Fígl, jak obejít daň uvalenou na tabákové výrobky, je dobře známý. Stačí dovézt listy tabáku, tvrdit, že je to hnojivo nebo dekorační předmět, a rozprodat je kuřákům. Nejde o žádnou levnou legrácku. Například v roce 2013 přišlo Česko podle vyjádření Generálního ředitelství cel kvůli šedému dovozu tabákových listů minimálně o 355 milionů korun.
A stát také proti pašerákům tabáku tvrdě zasahoval. Celníci tabákové listy zabavovali, policisté hloupější prodejce stíhali a soudy odsuzovaly – například v říjnu dostal Polák Adam Filus sedm let vězení za nezdanění celkem sedmdesáti tun tabáku. Činili se i poslanci, kteří letos novelizovali zákon o spotřebních daních a výslovně zdanili i surový tabák.
Jenže nyní to vypadá, že by postihování pašeráků mohlo být daleko složitější než dosud. Jeden tabákový spor (o vcelku směšných 481 kil „listí“ společnosti Eko-Tabak) dospěl až k Nejvyššímu správnímu soudu a ten se 29. října rozhodl položit Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku, jestli lze nenařezané tabákové listy považovat z hlediska příslušné evropské směrnice za předmět daně, a pokud ne, tak jestli je vůbec má Česko právo danit na základě svých vlastních zákonů.
Advokát Petr Valent, který společnost Eko-Tabak zastupuje, říká, že usnesení soudu nemá ještě do detailu nastudované, a dodává, že „vůbec není jasné, jak Soudní dvůr EU věc uchopí“. Pokud ale soudní dvůr rozhodne, že české zákony evropské směrnici neodpovídají, bude je podle něj parlament muset v každém případě upravit.
Jednoduchá story
Příběh, kterým se bude soud v Lucemburku zabývat, není ani trochu složitý. V červnu 2013 přišli celníci na kontrolu českobudějovického obchodu společnosti Eko-Tabak.
Prodavačka zrovna v řezačce krájela asi kilo nezdaněného tabáku. Dalších zhruba deset kil – fermentovaných, usušených a zvlhčených – tabákových listů leželo přímo v prodejně a zbytek hned vedle ve skladu. V obchodě se nic jiného neprodávalo, cena byla 120 korun za 100 gramů listí a řezačka byla podle celníků zákazníkům volně k dispozici.
Do prodejny pak dorazili oba jednatelé firmy – Richard Klabouch a Olaf Harms – a vše se začalo komplikovat. Na dotaz, k čemu tabák mají, odpověděli jednatelé podle svědectví celníků, že stejně jako při dřívějších dvou kontrolách, tedy ke hnojení a dekoračním účelům. Také prodavačka celníkům tvrdila, že nařezaný tabák není určen ke kouření, ale že si ho krájí pro svoji vlastní spotřebu jako hnojivo na kytky.
Lze zdanit ještě nenařezané listy?
Celníci všechny tabákové listy zabavili a rozhodli o jejich zničení. Jenže společnost Eko-Tabak se odvolala a spor dorazil přes Generální ředitelství cel k českobudějovickému krajskému soudu. Od začátku se – jako ve všech podobných případech – hrálo o to, jestli lze zdanit ještě nenařezané tabákové listy.
Celní laboratoř kvůli tomu dokonce provedla praktickou zkoušku. Jeden vzorek listí nařezala na prkénku nožem, další rozsekala v mixéru a zjistila, že dotyčný surový tabák značek Mahogany Gold B, American Blend a Halfzware Shag lze kouřit i po „neprůmyslové domácké úpravě“ a že je kvalitní.
Krajský soud v Českých Budějovicích poté potvrdil rozhodnutí celníků o zabavení a zničení tabákových listů s tím, že je kouřit šlo, a dodal: „Pokud by na argumentaci žalobce (Eko-Tabak – pozn. red.) krajský soud přistoupil, poskytl by ochranu zjevnému obcházení dané právní normy.“
Eurokonformní výklad
Jenže přišla kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a ten na argumenty společnosti Eko-Tabak slyšel. Konkrétně na ty, které namítaly, že české daňové normy odporují těm evropským, jež zajišťují volný oběh zboží v Unii.
Příslušná evropská směrnice totiž počítá jen s daněním cigaret, doutníků, doutníčků a řezaného tabáku, kdežto český zákon o spotřebních daních jde vzhledem ke středoevropským zkušenostem (kšefty s tabákovými listy se poprvé objevily nejspíš v Polsku a pak se přes Slovensko rozšířily k nám) dál a dovoluje danit každý tabák, který je potenciálně možné „kouřit a je upravený pro prodej konečnému spotřebiteli“.
Senát Nejvyššího správního soudu pod vedením Lenky Matyášové na úvod konstatoval, že musí být „plně respektována povinnost eurokonformního výkladu daného ustanovení vnitrostátního práva“, a dodal, že v konkrétním případě „vyvstaly otázky výkladu práva Evropské unie“, a tudíž nezbývá než předložit v úvodu zmíněné předběžné otázky Soudnímu dvoru EU, který se ničím takovým „dosud detailně nezabýval“.
Výsledek je nejistý a lze ho čekat zhruba za rok. V sázce je konkrétně toto: Pokud někdo prodává nezdaněné nařezané tabákové listy jako kuřivo, žádný evropský rozsudek na tom nic nezmění.
Je to celé poněkud absurdní, co by ale kdo od národa kuřáků hnojiv a dekoračních předmětů čekal
Stejně jako dnes půjde o delikt a bude následovat trest. Pokud by ale někdo prodával celé tabákové listy, měli by celníci a policisté v případě negativního vyjádření soudního dvora dokazování zlého úmyslu až k nemožnosti ztížené.
Ministerstvo financí nicméně věří, že revize dosavadního postupu vůči byznysu s tabákovými listy nehrozí. „K dané kauze společnosti Eko-Tabak zastává ministerstvo financí názor, že postup orgánů celní správy byl v souladu jak s českou legislativou, tak i právem Evropské unie. Dle našeho názoru je směrnice EU do českého právního řádu transponována korektně a zákon o spotřebních daních nebyl v rozporu se zněním této směrnice,“ zní oficiální vyjádření ministerstva.
V potaz je každopádně nutno vzít ještě jednu okolnost. Letos v červnu začala platit novela zákona o spotřebních daních, která výslovně nařizuje danit surový tabák (včetně tabákových listů) úplně stejně jako tabák ke kouření, tedy sazbou 1896 korun za kilogram.
Jenže aktuální novelu reflektuje ve svém usnesení i Nejvyšší správní soud s tím, že odpověď na předběžnou otázku bude mít každopádně „z hlediska eurokonformního výkladu vnitrostátní právní úpravy zásadní význam“. Je to celé poněkud absurdní, co by ale kdo od národa kuřáků hnojiv a dekoračních předmětů čekal.
Čtěte také:
Daně zvýšíme jenom u tabáku, slibuje Babiš před jednáním o rozpočtu
