Pevnostní město Terezín, které by mělo být v roce 2007 zapsáno do seznamu světových kulturních památek v rámci mezinárodní organizace UNESCO, potřebuje okamžitou finanční pomoc. Město Terezín vypadá na první pohled velmi zanedbaně. Velkou měrou se na tom podepsaly loňské povodně, během nichž byl Terezín zcela pod vodou.
Pevnostní město Terezín, které by mělo být v roce 2007 zapsáno do seznamu světových kulturních památek v rámci mezinárodní organizace UNESCO, potřebuje okamžitou finanční pomoc.
Město Terezín vypadá na první pohled velmi zanedbaně. Velkou měrou se na tom podepsaly loňské povodně, během nichž byl Terezín zcela pod vodou. Kromě poškození naprosté většiny domů ohrozila voda 30 kilometrů podzemních chodeb. Ty jsou v havarijním stavu a vyžadují okamžitou rekonstrukci. Pokud se tak v nejbližší době nestane, hrozí, že pevnost Terezín, která je městskou památkovou rezervací, již nikdy nebude v přijatelném stavu. Dokonce v mnoha místech hrozí zhroucení stávajících staveb. Největším problémem je nedostatek financí, které trápí městský úřad včele se starostou Janem Horníčkem. „Současný rozpočet města je tak akorát na údržbu fasád domů,“ komentuje finanční situaci Terezína jeho starosta.
Terezín chátrá již řadu let
Katastrofální stav pevnostního města Terezín však nezpůsobily jen povodně. Ty vlastně dokončily dílo zkázy a „jenom“ přispěly k pokračujícímu postupnému několikaletému chátrání. V roce 1997 město opustily vojenské jednotky a začaly etapy převodu majetku ministerstva obrany na městskou správu. Jedná se o téměř kompletní pevnostní systém, nemovitosti uvnitř pevnostního systému, velké kasárenské budovy a další objekty. Celkem jde zhruba o 40 procent všech budov v celém městě. Město sice má ve své správě původní státní vojenský majetek, podle stávající legislativy však s ním deset let nesmí nijak nakládat. Nemůže ho tedy ani prodat a urychlit tak jeho rekonstrukci. Pokud se s tím co nejdříve nic nestane, není vůbec vyloučeno, že kulturní památka Terezín se stane neopravitelnou. Nelze ani vyloučit, že z ní zbudou jen ruiny.
Pevnost založil císař Josef II.
Městská pevnost Terezín zahrnuje Velkou a Malou pevnost, horní a dolní retranchement a dále části Litoměřické a Bohušovické kotliny a hřbitova. Terezín, který leží severozápadně od hlavního města Prahy při soutoku řek Labe a Ohře, byl založen koncem osmnáctého století na základě zkušeností z období prusko-rakouských válek probíhajících v době vlády císařovny Marie Terezie. Je zcela unikátním druhem města-pevnosti, jehož urbanistická kompozice, obytné, správní a výrobní stavby tvořily od samého počátku založení vlastní pevnosti (základní kámen byl položen 10. října 1780 císařem Josefem II.). Důležitým obranným prvkem byla voda, kterou bylo možno systémem stavidel napouštět do pevnostních příkopů a chránit jí i severní a jižní stranu pevnosti prostřednictvím rozsáhlých inundačních kotlin o ploše kolem 180 hektarů. Západní strana hlavní pevnosti a východní strana malé pevnosti, které nebylo možné chránit vodou, byla zabezpečena rozsáhlým systémem podzemních galerií s minovými chodbami o celkové délce zhruba 30 kilometrů. Terezínská pevnost představuje unikátní pevnostní komplex, který nemá nikde ve světě obdoby. V roce 2007 by mohla být podle Radka Vraného z Městského úřadu Terezín zahrnuta mezi seznam památek mezinárodní organizace UNESCO. Na území města je 85 domů zapsaných jako kulturní památka, z celkového počtu 203 objektů (domů) nacházejících se na území pevnostního města je 170 domů v primární památkové ochraně a pouze 33 objektů je sledováno sekundárně z hlediska podmínek památkové rezervace.
Světoznámé židovské ghetto
Během 2. světové války se Terezín stal světoznámým židovským městem-ghettem, respektive koncentračním táborem, kam byli občané židovského původu od listopadu 1941 postupně deportováni nacisty do hlavní pevnosti. Tam měli být soustředěni dočasně a poté odvezeni do vyhlazovacích táborů. V nich se uskutečňovalo tzv. konečné řešení židovské otázky. Židovským vězňům sloužila k ubytování nejprve kasárna a po vystěhování původních terezínských obyvatel v roce 1942 i všechny civilní domy. Při obrovském přeplnění tábora však obývali i půdy, sklepy a kasematy ve valech. Kromě Židů z protektorátu Čech a Moravy sem proudili transporty z Německa, Rakouska, Holandska, Dánska a koncem války i ze Slovenska a Maďarska. Za necelé čtyři roky terezínským ghettem prošlo více než 140 000 vězňů - mužů, žen a dětí. Místní tzv. židovská samospráva podléhala nacistické komandatuře a starala se o vnitřní chod tábora. Přímý dohled nad židovskými vězni vykonávali protektorátní četníci. Malá pevnost, která je v současné době nejvíce navštěvovaná turisty, sloužila jako věznice německého gestapa.
Chybí miliardy korun
Záplavy v loňském roce, které postihly celou Českou republiku, urychlily v Terezíně potřebu okamžitě řešit poškození celého pomalu chátrajícího města. Jak již bylo řečeno, městský rozpočet v žádném případě nestačí. Městský úřad se proto rozhodl hledat další zdroje. Řešením by mohla být i spolupráce s firmou Rewop, která radnici pomáhá v řešení koncepčních otázek a prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj je její činnost pro Terezín financována. Na městském úřadě pracují její zaměstnanci, kteří v podstatě suplují práci chybějících úředníků, na které město nemá ze svého rozpočtu dostatek peněz. Starosta Jan Horníček si rovněž hodně slibuje od fondů v rámci Evropské unie. Terezín potřebuje miliardy korun. Před povodněmi město podle Radka Vraného vyžadovalo dvakrát méně finančních prostředků, než je tomu nyní.
Terezínské ulice těsně po opadnutí velké vody v loňském roce.
Městská pevnost Terezín se potýká s velkými problémy i několik měsíců po povodních.
Podzemní chodby jsou ohroženy nejvíce.
FOTO: ARCHIV
