Platební morálka v Evropě se v posledních měsících nijak zvláště nezlepšila, naopak. Ve většině průmyslových odvětví se lhůty splatnosti faktur spíše prodloužily. Proto si evropské podniky stále častěji sjednávají úvěrové pojištění, které je chrání alespoň před nejhoršími důsledky této situace.
Úvěrové pojištění Platební morálka v Evropě se v posledních měsících nijak zvláště nezlepšila, naopak. Ve většině průmyslových odvětví se lhůty splatnosti faktur spíše prodloužily. Proto si evropské podniky stále častěji sjednávají úvěrové pojištění, které je chrání alespoň před nejhoršími důsledky této situace.
Platební morálka evropských firem se v období let 2006 až 2007 zhoršila. Vyplývá to z průzkumu „Payment Practise Barometer“, který na jaře uskutečnily Atradius Credit Insurance a deník Financial Times Deutschland. Všeobecně se platí později. Nejhůře je na tom sféra dopravy, kde se platby ve zmíněném období prováděly 53 dní po fakturaci, zatímco na jaře roku 2005 to bylo jen 43 dní.
Institut úvěrového pojištění je proto mezi podnikateli stále více oblíben. Platí to i v České republice. Jestliže ještě před několika lety většina podnikatelů úvěrové pojištění neznala, dnes je v Česku zájem o tento typ pojistek už takřka srovnatelný s vyspělými tržními ekonomikami. Přitom stále častěji slouží nejen k zajištění exportních dodávek, ale i v domácím obchodním styku. Dodávky na úvěr jsou totiž standardem, pojištění proti platební neschopnosti odběratele je tedy významným instrumentem ochrany dodavatelů.
„Zájem o pojištění je velký, dosahujeme dvouciferné nárůsty předepsaného pojistného. Ještě více roste objem pojištěných obchodních kontraktů, ročně téměř o 20 procent,“ popisuje domácí situaci na trhu tohoto speciálního typu pojištění Hynek Rasocha, obchodní ředitel pojišťovny Euler Hermes Čescob. Ta byla první soukromou firmou, která v Česku úvěrové pojištění před zhruba deseti lety začala nabízet. Dnes už je tento typ pojištění i v tuzemské podnikové sféře dobře známý. Princip je jednoduchý: podnikatel dodává odběrateli na úvěr a právě splacení tohoto úvěru si pojišťuje – ani v případě bankrotu svého partnera tedy o své pohledávky nepřijde.
Proč se neplatí?
Druhotná platební neschopnost, tedy situace, kdy jeden podnik neplatí svým odběratelům, protože jemu samotnému neplatí jeho vlastní klienti – to je v Česku největší zdroj pojistných událostí v oblasti úvěrového pojištění. „Dosti často je příčinou potíží také nepromyšlená obchodní politika, hlavně výběr neprověřených obchodních partnerů. A někdy jde samozřejmě i o podvodná jednání pojištěných,“ doplňuje katalog českých platebních neduhů Rasocha.
Podle něj ovšem na zadní „platební“ kolečka myslí stále více firem: vyšší poptávka je přitom odrazem reálných hospodářských poměrů. Ze statistik pojišťoven totiž vyplývá, že platebních poruch – tedy vlastně pojistných událostí – přibývá. Například právě u Euler Hermes Čescob jejich počet za uplynulé čtyři roky stoupl o zhruba 60 procent, vyplacené pojistné o 48 procent.
Klient úvěrových pojišťoven má ze své pojistky užitek hned několikrát. Především už při uzavírání pojistky pojišťovna jaksi místo něj kontroluje a prověřuje bonitu jeho odběratele, a to na základě záznamů z rozsáhlých informačních databází. A pokud jsou získané informace varovné, kontrakt s takovým podnikem prostě nepojistí. Pokud je pojistka sjednána a k platbě nedojde, pak konkrétní kontrakt dodavateli zaplatí pojišťovna. Pojištěnec ovšem musí počítat s jistou spoluúčastí, tak jako třeba u pojištění automobilů.
Do značné míry může být v praxi problémem určitý odklad výplaty pojistky (obvykle 90 dní po splatnosti faktury), v mnoha případech ale právě v této době odběratel nakonec zaplatí. „Takřka řádový rozdíl v hodnotě problematických platebních případů a vyplaceném pojistném je odrazem naší úspěšnosti při vymáhání pohledávek. Oproti podnikům disponujeme širokou mezinárodní sítí poboček, které znají místní poměry,“ vysvětluje Rasocha.
Internet namísto agenta
Sjednat si úvěrové pojištění není záležitost nijak složitá, ale také nikoli triviální. „Máme v nabídce i sjednání po internetu, ale podobně jako je tomu v případě životních pojistek, je lepší osobní jednání. Internetový systém prodeje přichází ke slovu jen při velmi jednoduchých pojistkách pro menší podniky,“ říká Rasocha.
Pojistné sazby přitom jsou u všech pojišťoven velmi podobné, pohybují se v řádu promile hodnoty pojištěného kontraktu. Přitom ceny spíše klesají a lze je dále snižovat. „Stále častěji naše zákazníky dělíme podle rizikovosti, od čehož se také odvíjí výše pojistného. Vedle toho stálí zákazníci dostávají slevy,“ vysvětluje Rasocha.
Podle něj se nejvíce pojišťují výrobci a dodavatelé surovin, oceli a hutních materiálů, dále také potravinářské, chemické firmy a nadprůměrně rovněž producenti počítačového vybavení a textilu. „Naproti tomu se jen málo pojišťují dodavatelé v automobilovém průmyslu, dopravě a stavebnictví,“ vypočítává Rasocha. Shodou okolností jsou to právě ta odvětví, která v současnosti prožívají konjunkturu. „Příznivá hospodářská situace a nárůst obchodů vede u některých firem k jisté lehkomyslnosti,“ komentuje situaci Július Kudla, ředitel Euler Hermes Čescob.