Menu Zavřít

Krize zdaleka nekončí

11. 9. 2009
Autor: Euro.cz

Za desetinovým růstem české ekonomiky se skrývá německé šrotovné

Propad ekonomiky měřený vývojem hrubého domácího produktu se podle údajů Českého statistického úřadu v uplynulém čtvrtletí zastavil. Po dvou výrazných poklesech se HDP ve druhém čtvrtletí nepatrně mezičtvrtletně zvýšil o desetinu procenta. Meziročně hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí klesl o 5,5 procenta, což je největší propad za dobu existence samostatné České republiky. Součet výkonu domácí ekonomiky za první pololetí letošního roku činí minus pět procent oproti loňskému prvnímu pololetí. Ke stabilizaci přispěl především zpracovatelský průmysl, který po propadu o 9,5 procenta v prvním čtvrtletí zvýšil výkon o 1,3 procenta. Rostlo rovněž stavebnictví, konkrétně o 2,6 procenta. V poklesu pokračoval obchod (o 1,4 procenta) a energetika (o 12,1 procenta). Na cestě vzhůru je stále nezaměstnanost, která ve druhém čtvrtletí stoupla o necelý procentní bod na 7,9 procenta.

Nic moc čísla Snad jediným pozitivním faktem na publikovaných číslech je to, že Česká republika ve druhém čtvrtletí vystoupila z recese. Tedy alespoň formálně, neboť HDP vzrostl o desetinu procenta. Statistický úřad zpřesnil původní hodnotu růstu o 0,3 procenta, kterou analytici vesměs adorovali jako jasný náznak obratu k lepšímu. Můžeme však očekávat, že druhé pololetí letošního roku nebude nijak oslnivé a možná nastanou i další mezičtvrtletní poklesy. Důležitá pro srovnání je skutečnost, že první část roku je tradičně nejslabší. A to jak na straně spotřebitelské poptávky, tak z hlediska například státních infrastrukturních investic, obchodu i průmyslové výroby. Druhé čtvrtletí je naopak nejsilnější. Jednak díky sezonním pracím, zemědělství, rozjezdu stavebnictví, nejsou dovolené a do hry vstupuje daňové přiznání. „Pravda, druhý kvartál je rozpočtově nejsilnější. Je to zklamání. Na druhou stranu buďme rádi alespoň za nějaký růst,“ říká ministr financí Eduard Janota. Částečně má pravdu, v době krize je určitě jakási stabilizace dobrou zprávou. Jenže optikou výhledu do blízké budoucnosti si musíme uvědomit, že mezi nejslabším a nejsilnějším čtvrtletím byl posun pouze o desetinu procenta. Jak potom dopadnou výsledky pro zbytek roku?

Cizí vlivy Za ubohým desetinovým růstem se skrývá německé šrotovné, které vymrštilo výrobu v domácích automobilkách. Bez německé podpory nákupu nových vozů by propad pokračoval. Navíc vzhledem k nízkým maržím u dotovaných vozů klesá automobilkám navzdory růstu výroby provozní zisk. Šrotovné v Německu ještě ke všemu skončilo a na řadu přijdou jeho negativní dopady. Tedy zejména předčasně uspokojená poptávka. Škoda chystá propouštění, zatím jen agenturních pracovníků. Očekává propad zhruba o třicet procent kapacity linek na fabie. „V případě krátkodobého třetinového poklesu by lidé přešli na jiné pozice. Při delším propadu by skončily asi dva tisíce lidí z agentur. Pokud ale bude útlum pokračovat a firma nenajde nové trhy, přijde v příštím roce o práci až pět set kmenových zaměstnanců,“ upozornil šéf odborů automobilky Jaroslav Povšík. Už dnes jistý třetinový pokles zasáhne i subdodavatele. „Škodovka je naším klíčovým zákazníkem. Při třetinovém propadu zakázek zrušíme jednu směnu a propustíme 25 lidí z montáže a předvýroby,“ říká Marek Ryšavý, výrobní ředitel dodavatele světlometů Hella Autotechnik.

Politické dárky Tahanice s Ústavním soudem a očekávané volby hrozící patem mohou vést až k rozpočtovému provizoriu, což by pro domácí ekonomiku mohlo znamenat totální kolaps. Nynější, pravděpodobně listopadový termín znamená, že na projednání státního rozpočtu zbude jen několik týdnů. Naštěstí však Senátem může projít Janotův balíček, který by udržel příští deficit na úrovni letošního roku. „Se skřípěním zubů bychom zvedli ruce pro,“ přiznává exministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. ODS zřejmě konečně pochopila, že nelze čekat na výsledek voleb. Cena protikrizových opatření totiž vysála z rozpočtu tolik peněz, že Nečasův nástupce Petr Šimerka nemá na vyplácení důchodů a dávek. Zrušením protikrizových opatření se letošní rok ještě nějak zalepí, pro ten příští je však třeba vytvořit pevně definované zdroje. Pro rok 2010 bude mít stát v důchodové bilanci sekyru ve výši čtyřiceti miliard korun. A ty už se vymetáním koutů pokladny dohromady neposkládají.
Následující rok bude pro Česko jednoznačně nejhorší. Ministr Janota již vyždímal ze státního rozpočtu prakticky možné maximum. Ze současné situace na ministerstvu práce a sociálních věcí je zřejmé, že příští rok se bez opatření na příjmové straně rozpočtu nepodaří dostát mandatorním výdajům. Řečeno obecnou češtinou, důchody by mohly klesnout o čtyřicet miliard, sníží se úroveň zdravotní péče a nezaměstnaní dostanou menší dávky.

bitcoin_skoleni

Zbytek regionu za námi Přesto jsme na tom ve srovnání s dalšími zeměmi regionu střední a východní Evropy téměř skvěle (viz Všichni v minusu). Lépe jsou na tom jen Poláci, za což vděčí jednak menší exportní orientaci, ale zejména tvrdým škrtům a umírněnému utrácení pravicových vlád. Opticky dobře vypadá i Maďarsko, tam je však třeba brát v potaz, že Maďaři si svou krizi vytvořili ještě pár let před nástupem té světové a mají nižší srovnávací základnu. Navíc tam účinkují opatření nadiktovaná Mezinárodním měnovým fondem. Rumunsko a Bulharsko dělí schopnost využít vstupu do EU a postup reforem. Zatímco Rumunsko těží z přístupu a provedených změn výrazným oslabením propadu, situace Bulharska se nadále zhoršuje. Ukrajinu naopak táhne k zemi spíše vleklá vnitropolitická krize. Slovensko doplácí na nečinnou vládu populisty Roberta Fica a zřejmě také na uspěchané přijetí eura. Slovinská ekonomika kopíruje tu naši, tamní výrazný propad zavinil pokles exportu a investic. Drastické propady Pobaltí má na svědomí gigantická exploze dluhů, kterou způsobily tamní banky. Světová recese dala Pobaltí už jen pověstnou ránu do vazu.
Fakt, že ve srovnání prakticky s celou Evropou naše výsledky vycházejí jako dobré, by neměl zastínit extrémní rizika příštího roku. Rozdíl mezi volným pádem parašutisty a sebevraha také není v době letu, ale až při přistání.

Tabulka:
Všichni v minusu Meziroční vývoj HDP v regionu střední a východní Evropy (v procentech) 1. q.; 2. q.; země -3,5 -4,8 Bulharsko
-3,4; -5,5 ČR
-15,6 -16,1 Estonsko
-18,0 -20,0 Litva
-12,6 -22,4 Lotyšsko
-2,5 -2,1 Maďarsko
0,8 -1,4 Polsko
-6,4 -1,2 Rumunsko -5,6 -5,3 Slovensko
-8,5 -9,3 Slovinsko
-20,3 -18,0 Ukrajina
Pramen: Eurostat

  • Našli jste v článku chybu?