Nejméně 10 tisíc lidí údajně zahynulo při krvavém zásahu čínských bezpečnostních sil proti prodemokratickým demonstrantům na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989. Vyplývá to z nedávno odtajněných britských dokumentů, o nichž dnes informoval zpravodajský server BBC News. Dosavadní odhady se pohybovaly mezi několika stovkami a více než tisícovkou obětí.
Čínská armáda poslala v noci z 3. na 4. června 1989 tanky proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali při protestních akcích demokratické reformy. Na konci června 1989 čínská vláda uvedla, že při zásahu přišlo o život 200 civilistů a několik desítek příslušníků bezpečnostních sil.
Tehdejší britský velvyslanec v Pekingu Alan Donald ale v tajné diplomatické depeši napsal, že obětí bylo na náměstí Nebeského klidu minimálně 10 tisíc. Tento údaj prý získal od přítele člena čínské státní rady, což je nejvyšší administrativní orgán, v jehož čele stojí premiér.
Telegram, který britský ambasador Donald poslal den po masakru, tedy 5. června 1989, je uložen v britském státním archivu v Londýně a společně s dalšími dokumenty byl odtajněn letos v říjnu.
Výročí potlačených demonstrací si pravidelně připomínají v Hongkongu
Můj zdroj je člověk, který mi „předal informaci, již mu poskytl blízký přítel, který je v současné době členem státní rady“, napsal britský velvyslanec Donald. Uvedl přitom, že jeho zdroj byl v minulosti spolehlivý a že „dokáže rozlišit fakta od spekulací“.
„Studenty vyrozuměli, že mají hodinu na to, aby opustili náměstí, ale po pěti minutách na ně zaútočily tanky,“ napsal ambasador. „Studenti se chytili za ruce, ale byli sraženi tanky. Ty pak přejížděly znovu a znovu těla, rozmačkávaly je na paštiku a zbytky shrnul buldozer. Pozůstatky pak byly spáleny a hadicí spláchnuty do stoky,“ vylíčil velvyslanec. „Čtyři studentky prosily o své životy, ale skončily probodnuté bajonety,“ dodal.
Podle Donalda „se někteří členové státní rady (vlády) tehdy domnívali, že země je na pokraji občanské války“.
O demonstracích z roku 1989 se doposud nepíše v žádných čínských učebnicích a toto téma je v Číně nadále tabuizováno. Každoročně si ale výročí událostí připomínají aktivisté po celém světě, včetně Hongkongu a Tchaj-wanu.
Čtěte také:
Čína staví plovoucí jaderné reaktory. Okolí je ve střehu
Peking: Pro setkání s dalajlamou neexistuje omluva
