K rozjezdu Penty využil její spoluzakladatel peníze, které vydělal dovozem čínského textilu do československých obchodních řetězců
Když se před pár lety nadchnul Marek Dospiva pro malý triatlon, přinutil k tréninku na tuhle sportovní akci i většinu zaměstnanců z centrály společnosti Penta. „Motivoval lidi tak, že se skutečně na závod připravovali a dřeli. Snížil tak průměrnou tělesnou hmotnost na jednoho zaměstnance ve firmě o několik kilogramů,“ s úsměvem nedávno vzpomínal jeden z vysoce postavených manažerů Penty. Časopis Forbes zařadil letos v dubnu Dospivu na sedmé místo v žebříčku nejbohatších Čechů, přičemž jeho majetek odhadl na 12,5 miliardy korun. A je více než pravděpodobné, že suma vyčíslující souhrnnou hodnotu jeho majetku v dalších letech ještě výrazně vzroste.
MILIONY OD KOŠIL Marka Dospivu jeho obchodní partneři a spolupracovníci hodnotí jako člověka se smyslem pro detail, který si moc nepotrpí na diplomacii a raději volí přímý a otevřený přístup. Miliardář, který je největším akcionářem investiční skupiny Penta, o sobě s oblibou prohlašuje, že je velmi opatrný při investování. „Peněz si vážím, protože jsem každou korunu vydělal vlastní usilovnou a houževnatou prací,“ citovala před nedávnem Dospivu slovenská média.
Již několik let v tuzemském byznysu platí, že pokud se na tuzemském trhu prodává nějaká zajímavá firma či jiné aktivum, takřka se stoprocentní jistotou se na seznamu zájemců objeví i jméno Penty. Investiční skupina se v minulosti ucházela o privatizaci Severočeských dolů, podíl v OKD nebo odpadové firmy AVE. Pro budování úspěšné investiční skupiny, tedy minimálně její české části, byl přitom Dospiva klíčovým mužem. „Ročně projevíme zájem o desítky takových firem,“ uvedl před časem. A čím víc pokusů, tím větší přehled o situaci na trhu a šance na dobrý obchod.
Marek Dospiva vystudoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů a absolvoval roční stáž na Pekingské univerzitě.
A studium v Číně výrazně ovlivnilo jeho podnikatelskou budoucnost. Již počátkem devadesátých let v době pekingských studií začal spolu se spolužákem Jaroslavem Haščákem dovážet do tehdejších československých obchodních řetězců čínské textilní výrobky. „Byl to úmorný, vyčerpávající a nekonečný kolotoč cest do Číny a zpátky, kde jsme museli s Haščákem kontrolovat každou zásilku zboží, košile, bundy,“ vzpomínal kdysi na podnikatelské počátky Dospiva. Cesty do Číny byly možná úmorné, zato velmi výdělečné. Dospiva s Haščákem totiž díky nim vydělali své první miliony. Cesta k postu jednoho z nejvlivnějších tuzemských podnikatelů mohla začít.
BYLO NÁS PĚT Peníze vydělané dovozem textilu později Dospiva a Haščák použili jako startovní kapitál Penty. A společně s dalším budoucím partnerem Jozefem Oravkinem začali v Bratislavě obchodovat na trhu s cennými papíry. Již v roce 1993 tři podnikatelé zakládají společnost Penta Brokers, do které přizvali dva další partnery, Martina Kúšika a Juraje Herka. Všichni se znali ze studií v Moskvě a tehdejším Československu. Nově založenou společnost pojmenovali Penta, přičemž její jméno odkazuje k pěti zakládajícím partnerům.
Spolupráce byla úspěšná od samého počátku. Prvním mezníkem pro úspěch Penty byl rok 1997, kdy firma ovládla fond VÚB Kupón, jehož hodnota aktiv tehdy dosahovala zhruba devíti miliard slovenských korun. Fond spravoval více než sto podniků, takže se jeho prostřednictvím Penta dostala k velkým obchodům s akciemi mimo jiné takových firem, jako byly Východoslovenské železárny, Slovenská pojišťovna nebo Slovnaft. Penta posléze svůj podíl ve VÚB prodala se zhruba dvacetiprocentním zhodnocením, na obchodu údajně vydělala přes miliardu korun. „Po VÚB Kupónu nám dostatek kapitálu umožnil získávat ve firmách majoritu, restrukturalizovat je, zvyšovat jejich tržní podíly a následně takto zhodnocená aktiva prodat,“ komentoval úspěšný start Penty Dospiva. Na principu, který popsal, funguje Penta dodnes.
I díky VÚB Kupón spanilá jízda Penty (stejně jako Marka Dospivy) za úspěchem mohla pokračovat. Již v roce 2001 vstoupila firma na český trh, o čtyři roky později Penta vytvořila standardní strukturu firmy private equity. Od té doby získala podíly v několika strategických společnostech, mimo jiné Aeru Vodochody a sázkové kanceláři Fortuna.
GAUNER, KÁMOŠ, GAUNER Ne všechny aktivity Marka Dospivy však skončily vítězstvím. Neúspěchem dopadla například snaha Penty o majetkový vstup do tuzemské loterijní a sázkové jedničky, společnosti Sazka. Největší podíl na pádu společnosti měl její dlouholetý ředitel Aleš Hušák, nicméně Dospiva se s ním nepěkně zapletl. „Společně jsme se dohodli, že přispějí k záchraně Sazky,“ oznamoval počátkem února roku 2011 překvapeným novinářům usměvavý Hušák. Do party, která měla zachránit Sazku a současně s tím získat ve firmě významný balík akcií, navíc přibral lobbistu Martina Ulčáka. Celá akce, kterou vedl právě Dospiva, byla o to pikantnější, že se spolumajitel Penty několikrát nechal v kuloárech slyšet, že je nutné z čela Sazky vymést Hušáka. A při komentování jeho angažmá ve vedení firmy neváhal používat slova jako žába na prameni a gauner. Spolupráce se nicméně nakonec nezdařila a Dospiva a Ulčák se rozešli s Hušákem ve zlém.
V témže roce se nezdařila Dospivovi ještě jedna záležitost. Jeden z nejbohatších Čechů se stal členem Pražské protikorupční rady (Prapor), kterou založil tehdejší primátor Bohuslav Svoboda. Jeho angažovanost v Praporu ale vydržela jen několik měsíců. Poté, co několik prázdninových dnů strávil ve své vile na Korfu společně s lobbisty Romanem Janouškem, Tomášem Hrdličkou, advokátem Robertem Perglem a tehdejším starostou Milanem Richtrem, jej přestal Svoboda na zasedání zvát.
PŘESTAVUJEME PRAHU Nezdary jsou v Dospivově profesní kariéře spíše výjimečné, naopak převládají úspěchy. Z Penty se s jeho přispěním stala jedna z nejvýznamnějších investičních skupin v regionu a firma pokračuje v expanzi. Poté, co letos opustil Pentu jeden z jejích spoluzakladatelů Martin Kúšik, zbývající partneři si přerozdělili kompetence ve firmě. Dospiva má nyní na starost veškeré investice skupiny v České republice.
Německo se má stát teritoriem, kde Penta proinvestuje v blízké budoucnosti podstatnou část svých financí. Do konce roku 2015 zhruba čtvrtinu portfolia. Na tamní trh vstoupila společnost již v roce 2012 akvizicí strojírenské společnosti Gehring Technologies. Velký útok povede Dospiva i v České republice. Penta se chce totiž výrazněji prosadit v tuzemském zdravotnictví a již delší dobu vede jednání o vstupu do jednoho z tuzemských zdravotnických uskupení. Cílem je vytvořit v regionu, tedy v Česku, Polsku, na Slovensku a v Německu, výrazného hráče z oboru zdravotnictví, který bude mít roční tržby zhruba 300 milionů korun.
Patrně nejoblíbenějším Dospivovým projektem současnosti, soudě dle jeho slov, je první realitní projekt Penty v Česku – budování kancelářského komplexu Florentinum.
V Praze v ulici Na Florenci vznikne takřka padesát tisíc metrů čtverečních nových kancelářských ploch. První zájemci se do nových prostor nastěhují již počátkem příštího toku. Penta pak chce pokračovat v čištění centra Prahy kolem Masarykova nádraží. „Máme tu čest a možnost postavit vlastní ulici. To je šance, která se developerovi v Praze naskytne jen jednou za několik set let,“ tvrdí Dospiva.
O autorovi| VADIM FOJTÍK, fojtik@mf.cz