veškeré celní bariéry vstupem ČR do EU. Pokud se nenajde odbyt pro tuzemské vepřové v zahraničí, je pro zemědělce jediným řešením výrazně snížit stavy jatečních zvířat. Začít by přitom měli okamžitě, do EU vstupuje ČR za necelý půlrok, což přesně odpovídá produkčnímu cyklu prasat. ODBYTOVÁ DRUŽSTVA ZKLAMALA Základní roli v regulaci nabídky vepřového masa by přitom měla sehrát, pokud by se v ČR uplatnily mechanizmy obvyklé v zahraničí, takzvaná odbytová družstva. Jejich dosavadní činnost ovšem musí být pro zemědělce zklamáním. Ani družstvo Agropork, ani „družstvo družstev“ Centroodbyt nedokázaly pádu farmářských cen zabránit, přestože Agropork ovládal více než pětinu tuzemské nabídky jatečných prasat a podíl Centroodbytu je ještě vyšší. Problém je především v tom, že celá řada zemědělců prodává jatečná zvířata za nižší ceny, než které odbytová družstva doporučují, zejména proto, že v dobách cenových pádů je zapotřebí přerůstajících prasat se co nejdříve zbavit. Jinak totiž rostou náklady na další krmení a navíc vyšší podíl tuku u překrmených zvířat znamená další cenový propad, neboť jsou taková prasata zařazována do nižších kvalitativních kategorií. Tuzemská odbytová družstva prvovýrobců mají prostě daleko do podobných subjektů v EU. „U nás hrají vlastně jen roli distributorů, skutečné odbytové družstvo podle principů EU u nás neexistuje,“ domnívá se Steinhauser. Skutečností je, že tuzemská družstva se soustředí jen na vytváření tlaku na příznivé ceny a zmíněnou distribuci. K jakýmkoli regulacím nabídky dosud žádné nenašlo odvahu. POMOC STÁTU JE OMEZENÁ**
Při problémech s odbytem či cenou jakékoli komodity hledají zemědělci obvykle pomoc u státu. Jeho možnosti však nejsou velké, přesto se pokusil zvýšení odbytu vepřového pomoci prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). SZIF se totiž podle mluvčí Jitky Slukové rozhodl podpořit skladování 5000 tun vepřového s cílem pomoci při stažení přebytku z trhu, žádný zájemce se ale nepřihlásil. Fond přitom podle Slukové v první polovině roku dotačně podpořil vývoz 4000 tun jatečných prasat a 28,5 tisíce selat. S náklady 41 milionů korun pomohl oživení cen jatečných vepřů o deset korun asi na 35 korun za kilogram v říjnu. „Zemědělci si ale zvýšení ceny vyložili jako signál k navýšení stavů prasat, takže nyní je opět nadbytek. Finanční prostředky fondu nejsou bezedné,“ uvedla Sluková.
